4 A 1/2025 – Městský soud v Praze

4 A 1/2025- 37 - text  11 4 A 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: X. P. P., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2024, č. j. CPR-36134-3/ČJ-2024-930310-V235, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2024, č. j. CPR-36134-3/ČJ-2024-930310-V235 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 5. 2024, č. j. KRPA-170394-9/ČJ-2024-000022-50 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně žalobci uložil povinnost opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále jen „členské státy EU a smluvní státy“) podle § 50a odst. 2 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), současně mu stanovil lhůtu k vycestování do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 50a odst. 3 zákona o pobytu cizinců a uložil mu povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč podle § 79 odst. 5 správního řádu. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že správní orgány nedostatečně zkoumaly skutkové okolnosti týkající se jeho případu a dopad na jeho budoucí studium na vysoké škole v ČR. Žalobce shrnul časovou souslednost podání žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem studia (7. 8. 2023) a žádostí o změnu účelu pobytu (7. 12. 2023 a 25. 10. 2024), přičemž namítal, že na jeho postupu nebylo nic divného ani podezřelého. Žalobce podal žádost o vydání dlouhodobého pobytu za účelem „ostatní“ (7. 12. 2023), neboť navštěvoval kurzy českého jazyka, a to od 4. 9. 2023 do 30. 6. 2024 (vzdělávací aktivity, které nejsou studiem dle § 64 zákona o pobytu cizinců). V mezidobí však byl přijat k vysokoškolskému studiu, které započalo dne 1. 9. 2024, požádal proto o změnu účelu pobytu na „studium“ (25. 10. 2024). S ohledem na plynutí času a skutečnost, že byl přijat ke studiu vysoké školy, se jeho žádost o změnu účelu pobytu na účel „ostatní“ stala v podstatě bezpředmětnou. Kurzy, které byly jejím účelem, skončily dříve, než byla žádost projednána, přestože žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podal s dostatečným předstihem. Žalobce tedy svou pobytovou situaci řešil včas, v řízeních o pobytová oprávnění byl velice aktivní, dokonce aktivnější než samotné správní orgány, které nereagovaly na žalobcovu žádost včas. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí prakticky nezabývala důvody, které žalobce vedly k podání té které žádosti a nezohlednila, že se žalobce do situace, kdy se na území ČR ocitl bez oprávnění k pobytu, dostal z důvodů, které nemají původ v jeho liknavosti nebo nedostatečné péči o stav pobytového oprávnění. Upozornil, že i kdyby žalobci bylo ihned po návratu do země původu umožněno podání žádosti, což je vysoce nepravděpodobné, zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem studia činí 60 dní a bývá pravidelně výrazně překračována. Nelze tak souhlasit s tím, že by se mohl vrátit do České republiky prakticky ihned. Nebyl tak dostatečně zjištěn skutkový stav a napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. 4. Namítal nepřiměřenost dopadu rozhodnutí do soukromého života, k tomu shrnul judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a uvedl, že studium je významnou společenskou a kulturní vazbou. Správní orgány nedostatečně, obecně a nepřiléhavě na jeho případ posoudily přiměřenost dopadu svých rozhodnutí do soukromého života žalobce. Žalovaná se omezila na zkoumání překážek, které by mohly žalobci fakticky bránit ve vycestování z území ČR; nicméně fakt, že mu nic nebrání ve vycestování, neznamená, že nedošlo k zásahu do jeho práv. Nadto se žalovaná nezabývala faktickými a právními možnostmi návratu žalobce do ČR a délkou doby, po kterou by se fakticky do ČR nemohl bránit, argumenty žalobce bagatelizovala s odkazem na mírnost uloženého opatření. V daném případě se však jedná o závažný zásah. Žalobce zdůrazňoval výjimečnost svého případu, která spočívá v tom, že na území přicestoval za účelem studia, tento účel plnil (byť z formálního hlediska žádal o změnu účelu), po celou dobu pobytu se staral o svůj pobytový status, který nebyl prodloužen liknavostí správních orgánů, má v ČR sociální a kulturní vazby, přátele, zajistil si ubytování na kolejích a od 1. 9. 2024 byl přijat k vysokoškolskému studiu. Správní orgány nesprávně vymezily intenzitu újmy do práva na respektování soukromého života žalobce. 5. Ve vztahu k protichůdného veřejnému zájmu žalobce uvedl, že je bezúhonný, po celou dobu svého pobytu vedl řádný život, nedopouštěl se žádného protiprávního jednání. Jednání, které bylo předmětem daného řízení, bylo zjištěno a prokázáno na základě součinnosti a spolupráce žalobce a nebylo úmyslné. Žalobce se během svého pobytu aktivně snažil o legalizaci pobytu. Uvedené skutečnosti oslabují intenzitu veřejného zájmu na neprodleném vycestování žalobce, ale nebyly dostatečně zohledněny. Přiměřenost zásahu do žalobcova práva na respektování soukromého života nebyla dostatečně a správně posouzena. Při zohlednění všech popsaných skutečností v případě žalobce převáží zájem na ochraně jeho práva na soukromý život nad zájmem na jeho vycestování. 6. Považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 7. Navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a uložil jí povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a shromážděný spisový materiál. Napadené rozhodnutí se podrobně a přezkoumatelným způsobem vypořádalo s otázkou přiměřenosti dopadu rozhodnutí do soukromého života. V posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro vydání rozhodnutí podle § 50a odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Žalovaná ve svém postupu neshledala pochybení a má za to, že v odvolacím řízení postupovala v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. 9. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce se dne 23. 5. 2024 dostavil na MV ČR OAMP. Kontrolou cestovního dokladu bylo zjištěno, že má v pase vylepený vízový štítek s platností od 24. 12. 2023 do 21. 4. 2024. Jiné povolení k pobytu nebylo nalezeno. 11. Žalobce na území ČR přicestoval dne 19. 9. 2022 a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s platností do 31. 8. 2023. Dne 7. 8. 2023 podal žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem studia, která byla rozhodnutím ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-29841-10/DP-2023 zamítnuta (neboť nedoložil doklad, který by prokazoval plnění účelu pobytu „studium“), rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 2. 2024. Žalobce měl v pase vylepený překlenovací štítek s platností od 24. 12. 2023 do 21. 4. 2024, toto vízum však bylo dne 14. 2. 2024 zneplatněno. Dne 7. 12. 2023 žalobce podal žádost o změnu účelu pobytu na „ostatní“, o této žádosti nebylo do doby vydání napadeného rozhodnutí rozhodnuto. Žalobce dne 23. 5. 2024 (nikoli tedy 25. 10. 2024, jak se chybně uvádí v žalobě) požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia (sp. zn. OAM-13917/DP-2024). 12. Dne 23. 5. 2024 proběhlo podání vysvětlení žalobce, kde uvedl, že je zdravý, do ČR přijel v září 2022 na studentské vízum, ví o tom, že mu byla zamítnuta žádost o prodloužení tohoto pobytového oprávnění a že mu bylo dne 14. 2. 2024 zneplatněno překlenovací vízum, nicméně nevěděl o tom, že jej žádost o změnu účelu pobytu neopravňuje k pobytu v ČR, myslel, že na základě této žádosti je zde oprávněně, chce zde zůstat, než dostuduje vysokou školu, je přijat ke studiu na VŠE. Je svobodný a bezdětný, jeho rodina (rodiče) pobývají ve Vietnamu, mají tam rodinný dům, žalobce se k nim může vrátit, v ČR má žalobce sestru, která je podnikatelka, jinak nikoho, v ČR má žalobce pouze studijní vazby, s financováním mu pomáhá sestra a rodina, ve vycestování mu brání pouze studium, v zemi původu mu nic nehrozí. 13. V prvostupňovém rozhodnutí ze dne 23. 5. 2024 správní orgán I. stupně uvedl, že se žalobce na území ČR n