4 A 23/2025 – Městský soud v Praze

4 A 23/2025- 27 - text 9 4 A 23/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: V. T. B., narozený dne X t.č. v X sídlem X proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č.j. KRPA-352092-37/ČJ-2024-000022-ZSV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 19. 5. 2025 domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „žalovaný“), jímž bylo podle ust. § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), rozhodnuto o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění, přičemž doba zajištění byla stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. II. Obsah žaloby 2. Žalobce uvedl, že k zajištění lze přistoupit, až pokud mírnější donucovací opatření nebudou dostatečně účinná, vždy je třeba zvážit možnost aplikace mírnějších opatření, žádný z důvodů dle § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců jejich aplikaci přímo nevylučuje, rozhodnutí musí být proporcionální ve vztahu k poměrům dotčeného cizince. Žalobce má zajištěno ubytování na adrese X, kde má označenou domovní schránku a bude si zde přebírat veškerou poštu, k tomu přiložil doklad o zajištění ubytování ze dne 27. 11. 2024. V napadeném rozhodnutí absentují dostatečně odůvodněné úvahy vedoucí k závěru, že žalobce nesplní podmínky zvláštního opatření a nebude se správním orgánem spolupracovat. 3. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné ve vztahu ke stanovení doby zajištění žalobce, nevyplývá z něj, na základě čeho se žalovaný domnívá, že k vystavení náhradního cestovního dokladu a následné realizaci vyhoštění dojde během lhůty zajištění. Zdůvodnění doby 30 dnů není dostatečně určité, tato doba se váže na spolupráci s příslušným velvyslanectvím, nedává to však žádnou představu časového horizontu, kdy a zda by mohlo dojít k ověření totožnosti žalobce. Správní orgán musí tyto otázky posuzovat přísně individuálně, nikoli paušálním odhadem, odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 41 A 21/2021-32. 4. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a bylo rozhodnuto, že zajištění žalobce musí být bez zbytečného odkladu ukončeno, rovněž navrhl přiznání odkladného účinku žalobě. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný uvedl, že podmínky dle ust. § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců byly naplněny, s žalobcem bylo dne 10. 11. 2024 zahájeno řízení o správním vyhoštění, toto řízení bylo ukončeno rozhodnutím o správním vyhoštěním ze dne 11. 11. 2024, č.j. KRPA-352092-27/ČJ-2024-000022-ZSV, kterým byla žalobci uložena doba zákazu vstupu na jeden rok, rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 11. 2024. Dne 10. 11. 2024 bylo též vydáno rozhodnutí o zajištění dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na dobu 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. Žalobce dne 12. 11. 2024, kdy byl již zajištěn, podal žádost o mezinárodní ochranu, poté byl rozhodnutím ze dne 15. 11. 2024 přezajištěn dle zákona o azylu, což nabylo právní moci dne 19. 11. 2024, zajištění dle zákona o pobytu cizinců tak bylo téhož dne ukončeno. Na základě toho byl zajištěn dle zákona o azylu, kdy doba trvání zajištění byla stanovena do 2. 3. 2025. Žalobci bylo dne 9. 1. 2025 vydáno rozhodnutí Ministerstva vnitra č.j. OAM-1530/BA-BA07-HA06-2024, kterým byla jeho žádost o mezinárodní ochranu zamítnuta, rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 1. 2025. Žalobce podal proti tomu v zákonné lhůtě žalobu, Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 3. 2025 č.j. 19 Az 2/2025 žalobu zamítl, což nabylo právní moci dne 25. 4. 2025. Následně dne 29. 4. 2025 byl žalobce po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany zajištěn napadeným rozhodnutím na dobu 30 dnů. 6. Byl přesvědčen, že výstižně shrnul podstatné okolnosti skutkového stavu a uvedl, které důkazní prostředky jej opravňují vydat napadené rozhodnutí. Nebyly zjištěny překážky v realizovatelnosti správního vyhoštění. Je zřejmé, že žalobce pobýval na území dlouhodobě bez pobytového oprávnění, z jeho pobytové historie je zřejmé, že by uložené zvláštní opatření nerespektoval a nadále by pobýval na území jako doposud, existovala důvodná obava, že by byl výkon správního vyhoštění zmařen. Na základě toho žalovaný rozhodl o zajištění žalobce dle ust. § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, kdy jeho podmínky byly naplněny. 7. Poukázal na strany 4-6 napadeného rozhodnutí, kde dostatečně definoval, proč nebylo přistoupeno k mírnějším opatřením, volba mírnějších opatření, než je zajištění, je vázána na předpoklad, že cizinec bude se státními orgány spolupracovat při realizaci správního vyhoštění a není důvodná obava, že se bude vyhýbat jeho případnému výkonu. Pokud je zde důvodná obava, že cizinec bude případný výkon správního vyhoštění mařit, což nejčastěji bude vyplývat z dosavadního jednání cizince, nelze podle § 123b odst. 3 zvláštní opatření uložit a přistoupí se přímo k jeho zajištění. Žalovaný po zhodnocení dosavadního chování žalobce shledal v jeho případě důvodnou obavu, že výkon správního vyhoštění bude z jeho strany zmařen, a proto nemohl mírnější prostředky použít, bylo přistoupeno přímo k zajištění žalobce z důvodu dosažení cíle správního vyhoštění (ukončení neoprávněného pobytu na území). V případě žalobce absentovala jak objektivní, tak subjektivní složka pro možnost uložení zvláštních opatření. 8. Žalovaný k délce trvání zajištění uvedl, že jí stanovil s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění, a to k době, která je nutná k zabezpečení přepravních dokladů, kdy ŘSCP jako příslušný orgán dle § 163 odst. 1 písm. i) zákona o pobytu cizinců obstarává letenku nebo vyjednává průvoz cizince přes jiné státy Evropské unie, kdy je nutné zajistit policejní eskortu přes dotčené státy, přičemž doba k zajištění těchto náležitostí se pohybuje v řádu několika dnů nebo týdnů, doba 30 dnů je tak přiměřená. 9. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 10. Soud ze správního spisu zjistil, že dne 10. 11. 2024 byla hlídkou policie prováděna pobytová kontrola, kdy byl kontrolován žalobce, který pouze nadiktoval své jméno, příjmení a datum narození, nepředložil doklad totožnosti ani oprávnění k pobytu, lustrací neprocházel, vzniklo podezření, že pobývá na území České republiky neoprávněně, proto byl dne 10. 11. 2024 zajištěn. Poté uvedl, že pas ztratil před dvěma lety. Následně je součástí spisu kopie cestovního pasu žalobce platného do 28. 6. 2026, tento pas donesla na policii třetí osoba. 11. S žalobcem bylo dne 10. 11. 2024 zahájeno řízení o správním vyhoštění (č.j. KRPA-352092-11/ČJ-2024-000022-ZSV), toto řízení bylo ukončeno rozhodnutím o správním vyhoštěním ze dne 11. 11. 2024, č.j. KRPA-352092-27/ČJ-2024-000022-ZSV podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona pobytu cizinců, kterým byla žalobci uložena doba zákazu vstupu na jeden rok, rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 11. 2024, předmětem řízení byl neoprávněný pobyt od 1. 5. 2023 do 10. 11. 2024. Dne 10. 11. 2024 bylo též vydáno první rozhodnutí o zajištění č.j. KRPA-352092-14/ČJ-2024-000022-ZSV dle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na dobu 30 dnů od dne omezení osobní svobody. 12. Při výslechu dne 10. 11. 2024 žalobce uvedl, že do ČR přijel z Rumunska (tam asi 6 měsíců pracoval), nemá zde nahlášenou adresu pobytu, bydlí teď v X u příbuzných, přijel sem a zůstal, i když neměl pobyt, protože se mu to vyplatí, ví o tom, že není oprávněn pobývat na území ČR, už ani v Rumunsku později povolení neměl, ale přijel do ČR za lepším životem, aby mohl zabezpečit své děti ve Vietnamu. Až si vydělá, vrátí se zpátky, bydlí u příbuzných, adresu neví a nehlásil ji, moc to neřešil, chce zůstat tak dlouho, jak to bude možné, musí zabezpečit své děti ve Vietnamu. V ČR ani v EU nemá vůbec žádné soukromé a rodinné vazby, ve Vietnamu má dům, dvě děti i vzdálené příbuzné, má se kam vrátit, je rozvedený, v ČR nemá vůbec vazby nebo závazky, má nějaké finance na pobyt, ale na vycestování by si musel půjčit, chce ale spolupracovat a odjet, nemá s tím problém. V ČR pracuje u krajanů, z toho žije, pracovní povolení nemá, neužívá léky a je zdravý. Nemá žádnou překážku ve vycestování, může se do Vietnamu bez problémů vrátit a nic mu tam nehrozí. Na dotaz k možnostem uložení zvláštních opatření za účelem vycestování uvedl, že nemá finanční prostředky na složení finanční záruky, peníze nějaké má, ale jen pro svou potřebu, zbytek posílá dětem, nemá žádnou adresu, kterou by měl nahlášenou a kde by byl k zastižení, proto v jeho případě nelze zvlášt