4 Az 31/2024 – Městský soud v Praze

4 Az 31/2024- 80 - text 23 4 Az 31/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: X. X., narozená dne X bytem X zastoupená Organizací pro pomoc uprchlíkům, z.s. sídlem Poděbradská 173/5, 190 00 Praha 9 – Vysočany proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 3v4 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. OAM-14/ZA-ZA11-K10-R3-2021 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024 č. j. OAM-14/ZA-ZA11-K10-R3-2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. OAM-14/ZA-ZA11-K10-R3-2021 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně tvrdila, že je konvertovanou křesťankou, od příchodu do ČR se intenzivně a dlouhodobě zajímá o křesťanskou nauku, účastní se náboženského komunitního života Jednoty bratrské, navštěvuje bohoslužby, dne 19. 6. 2023 podstoupila křest. Obává se návratu do země původu, protože je konvertitka/žena/vdova/ohrožena nuceným sňatkem a nemá v zemi původu nikoho, na koho by se mohla spolehnout. 3. Žalovaný dospěl k závěrům, že žalobkyně není konvertitka, netýkají se jí události po protestech po smrti X, žalobkyně není a v případě návratu by nebyla osobou pronásledovanou, mravnostní policie již v X nebude působit, nenošení hidžábu je stejným porušením práva, jako např. nedodržení kodexu odívání v členských státech EU, žalobkyni nehrozí v případě návratu žádné nebezpečí, neboť není ve významné křesťanské pozici. Tyto závěry jsou nesprávné, v rozporu s obsahem správního spisu a s veřejně dostupnými informacemi o zemi původu. 4. Ke konverzi namítala, že předložila potvrzení o zapojení se do náboženské komunity od roku 2019 i důkaz o křtu, tyto písemné důkazy sice žalovaný vyhodnotil jako pravé, ale ve skutečnosti je neakceptoval, neakceptoval ani výpověď žalobkyně z důvodu údajné nevěrohodnosti. Žalovaný se přitom dožadoval doslovně encyklopedických informací, a v kontextu s jeho vyjádřením k účelovosti na straně 4 jeho rozhodnutí ze dne 17. 8. 2022. Naskýtá se tak otázka, jak má žalobkyně prokázat svou konverzi? Odkázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č.j. 4 Azs 71/2015-54 a č.j. 5 Azs 19/2020-45, přičemž žalobkyně byla schopna zodpovědět obecné informace, zopakovala svá vyjádření k víře uvedená ve správním řízení. K modlitbě Otčenáš uvedla, že se nachází v Novém Zákonu a že by ji hned našla. Poznamenala, že její pohovor trval 8 hodin v horku, musela vyrážet ve 4:00 ráno, a tehdy též uvedla, že nemá čas a prostor na hloubkové studium, protože musí pracovat a učit se angličtinu a češtinu a lékař jí doporučoval, aby zpomalila. Její odpovědi byly schopny poskytnout důkaz o její konverzi a upřímné víře v Boha. Navrhla ústní jednání, kde by žalobkyně mohla vysvětlit upřímnost své konverze a navrhla výslech svědků představitelů Jednoty bratrské. Odkázala na rozsudek NSS č.j. 9 Azs 39/2019 ohledně možnosti pronásledování z důvodu členství v náboženské komunitě. Nelze pochybovat o tom, že žalobkyně je členkou církve Jednoty bratrské. Dále odkázala na Zprávu MZV USA Mezinárodní náboženská svoboda X (https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/X/), dle kterého muslimové nesmějí měnit náboženské přesvědčení nebo se ho zříkat, šaría, jak jí vykládá vláda, považuje konverzi od islámu za trestný čin (odpadlictví), který se trestá smrtí. 5. Namítala, že dle závěrů žalovaného by se měla podřídit požadavkům odívání a zbytečně na sebe nepřitahovat pozornost. Po žadateli o mezinárodní ochranu však nelze požadovat, aby předešel svému pronásledování tím, že se vzdá veřejných projevů své víry. Hidžáb je muslimským oděvem, žalobkyně není muslimka, ale křesťanka, nelze jí přikazovat, aby se podřídila těmto pravidlům. Nošení hidžábu nelze přirovnávat k jejich zákazu (či k zákazu náboženských symbolů) na veřejnosti, ve školách a na úřadech ve státech EU, přičemž nenošení hidžábu může být v X trestáno přímo drakonicky, k tomu viz zpráva Human Rights Watch te dne 14. 10. 2024 (https://www.hrw.org/news/2024/10/14/X-new-hijab-law-adds-restrictions-and-punishments ). I další zprávy se vyjadřují k nošení hidžábu a k opětovnému zahájení činnosti mravnostní policie (zpráva EUAA X country focus https://euaa.europa.eu/publications/X-country-focus strany 89 a 92). 6. Žalobkyně uvedla, že je v první řadě žena, vdova, bývalá manželka bratra vysoce postaveného člena X. Ač žalovaný namítá, že uvedené již bylo posouzeno v rámci řízení o první žádosti žalobkyně, není možné tento závěr akceptovat v kontextu aktuální bezpečnostní situace pro ženy, odkázala na zprávy ohledně postihů za nenošení hidžábu. Poukázala na zprávu (https://www.ecoi.net/en/file/local/2116311/2024_10_EUAA_COI_Query_Response_Q72_X_Human_Rights_Situation.pdf), dle které v X dochází k extrémní diskriminaci a násilí vůči ženám a dívkám, chybí systém spravedlnosti pro ženy, v srpnu 2024 bylo zaznamenáno 23 případů vražd žen a také vražd ze cti. Dle další zprávy (https://rm.coe.int/the-situation-in-X-and-the-protection-of-X-human-rights-defen/1680b18acd) ženy v X čelí strukturální diskriminaci, jsou dvakrát více postiženi nezaměstnaností než muži, jejich míra účasti na trhu práce je pouze pětinová přes stejnou úroveň vzdělání, existuje genderově podmíněná právní diskriminace, sociokulturní represe (např. povinný hidžáb) a politická diskriminace (faktické vyloučení žen z vysokých politických funkcí). 7. Odkázala i na aktuální bezpečnostní situaci v zemi původu, kterou se však žalovaný nezabýval, jde o probíhající konflikt s X, kdy Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje před cestami do X a vyzývá, aby tam občané vůbec necestovali (https://mzv.gov.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/X_doporuceni_na_cesty_1.html). 8. Vytýkala žalovanému, že neposoudil hrozbu pronásledování z kumulativních důvodů, a to ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. b) kvalifikační směrnice. Žalobkyně je žena, vdova, konvertitka, bez mužského doprovodu, pod vlivem švagra – příslušníka X, všechno to z ní dělá zranitelnou osobu vystavenou pronásledování v případě návratu do země původu, v souvislosti s konfliktem s X nelze vyloučit ani hrozbu vážného násilí. 9. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Doplnění žaloby 10. Žalobkyně opakovaně uvedla, že zákon v X zakazuje muslimům změnit náboženské přesvědčení či zřeknout se své víry, za odpadlictví hrozí trest smrti, k tomu odkázala na zprávu MZV USA z roku 2022 a na zprávu EUAA Country Focus Country of Origin Information Report June 2024. 11. Namítala, že je žena, žalovaný její případ zlehčuje, ženy jsou v X systematicky diskriminovány, operuje tam mravnostní policie, musí nosit hidžáb a volné oblečení, jinak hrozí tresty, chybí systém spravedlnosti přístupný ženám, jsou diskriminovány na trhu práce, ženy, které se postaví za svá práva, čelí represivním metodám, ženy zatčené za svlékání mohou být mučeny na psychiatrii (zprávy EUAA, zpráva Human Rights Watch 2024, zpráva Amnesty International, zpráva OHCHR, zpráva The Guardian z 8. 11. 2024 – vše viz strany 41 – 45 soudního spisu). 12. Poukazovala na to, že je vystavena mnohonásobnému riziku v zemi původu, a to jako žena, vdova, byla nucena k sňatku svým švagrem z X, které jsou mnohými státy považovány za teroristickou organizaci (zprávy ze serveru Novinky, Seznam Zprávy). 13. Dále vznesla námitku i ohledně situace navrátilců, kdy uvedla, že by mohla být s ohledem na švagra – člena IRGC na seznamu osob, kterým by měl být konfiskován pas. K tomu citovala ze zprávy EUAA, ze které má plynout, že: Seznamy X občanů s aktivními případy vede obvykle pasová policie nebo X. Pokud se jméno osoby objeví na seznamu pasové policie, imigrační úřady jí během imigračního procesu zabaví cestovní pas. Pokud je jméno osoby uvedeno na seznamu IRGC, může být identifikována i po průchodu imigračním úřadem příslušníky IRCG přítomnými na letišti. 14. Navrhla svědeckou výpověď Ing. J. Z., X sboru Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi, a Mgr. et Mgr. J. B., X církve Křesťanské společenství Praha, region Západ, kteří by potvrdili, že žalobkyně je upřímně věřící konvertovaná křesťanka. 15. Rovněž upozornila na rozsudek SDEU C-222/22 týkající se postavení uprchlíků „sur place“. IV. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný popřel oprávněnost žalobních námitek a nesouhlasil s nimi, nejsou podloženy řádnou argumentací. Konverzi žalobkyně neshledal jako autentickou, zjistil, že okolnosti případu svědčí o účelovosti podané žádosti,