4 Az 12/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 12/2025- 26 - text 8 4 Az 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: Z. R., narozená dne X bytem X zastoupena advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2025, č. j. OAM-40/ZA-ZA11-ZA13-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2025, č. j. OAM-40/ZA-ZA11-ZA13-2025, kterým bylo o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané dne 9. 1. 2025 rozhodnuto tak, že se žádost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zamítá jako zjevně nedůvodná. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně ve správním řízení uvedla, že je občankou X, o mezinárodní ochranu požádala, jelikož nemá ve vlasti funkční zázemí, má tam neuhrazené pohledávky, které po ní vymáhá agresivní věřitel. V řízení uvedla, že si vzala úvěr od banky i od soukromníka na financování vlastních životních potřeb i začátek podnikání, nicméně přecenila své síly a nesplatila jej, čelila proto výhružkám od věřitele a nenašla motivaci, aby se obrátila na policejní orgán s žádostí o pomoc, jelikož této složce nedůvěřuje a považuje ji za zkorumpovanou. Namítala, že nebylo postupováno podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), jelikož se žalovaný nezaobíral pozicí X policie, případně existencí orgánu vnitřní kontroly (obdoby GIBS), která by dohlížela na zákonnost jejích postupů. Odůvodnění napadeného rozhodnutí tak nabízí pouze obecné hodnocení úrovně dodržování lidských práv v domovském státě, bez důrazu na individuální situaci žalobkyně. Rozhodnutí nerozptyluje obavy z toho, zda policie bude postupovat objektivně a spravedlivě, nezabývá se ani tím, zda by se žalobkyně mohla v případě nečinnosti policie domáhat nápravy u jiného orgánu, ani se nezabývá případnou existencí úřadu ombudsmana. Žalobkyně podotkla, že výhružkám čelila jak v domovské zemi, tak i po přesídlení do zahraničí, nedomnívá se tedy, že by se situace po jejím návratu do vlasti uklidnila. 3. Dále namítala, že nebyly dostatečně posouzeny důvody pro udělení humanitárního azylu, které vyplývají z její nedobré životní a ekonomické situace. Bylo prokázáno, že není schopna vydělat tolik, aby dokázala pohledávku splatit. Žalovaný se nezabýval tím, zda domovský stát je schopen žalobkyni zajistit ochranu před jednáním věřitele. Pokud stát není schopen takovou ochranu zajistit, vytváří stát pronásledování její osoby. V X je jednání žalobkyně (nesplacení dluhu) trestněprávně postižitelné, i když nikdy neměla v úmyslu uvést věřitele v omyl. Původně soukromý spor tak přerůstá do konfliktu s veřejnou mocí. 4. Navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť nedokládá namítaná porušení zákonných ustanovení. Důvody žádosti jsou ryze ekonomické. V ČR chce žalobkyně zůstat, aby mohla splatit svůj dluh v X. Žalobkyně v průběhu řízení neuvedla a správní orgán ani nezjistil, že by byla žalobkyně vystavena riziku pronásledování nebo vážné újmy. Stejně tak netvrdila, že by měla být ohrožena na životě ze strany soukromé osoby, které finanční prostředky dluží. Tudíž námitku ohledně toho, že se žalobkyně neobrátila na policii, považoval žalovaný za nerelevantní a zavádějící. V rámci správního řízení navíc nevyplynulo nic, co by žalobkyni bránilo v dřívějším podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ta byla podána ve snaze pozdržet správní vyhoštění, kdy do protokolu sama potvrdila, že jí v zemi původu nebezpečí nehrozí. Napadené rozhodnutí považoval za zákonné, přezkoumatelné a vycházející z dostatečně zjištěného stavu věci, žalobní námitky nebyly způsobilé jej zpochybnit. 6. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 9. 1. 2025 podala žalobkyně žádost o udělení mezinárodní ochrany. Při sdělení údajů dne 17. 1. 2025 uvedla, že je státní příslušnicí X, je vdova, ve vlasti má dvě děti, zletilá dcera studuje na vysoké škole v zahraničí, syn (nar. 2009) žije ve vlasti s jejími rodiči. Žalobkyně je zdravá. Na území ČR vstoupila dne 6. 1. 2023 letecky, měla polské pracovní vízum platné od 6. 1. 2023 do 6. 1. 2024. O mezinárodní ochranu žádá, protože potřebuje vydělat peníze na splacení dluhu, který má ve vlasti, a také na léčbu pro své děti. Obává se, že pokud se vrátí domů, bude po ní chtít věřitel peníze zpět a ona nedokáže vydělat tolik peněz. 8. Při pohovoru konaném dne 17. 1. 2025 žalobkyně sdělila, že k odchodu z vlasti se rozhodla v srpnu 2022 poté, co se jí nezdařilo ve vlasti podnikání a syn potřeboval peníze na léčbu. Vyřídila si polské vízum, měla tam domluvenou práci, po příletu do ČR tam následující den i odcestovala. Nicméně se jí zaměstnání nelíbilo, po dvou měsících se vrátila do tuzemska, měla tu domluvenou práci v úklidu. Dne 7. 9. 2023 požádala o pobytové oprávnění v Polsku. V Česku s ní bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění poté, co ji v srpnu 2024 kontrolovala policie a zjistila, že její žádost byla v Polsku zamítnuta a je zde nyní nelegálně. Poradili jí, aby se buď obrátila na právníka, nebo vycestovala. Právník jí poté sdělil, že její odvolání bylo zamítnuto a zbývá pouze požádat o azyl. Ve vlasti chtěla šít oděvy, nakoupila si stroje a látky, půjčila si v přepočtu 15 000 amerických dolarů, a zhruba stejnou sumu od soukromého věřitele. Podnikání jí však zkrachovalo. Z těchto půjček též hradila léčbu dcery, která měla cystu a musela na operaci. V ČR si půjčila ještě 48 000 Kč na splátku bance od krajana. S věřiteli i s bankou má smlouvu, dokumenty jsou ve vlasti a doklady k poslední půjčce má v mobilu, může je doložit, k tomu jí byla stanovena lhůta 10 dnů. Dluh bance byl zajištěn otcovým autem, ostatní půjčky zajištěny nejsou. K dnešku dluží asi 26 000 USD, žalobkyně nemá, z čeho by dluh splatila, tolik peněz ve vlasti nevydělá. Hrozí, že banka otci vezme auto a věřitel bude chtít vrátit dluh hned. Problémy se státními orgány nebo bezpečnostními složkami, či potíže z důvodu rasy, národnosti, náboženství, pohlaví či příslušnosti k sociální či politické skupině neměla. Zopakovala, že by chtěla zde zůstat, aby splatila dluhy a našetřila na synovu operaci uší, která stojí 40 000 USD. Pro případ návratu se obává, že nebude moci splatit dluhy a podporovat svoje děti. Musí též platit školné dceři. Závěrem uvedla, že řekla již vše, další okolnosti zmínit nechtěla, dokumenty na podporu jejích tvrzení doložit nechtěla. Ani později žádné dokumenty již nedodala. 9. Mezi podklady pro vydání rozhodnutí žalovaný zařadil zprávy o zemi původu. Z Informace MZV ČR – X – Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí č. j. 131903-6/2024-MZV/LPTP, ze dne 17. 1. 2024, vyplývá, že situace po návratu se významně liší podle toho, jestli jde o člověka režimu „nepohodlného“, nebo o osobu, která o mezinárodní ochranu požádala čistě z ekonomických důvodů. V případě druhé kategorie nedisponuje zastoupení ČR v X informacemi, že by tyto osoby byly po návratu vystaveny zvláštním postihům, znevýhodňování či diskriminaci ze strany státních orgánů či soukromých osob. 10. Z Informace OAMP – X – Socio-ekonomická situace, Dávky sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti, Dluhy fyzických osob a proces oddlužení, Přístup k základní lékařské péči, ze dne 13. 3. 2024, se podává, že X patří mezi ekonomiky nižšího středního příjmu. S nástupem prezidenta X se uvolňuje předchozí restriktivní hospodářská politika, obecně se přechází od plánované ekonomiky k tržní. V posledních letech se růst pohyboval v rozmezí 5-6 %, s tím se počítá i nadále. Poměrně vysoká inflace (9-12 %) se postupně snižuje. Přes určité problémy se počet osob ohrožených příjmovou chudobou snižuje. V zemi existuje celá řada sociálních programů, ať už jednorázových, nebo vyplácených opakovaně. Dále lze v X zjistit oficiální historii dlužníka. Centrální banka omezila v reakci na skokový růst půjček fyzických osob dosažitelnost takových úvěrů. Pro osobu neschopnou splácet se nabízejí dvě varianty včetně varianty osobního bankrotu. První je splátkový kalendář, který schvaluje věřitel, případně o něm v zákonné lhůtě rozhodne soud. Pokud nelze stanovit splátkový kalendář, je tu možnost tzv. likvidace a splacení závazků, která musí být ukončena do devíti měsíců. Jedná se o prodej nevyňatého majetku a odvádění 50 % příjmů věřiteli po dobu šesti měsíců. Zdravotní péče je poskytována na třech úrovních (místní, regionální, národní