4 Ad 26/2024 – Městský soud v Praze

4 Ad 26/2024- 61 - text  11 4 Ad 26/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: Z. F., narozená dne X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Milanem Štembergem sídlem Cyrila Boudy 1444, 272 01 Kladno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 2. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni ode dne 18. 3. 2024 odňat invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“). II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně nesouhlasila s hodnocením žalované, že její zdravotní stav je stabilizován, že ovlivňuje její duševní a fyzický život jen v malé míře a že žalobkyně je na postižení dobře adaptovaná. Navíc to, že žalobkyně nebyla od roku 2019 v pracovní neschopnosti, by nemělo být považováno jako přitěžující okolnost. Současný zaměstnavatel jí vychází 100 % vstříc, od roku 2023 má uzavřenou dohodu o výkonu práce z domova, nyní pracuje jako vedoucí oddělení. Po dohodě s nadřízeným může v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu čerpat 1-2 dny dovolené nebo sick days, případně může pracovat z domova, jelikož občas kvůli ztuhnutí kloubů je pro ni obtížné chodit nebo se bez pomoci obléknout. 4. Posudkový lékař učinil závěr o zdravotním stavu žalobkyně, aniž by ho podrobněji zkoumal. Žalobkyně nebyla na jednání přizvána, nemohl si tak učinit odpovídající představu o jejím zdravotním postižení. Posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce č. 2b, kapitoly XIII, odd. A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Jak vyplývá z lékařské dokumentace, žalobkyně trpí postižením bederní a krční páteře, má i psychické problémy jako nespavost a deprese. Její denní aktivity jsou těžce omezeny. 5. Posudkový lékař ani nevzal v úvahu, že zdravotní stav žalobkyně se nadále zhoršuje a musí docházet mimo jiné 1x týdne k fyzioterapeutovi, aby byla schopná pohybu s omezenou bolestí a menší dávkou analgetik. V prvostupňovém posudku o invaliditě ze dne 14. 2. 2024 posudkový lékař uznal snížení pracovní schopnosti o 30 %, ale nezvýšil tuto hodnotu o 10 % z důvodu dalšího zdravotního postižení. 6. Napadené rozhodnutí tak bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. a k příloze vyhlášky. K důkazu navrhla lékařskou dokumentaci, správní spis a dohodu o výkonu práce z domova. 7. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a uložil jí povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná uvedla, že v daném případě se jedná o nárok na invalidní důchod, jenž je odvozen od invalidity, přičemž posouzení zdravotního stavu a invalidity jsou otázkami medicínskými. Napadené rozhodnutí tak bylo vydáno na základě odborného posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 22. 5. 2024, č. j. LPS/2024/648-NR-PLZ_CSSZ, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem žalované, který zdravotní stav a invaliditu posoudil ve smyslu zákonných požadavků následovně. U žalobkyně se sice jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobkyně však již není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 % ode dne 9. 2. 2024. Dále žalovaná shrnula závěry posudkových lékařů. 9. Zhodnotila, že proběhlé řízení neshledala za nesprávné, posudkové řízení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, včetně nově doložených, z nichž žalovaná vycházela, jakož i posudková rozvaha, zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, posouzení proběhlo dle platné vyhlášky o invaliditě a v souladu se zákonem. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Námitkový posudek splňuje veškeré náležitosti vyžadované v § 7 vyhlášky a splňuje kritéria a náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Upozornila, že ani jednou přiznaná invalidita nezaručuje, že se jedná o stav trvalý. Zlepšení stavu či jeho stabilizace mohou vést ke snížení stupně invalidity. Uvedla, že v případě úplné a dostačující zdravotnické dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti posuzovaného, přítomnost žalobkyně na jednání tak nebyla nezbytná. 10. Navrhla, aby soud nechal vypracovat posudek u příslušné posudkové komise MPSV ČR a žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyni byl od 23. 3. 2017 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to pro revmatoidní artritidu, míra poklesu pracovní schopnosti byla 40 %. 12. Podle posudku ze dne 9. 2. 2024, č. j. LPS/2023/2156-P2_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) je u žalobkyně rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu revmatoidní artritida. Žalobkyně je v revmatologické péči pro revmatoidní artritidu I. stádia séropozitivní, na biologické léčbě. Dle revmatologické zprávy ze dne 29. 8. 2023 je výborný efekt aktuální biologické léčby, recentně změna pro kardiovaskulární komorbiditu, klouby bez otoku a bolestí, Thomayer 30 cm, blokáda bederní páteře, DAS 28 minule 1,38, HAQ naposledy 1,5. Z funkčního hlediska se jedná o stav s lehkou až střední poruchou funkce, aktivita trvale nízká, možná občasná vzplanutí, stavy bez orgánového poškození a systémových projevů. Z uvedeného rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20-35 % posudkový lékař volil hodnotu 30 % s ohledem na trvající nutnost biologické terapie, ale dobrý funkční efekt. Zároveň přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně pracuje dlouhodobě s využitím své kvalifikace a v plném pracovním úvazku u původního zaměstnavatele. Na zdravotní postižení a pracovní podmínky je dlouhodobě adaptovaná. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. A, položce 2b přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %, která již neodpovídá uznání invalidity prvního stupně. Datum zániku invalidity je dnem posouzení zdravotního stavu (9. 2. 2024). 13. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 29. 2. 2024 byl žalobkyni podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ode dne 18. 3. 2024 odňat invalidní důchod, neboť podle prvostupňového posudku není invalidní, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. 14. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Namítala, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Posudkový lékař měl na základě lékařských zpráv posoudit zdravotní stav žalobkyně, nikoliv hodnotit, v jaké míře je na své zdravotní postižení adaptovaná. Skutečnost, že pracuje stále u stejného zaměstnavatele, není důvodem pro odebrání invalidního důchodu, naopak je to výhoda, jelikož zaměstnavatel žalobkyni dlouhodobě umožňuje při zdravotních obtížích pracovat z domova. Zdravotní stav žalobkyně se stále vyvíjí a musí docházet na další specializovaná pracoviště. Pro zvládání bolestí zad je nucena docházet týdně k fyzioterapeutovi na rehabilitace, jinak by nebyla schopna pohybu, doložila zprávu z FN Motol, ze které je patrný nález na krční a bederní páteři. Dále má dlouhodobé potíže psychického rázu, což rovněž dokládá. Její zdravotní stav nelze posuzovat