3 A 59/2024 – Městský soud v Praze

3 A 59/2024- 30 - text  8 3 A 59/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové, soudkyně JUDr. Petry Kamínkové a soudce Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: X. Y., IČO I. sídlem S. proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE-18865/2024-14141 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE-18865/2024-14141 se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce je zemědělec, který se domáhá vyplacení dotace ve výši 1 760,44 Kč, kterou mu správní orgány nechtějí vyplatit. 2. Žalobce podal dne 15. 5. 2023 žádost o základní podporu příjmu pro udržitelnost na zemědělskou půdu (dále jen „žádost“) o výměře 1,01 ha Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“). Prvostupňovým rozhodnutím Fond určil, že sazba podpory na celkovou zjištěnou plochu 1,01 ha je 1 760,44 Kč. Tuto částku Fond snížil o 3 % na 1 724,71 Kč, jelikož žalobce k žádosti nepřiložil Deklaraci veškeré zemědělské půdy (dále též „deklarace“). 3. Fond současně uvedl, že celou tuto částku 1 724,71 Kč používá k odečtení dlužné částky vzniklé rozhodnutím Fondu ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0724558, o zamítnutí žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2021 (dále jen „rozhodnutí z roku 2021“). 4. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal a žalovaný jeho odvolání napadeným rozhodnutím zamítl. 5. Žalobce uvádí, že žalovaný v odvolání dostatečně nevypořádal jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce v odvolání namítal, že deklaraci záměrně neuvedl, jelikož nechtěl na jeden z pozemků žádat o dotaci. Kdykoli k žádosti deklaraci připojil, automaticky se tento pozemek zohlednil do výpočtu dotace. Dále žalobce namítal, že mu není známé žádné rozhodnutí, které by výrokem stanovilo dlužnou částku. Sankce stanovující dlužnou částku přitom musí být dle žalobce vždy stanovena výrokem rozhodnutí, a nikoli pouze odůvodněním. Obsah správního spisu 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. 7. Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0724558, zamítl Fond žádost žalobce o jednotnou platbu na plochu pro rok 2021. 8. V odůvodnění Fond uvedl, že zjistil rozdíl mezi plochou uvedenou žadatelem v žádosti a plochou zjištěnou v rámci administrativní kontroly. Zjištěný rozdíl byl vyšší než 3 % zjištěné plochy, a proto Fond postupoval podle čl. 19a odst. 1 prvního pododstavce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (dále jen „nařízení 640/2014“) a žadateli udělil sankci ve výši 1,5 násobku zjištěného rozdílu, což činí 4 597,72 Kč. Dále Fond v odůvodnění uvedl, že sankce ve výši 4 597,72 Kč bude stržena z Fondem poskytovaných plateb, na které bude mít žadatel nárok v průběhu tří následujících let (dále jen „víceletá sankce“). 9. Proti rozhodnutí Fondu z roku 2021 se žalobce odvolal. Odvolání není součástí správního spisu v nyní projednávané věci. Součástí spisu však je rozhodnutí o tomto odvolání ze dne 1. 8. 2022, č. j. MZE-6879/2022-14141. Žalovaný v tomto rozhodnutí uvedl, že o víceleté sankci není nutné ze strany Fondu vydávat samostatné rozhodnutí. Víceletá sankce se po žadatelích nevymáhá. V případě, že v průběhu následujících tří kalendářních let nebude možné tuto víceletou sankci vyrovnat, tj. žadateli v průběhu této doby nevznikne nárok na další platby v rámci nichž by bylo možno víceletou sankci započíst, nevyrovnaný zůstatek se v souladu s čl. 19a odst. 4 nařízení 640/2014 zruší. Z toho důvodu nemůže být dle žalovaného víceletá sankce stanovena direktivně ve výroku rozhodnutí. 10. Dne 15. 5. 2023 podal žalobce nyní projednávanou žádost o dotaci. O žádosti Fond rozhodl rozhodnutím ze dne 15. 12. 2023, č. j. SZIF/2023/0807113 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Fond uvedl, že žadatel nedodal Deklaraci veškeré zemědělské půdy. Tím žadatel porušil § 11b odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském a intervenčním fondu (dále jen „zákon o SZIF“). Fond proto postupoval podle § 12bb zákona o SZIF a snížil výši dotace v rámci základní podpory příjmu pro udržitelnost pro rok 2023 o 3 % z celkové výše dotace, tj. o 53,34 Kč. Fond uvedl, že žadateli vznikl nárok na celkovou částku 1 724,71 Kč. Od tohoto nároku následně Fond odečetl víceletou sankci ve výši 4 597,72, která byla dle Fondu žalobci udělena rozhodnutím z roku 2021. 11. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce dne 10. 1. 2024 odvolal. V odvolání uvedl, že v přílohách k jednotné žádosti elektronicky vyplnil díly půdních bloků DPB E., DPB F., DPB G., DPB H. (k žádosti o dotaci BISS) a díly půdních bloků DPB O., DPB P., DPB Q. (k žádosti k dotaci ANC). Díl půdního bloku DPB R., který chybí do kompletního výčtu všech žalobcem obhospodařovaných dílů půdních bloků žalobce v žádosti neuvedl záměrně, jelikož na tento díl půdního bloku nepožadoval dotaci. Žalobce v době podání žádosti nemohl zaručit, že bude na tomto pozemku dodržovat podmínky obhospodařování. 12. Žalobce dále v odvolání uvedl, že ve výroku rozhodnutí z roku 2021 Fond toliko rozhodl, že zamítá žádost o jednotnou platbu na plochu pro rok 2021. Přiznání práv i stanovení povinností, event. plnění je státními orgány realizováno formou rozhodnutí, přičemž tato práva a povinnosti, event. plnění musí být uvedena ve výrokové části rozhodnutí. Žalobce odkazuje na § 82 odst. 1 zákona č. 500/2004 správní řád (dále jen „správní řád“) podle kterého odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. 13. O odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 6. 2024, č. j. MZE-18865/2024-14141 (dále jen „napadené rozhodnutí“). V napadeném rozhodnutí k odvolacím námitkám uvedl žalovaný následující: K odvolatelově námitce, že DPB R. neuváděl do žádosti, z důvodu nemožnosti zaručit plnění podmínek ministerstvo uvádí, že každý žadatel je dle § 11b odst. 6 zákona o SZIF povinen deklarovat veškeré DPB, které jsou na něj k datu podání žádosti evidovány v systému LPIS bez rozdílu, zda na ně žádá v rámci některých dotačních titulů. V tomto případě Deklarace zemědělské půdy v Jednotné žádosti. Ministerstvo na základě prozkoumání spisového materiálu uvádí, že si odvolatel v Jednotné žádosti nezaškrtl na str. 2 na druhém řádku Deklaraci veškeré zemědělské půdy. Z tohoto důvodu je tedy sankce snížení platby o 3 % relevantní. Ke správní sankci a požadavku na její zrušení ministerstvo uvádí, že rozhodnutí č. j. SZIF/2021/0724558, kterým byla sankce založena, bylo již předmětem správního řízení ve věci odvolání odvolatele a ministerstvo zemědělství toto rozhodnutí SZIF potvrdilo svým rozhodnutím č. j. MZE-6879/2022-14141. Správní sankce tedy odvolateli zůstala zachována. 14. Zrušení napadeného rozhodnutí se žalobce domáhá podanou žalobou. Žaloba 15. Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný vůbec nevypořádal jeho odvolací námitky. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné. 16. Žalobce v žalobě opakuje, že díl půdního bloku č. 3409/1 neuvedl v žádosti záměrně, protože nemohl zaručit, že u tohoto půdního bloku bude schopen dodržet podmínky obhospodařování stanovené pro účely poskytnutí dotací BISS a ANC. Pozemek je omezeně dostupný a svažitý. Vždy, když tento pozemek zohlednil, tak se mu tento pozemek započítal do výčtu navázaného na výši dotace. Žalobce se obával, že pokud by tento půdní blok uvedl, mohl by se dopustit nesplnění podmínek obhospodařování a tím i porušení podmínky podle § 7 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., příp. podmínky podle § 7 písm. d) nařízení vlády č. 43/2018 Sb. Žalobce se tak dostal do patové situace. Mohl buď pozemek neuvést dostat sankci za nedoložení deklarace, nebo mohl pozemek uvést a dostat ještě vyšší sankci za to, že pozemek neobhospodařoval. Žalobce toto uváděl již ve svém odvolání, žalovaný však tuto námitku podle žalobce vůbec nevypořádal. 17. Dále žalobce namítá, že si není vědom žádného rozhodnutí, jehož součástí by byl výrok o sankci. Žalobce namítá, že přiznání práv či stanovení povinností, event. plnění je státními orgány realizováno formou rozhodnutí, přičemž tato práva a povinnosti musí být uvedena ve výrokové části rozhodnutí. Touto námitkou, kterou žalobce uplatnil již v odvolání, se dle žalobce žalovaný vůbec nezabýval. Vyjádření žalovaného 18. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce v jednotné žádosti nedeklaroval veškerou svou zemědělskou půdu. Napadenému rozhodnutí lze podle žalovaného vytknout strohost, faktem však zůstává, že žalobce deklaraci nepodal. Žalobce nezaškrtl na straně dvě formuláře políčko „Deklarace veškeré zemědělské půdy“. Deklarace je zvláštní a samostatně stojící deklarace mimo jakýkoli dotační tit