4 Ad 27/2024 – Městský soud v Praze

4 Ad 27/2024- 41 - text  13 4 Ad 27/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: E. K., narozená dne X zastoupená zmocněnkyní Mgr. P. V. obě bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 4. 2021, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že žalobkyni podle § 34 odst. 1 a 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“) přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ s platností ode dne 1. 5. 2019 do 31. 5. 2026. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně žalobkyni přiznal průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 5. 2019 trvale. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítala, že se posudková komise neřídila závazným právním názorem zdejšího soudu vysloveným v rozsudku ze dne 6. 5. 2024, č. j. 19 Ad 25/2023-22, kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí žalovaného, a neodstranila vady posudku. Namísto toho se posudková komise uchýlila vůči žalobkyni k útočenému tónu, když žalobkyni osočila, že se účelově vyhýbá osobnímu vyšetření. 3. Posudková komise žalobkyni vyzvala, aby se dostavila na jednání k osobnímu vyšetření. Žalobkyně se z jednání omluvila v souladu s instrukcemi na pozvánce a projevila součinnost tím, když navrhla vyšetření svého zdravotního stavu doma. Nemůže se tak jednat o účelové jednání. To však posudková komise odmítla s tím, že vyšetření v domácím prostředí není pro posuzování zdravotního stavu vhodné. K tomu žalobkyně poukázala na Metodický pokyn pro postupy posudkových komisí MPSV při posuzování zdravotního stavu pro účely opravných řízení. Na str. 34 v odstavci XI v bodě 1 tohoto metodického pokynu je uvedeno, že je-li posuzovaná osoba pohybově, orientačně či jinak velmi těžce postižena a lze proto předpokládat, že vyžadováním její účasti na jednáních posudkové komise by došlo k jejímu nepřiměřenému zatěžování, může předseda posudkové komise rozhodnout, že bude provedena návštěva v místě pobytu posuzované osoby. V možnostech posudkové komise bylo žalobkyni vyhovět a využít jejího proaktivního přístupu a ochoty nechat se vyšetřit doma. Neúčast na jednání tak žalobkyni neměla být dávána k tíži. 4. Další vyjádření posudkové komise (ohledně toho, že se komise sešla již 4x a žalobkyně nebyla schopna posouzení akceptovat) pak může být vnímáno jako zastrašování žalobkyně. Není vinou žalobkyně, která byla již 2x úspěšná se svými žalobami proti žalovanému, že posudková komise není schopna vypracovat posouzení zdravotního stavu, které by netrpělo zásadními nedostatky. Posudková komise volí útočnou rétoriku i vůči zmocněnkyni žalobkyně, když jí vytkla neseznámení se s posudkem. K tomu nezbývá než uvést, že zmocněnkyně v podávaných námitkách vždy jen odkazuje na závěry městského soudu, který již ve dvou případech uznal žaloby žalobkyně jako důvodné, posudky posudkové komise již dvakrát zrušil a uložil posudkové komisi vypracovat posudky nové. Žalobkyně odkázala na rozsudky Městského soudu v Praze č. j. 19 Ad 3/2022-40 a č. j. 19 Ad 25/2023-22 a na své předchozí správní žaloby. 5. Navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný vyhodnotil posudek PK MPSV ze dne 26. 6. 2024 jako komplexní, objektivní a přesvědčivý z hlediska posouzení zdravotního stavu. U žalobkyně se nejedná o těžké funkční postižení pohyblivosti či orientace odůvodňující přiznání průkazu ZTP, ani o zvlášť těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace odůvodňující přiznání průkazu ZTP/P. Žalovaný je přesvědčen, že se v napadeném rozhodnutí dostatečně vyjádřil k odvolacím námitkám, náležitě zdůvodnil své rozhodnutí, uvedl podklady, ze kterých vycházel. Neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 28. 6. 2019 žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 8. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 23. 4. 2021 byl žalobkyni na základě posudků ze dne 27. 5. 2020, č. j. LPS/2019/1342-P5_CSSZ a ze dne 4. 2. 2021, č. j. LPS/2021/272-P5_CSSZ přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 5. 2019 trvale. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. 9. Podle posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „posudková komise MPSV“) ze dne 17. 8. 2021, ev. č. SZ/2021/658-HK-11 (dále jen „První posudek PK MPSV“) v případě žalobkyně nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“), ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav byl i ke dni 1. 5. 2019. Ke stejným závěrům dospěla posudková komise MPSV v doplňujícím posudku ze dne 18. 10. 2021, ev. č. SZ/2021/1114-HK-16. 10. Rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 11. 2021, č. j. X (dále jen „První rozhodnutí žalovaného“) změnil žalovaný prvostupňové rozhodnutí tak, že se žalobkyni nepřiznává nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 2. 2023, č. j. 19 Ad 3/2022-40 zrušil První rozhodnutí žalovaného s tím, že První posudek PK MPSV včetně jeho doplnění trpěl zásadními nedostatky, které bránily tomu, aby z něj žalovaný mohl při rozhodování ve věci samé vycházet. První posudek PK MPSV se vyznačuje přílišnou fixací na doslovné znění citované prováděcí vyhlášky, bez zohlednění praktických dopadů zdravotního postižení žalobkyně do jejího života, zároveň nijak nezohledňuje lékařské zprávy, které popisují konkrétní obtíže žalobkyně, a tyto obtíže nijak nehodnotí z hlediska relevance ke schopnosti pohybu a orientace. Uložil proto žalovanému nechat vypracovat nový posudek. 11. Po vrácení věci žalovaný nechal vypracovat nový posudek. Podle posudku posudkové komise MPSV ze dne 17. 5. 2023, ev. č. SZ/2023/579-PH-10 (dále jen „Druhý posudek PK MPSV“) šlo v případě žalobkyně od 1. 5. 2019 a i k datu vydání napadeného rozhodnutí o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením anebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 citovaného zákona. Šlo o zdravotní stav neuvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ale svým funkčním postižením odpovídal nebo byl svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. j) citované přílohy, nešlo o zdravotní stav uvedený v bodě 3 nebo 2 citované přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídal nebo byl svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 3 nebo 2 citované přílohy. Doba platnosti posudku byla stanovena do 05/2026. Z posudkového zhodnocení vyplývá, že žalobkyně byla sledovaná pro různá onemocnění. V popředí klinického obrazu byl jednak deficit sociálních dovedností a komunikace s přidruženou somatizační poruchou u smíšené poruchy osobnosti úzkostné, emočně nestabilní, s histrionskými rysy, jednak bolesti nosného a pohybového aparátu při onemocnění pojiva. Podle psychiatrického vyšetření ze dne 25. 1. 2025 (zřejmě 2023 - pozn. soudu) byla lucidní, plně orientovaná, forie pokleslá, anxieta až charakteru panických atak, emotivita plošší, výrazná hypoprosexie, zvýšená unavitelnost, sociální stažení, porucha sociálních i komunikačních dovedností, myšlení koherentní, nic psychotického. Referuje chronické bolesti. Podle psychologického vyšetření je nadprůměrně inteligentní. Podle n