4 Az 3/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 3/2025- 31 - text 9 4 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: A. K., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2025, č. j. OAM-177/LE-BA01-ZA21-R2-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2025, č. j. OAM-177/LE-BA01-ZA21-R2-2023, kterým bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podané dne 26. 2. 2023 rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobce uvedl, že těžiště jeho obav souvisí s pronásledováním ze strany věřitele, od kterého si půjčil významnou finanční částku za účelem obstarání víza. Její nesplacení vyústilo ve fyzické útoky, věřitel jej čtyřikrát napadl, policie žádné faktické kroky neučinila, i když bylo žalobci přislíbeno prošetření těchto incidentů. Žalovaný tedy nezjistil skutečný stav věci podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), pokud se nijak nezaobíral pozicí X policie, případně existencí orgánu vnitřní kontroly, který by dohlížel na zákonnost postupu policistů, a na nějž by se mohl žalobce obrátit. Rozhodnutí nerozptyluje obavy z toho, že bude tato bezpečnostní složka (policie) postupovat neobjektivně a že nebude adoptovat pozici věřitele. Dále je žalobce toho názoru, že původně soukromý spor přerůstá v pronásledování jeho osoby státem, a to s přihlédnutím k X legislativě, která vnímá jakýkoli nesplacený dluh jako trestněprávně relevantní jednání. 3. Rozhodnutí se dále nezabývá existencí úřadu ombudsmana pro případ, že by se obrátil na policii se svými obavami. Má za to, že se situace v jeho domovské zemi neuklidnila, pokud výhružkám čelil před svým odjezdem a dostává je i nyní v zahraničí. Nesouhlasí s hodnocením žádosti jako účelové. I když těžiště jeho azylového příběhu vyvěrá ze soukromoprávního vztahu, nepostačí tato skutečnost sama o sobě pro zamítnutí žádosti. Je totiž třeba přihlížet i k tomu, zda je domovský stát způsobilý žalobce ochránit před násilím ze strany věřitele. Tím se však rozhodnutí nezabývá, naopak vychází z nepřípustného podkladu ve formě dokumentu Informace OAMP – X – Bezpečnostní a politická situace v zemi, který zpracoval žalovaný. Své rozhodnutí tak opírá o podklad, jehož je sám autorem. Rovněž namítal, že důvody pro udělení humanitárního azylu nebyly dostatečně posouzeny. Z obsahu spisového materiálu nijak nevyplývá, že by se žalovaný věnoval ekonomické situaci v žalobcově vlasti, resp. možnosti dosažení adekvátního výdělku pro obživu rodiny. 4. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby a nesouhlasil s ní, neboť nedokládá namítaná porušení zákonných ustanovení. Postupoval v souladu s právními normami, jimiž je v řízení o mezinárodní ochraně vázán, nicméně neshledal důvod pro její udělení v žádné její formě. K obavě z vymahačů poznamenal, že se jedná o hrozbu ze strany soukromých osob. Žalobce měl možnost se obrátit na příslušné X instituce, a pouze pokud by mu ani ony nepomohly, bylo by možné považovat tuto skutečnost za azylově relevantní. Vlast opustil legálně, bez jakýchkoliv problémů, potíže s policií vyloučil, nebyl ve vlasti trestně stíhán ani odsouzen. 6. Ohledně námitky týkající se existence úřadu ombudsmana žalovaný podotkl, že žalobci byla v souladu s § 36 odst. 3 s. ř. dána možnost se s uvedenými podklady seznámit a vyjádřit se k nim, případně navrhnout jejich doplnění, nicméně k tomuto správnímu úkonu se bez uvedení důvodu nedostavil ani žalobce, ani jeho právní zástupce. Závěrem žalovaný uvedl, že považuje své rozhodnutí za zákonné, přezkoumatelné, vycházející z dostatečně zjištěného skutkového stavu, respektující ustálenou judikaturu, a žalobní argumentace není způsobilá zpochybnit jeho důvodnost. 7. Navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 26. 2. 2023 podal žalobce žádost o mezinárodní ochranu. Při sdělení údajů dne 7. 3. 2023 uvedl, že je státním příslušníkem X, politické přesvědčení nemá ani není členem žádné strany. Je svobodný a bezdětný. Jeho zdravotní stav je bez omezení. Dne 4. 9. 2017 odcestoval letecky z X do Itálie na základě víza, v této zemi setrval 5-6 hodin, poté pokračoval do ČR autobusem, na jejíž území vstoupil o den později. Předtím v EU nikde jinde nepobýval, jiné pobytové oprávnění v EU než výše uvedené neměl. Jde o jeho první žádost, o mezinárodní ochranu žádá, jelikož má v X dluh, půjčil si na vízum a pracovní věci. 9. Při pohovoru konaném dne 7. 3. 2023 žalobce sdělil, že ve vlasti společnou domácnost sdílel s matkou, neměl potíže s vycestováním. Chtěl do Česka, má tu známého, ale ČR nevydávala víza, zařídil si tedy italské. Domovskou zemi opustil, protože tam má dluh, který mu vznikl kvůli půjčce na vízum a práci. Na otázku, proč nepožádal o mezinárodní ochranu už v Itálii, uvedl, že tam nechtěl zůstat, je tam složitý jazyk, v ČR je mu řeč bližší a má tu známé. Pobývá tu pouze kamarád, nikoliv rodinní příslušníci; ti nebydlí ani nikde jinde v EU. Ve vlasti nebyl trestně stíhán, ani tam nespáchal žádný přestupek. Konkrétní problémy se státními či bezpečnostními orgány ve vlasti neměl, z ČR i přes udělené správní vyhoštění nevycestoval kvůli dluhu. Své problémy by přestěhováním v rámci X vyřešit nemohl, byl totiž učitelem a měl mzdu 80 dolarů za měsíc. Pokud by se vrátil, čeká na něj věřitel. Jiné relevantní skutečnosti pro posouzení žádosti neuvedl, žádné podklady neměl. 10. Ve spise jsou dále založeny fotokopie žalobcova cestovního pasu, ve kterém je vyznačeno italské vízum typu C platné pro jeden vstup na území států Schengenského prostoru od 22. 8. 2017 do 14. 9. 2017, za účelem turistiky, dále vstupní razítko z letiště Řím dne 6. 9. 2017. V pase je vylepen štítek s výjezdním příkazem platný od 3. 7. 2018 do 18. 7. 2018. 11. Následně vydal žalovaný dne 14. 4. 2023 ve věci rozhodnutí, č. j. OAM-177/LE-BA01-VL13-2023, jímž žádost o mezinárodní ochranu podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu zamítl jako zjevně nedůvodnou, jelikož důvody, které žalobce uvedl, byly pouze ekonomické, a důvodem odchodu tak byla snaha vydělat si na splacení dluhu ve vlasti. 12. Krajský soud v Plzni rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2023 zrušil rozsudkem ze dne 19. 9. 2024, č. j. 17 Az 10/2023-76 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 13. Se žalobcem byl dne 28. 11. 2024 proveden doplňující pohovor. Uvedl, že důvody žádosti se nezměnily. Do vlasti se vrátit nemůže kvůli dluhu, obává se jednání věřitele. V letech 2015-2016 si vypůjčil postupně 20 000 amerických dolarů, ty chtěl prodat na černém trhu, protože je v té době nebylo možné volně směnit a byla po nich velká poptávka, při tomto obchodu byl kontrolován policií, prostředky mu byly zabaveny a dostal menší pokutu, jiný postih nenastal. Peníze získal od soukromého věřitele – lichváře, který půjčoval na vyšší úrok. Nebyl to jeho známý, ale znal ho, pochází z oblasti žalobcova bydliště. V roce 2017 po něm chtěl dotyčný věřitel dvojnásobek vypůjčené částky, jelikož nic nevrátil, může být výsledná suma nyní 100 000-200 000 amerických dolarů. Nic nesplatil, protože neměl možnost. Vyhrožováno mu začalo být v roce 2017. Věřitel měl asi čtyřikrát přijít k žalobci domů a zbít jej. Chtěli peníze vrátit, a nutili jej prodat byt. Pokud by to udělal, přišli by s matkou o střechu nad hlavou, rozhodl se proto odjet do Evropy. K poslednímu napadení došlo v srpnu 2017, skončil poté i v nemocnici, kde byl týden. Zprávu z nemocnice nemá, v X se vydává pouze pro potřeby prokázání pracovní neschopnosti. Všechna napadení oznámil na místní policii v jeho městě, byl tam čtyřikrát. Sdělili mu, že podání prošetří, chodil se tam opakovaně ptát, ale nic se nestalo. Potvrzení o podáních nedostal, s žádostí o pomoc se na jiné osoby či orgány neobrátil, tyto záležitosti řeší pouze policie. Stížnost na postup nepodal, této možnosti si je vědom, ale má za to, že by to nemělo žádný smysl. Z minulosti ví, že tato podání nebyla řešena, a dotyčné osoby měly nadto ještě problém s bezpečnostními složkami. Situaci se rozhodl řešit tím, že vycestoval z vlasti. Věřitel po něm chtěl několikrát ústně a telefonicky vrátit peníze. Za dobu pobytu v Evropě mu volal dvakrát, naposledy v roce 2018, řekl mu, že pokud se vrátí domů, zabije jej. Žalobcova matka s tímto mužem problémy nemá. Potíže se státními či bezpečnostními orgány ve vlas