4 Az 7/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 7/2025- 22 - text 9 4 Az 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: I. Z., narozena dne X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025, č. j. OAM-78/ZA-ZA11-ZA03-R2-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025, č. j. OAM-78/ZA-ZA11-ZA03-R2-2024, kterým bylo o žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany podané dne 16. 1. 2024 rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně má za to, že žalovaný vypořádal žádost nedostatečně, pokud se omezil na konstatování, že spor s věřitelem je konfliktem soukromého práva a není azylově relevantní. Přitom uvedla, že po nátlaku ze strany tohoto muže se neobrátila na policii, neboť jí nedůvěřuje, policie funguje pouze na bázi úplatků, které žalobkyně dát nemůže. Bylo tak nutné vypořádat postavení a funkčnost policie v M., nicméně z rozhodnutí samého taková úvaha nevyplývá, i když si za tím účelem žalovaný obstarával podklady, a obavy žalobkyně tak mohl vyvrátit. Toto téma opomenul, rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 3. I když obavy žalobkyně vyplývají ze soukromoprávního konfliktu, nelze pouze na tomto podkladě žádost zamítnout. Je zapotřebí posuzovat otázku dodržování lidských práv a funkčnost policie v domovském státě. Žalobkyně se důvodně domnívá, že domovský stát nedisponuje účinným systémem ochrany, nemohla by se obrátit na policii, domovský stát není způsobilý žalobkyni ochránit před násilím ze strany věřitele. Původně soukromý spor přerůstá v pronásledování osoby žalobkyně státem, a to s ohledem na tamní legislativu, která vnímá neuhrazení zápůjčky jako trestněprávně relevantní jednání. 4. Rozhodnutí se nezabývá ani existencí úřadu ombudsmana pro případ, že by se obrátila na policii se svými obavami. Má za to, že se situace v její domovské zemi neuklidnila, pokud výhružkám čelila již před svým odjezdem. Tím se však rozhodnutí nezabývá, naopak vychází z nepřípustného podkladu ve formě dokumentu Informace OAMP – Bezpečnostní a politická situace v zemi, který zpracoval žalovaný. Své rozhodnutí tak opírá o podklad, jehož je sám autorem. V rozhodnutí je pouze obecně hodnoceno dodržování lidských práv, avšak bez důrazu na individuální situaci žalobkyně. 5. Sekundárně žalobkyně v řízení poukazovala na špatnou ekonomickou situaci v zemi původu a nemožnost zajištění si obživy, je přesvědčena, že jí měl být udělen humanitární azyl, čemuž se rozhodnutí nevěnuje, a je tedy nepřezkoumatelné. 6. Navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť nedokládá namítaná porušení zákonných ustanovení. Žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav, postupoval v souladu s právními normami, jimiž je v řízení o mezinárodní ochraně vázán, nicméně neshledal důvod pro její udělení v žádné její formě. Ohledně námitek týkajících se obavy z jednání věřitele, úřadu ombudsmana a ekonomické situace odkázal na jejich vypořádání v napadeném rozhodnutí. Žalovaný považoval napadené rozhodnutí za zákonné, přezkoumatelné, vycházející z dostatečně zjištěného skutkového stavu, respektující ustálenou judikaturu. Žalobní argumentace není způsobilá zpochybnit jeho důvodnost. 8. Navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítnul jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 16. 1. 2024 podala žalobkyně žádost o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů dne 23. 1. 2024 uvedla, že je státní příslušnicí M., politické přesvědčení nemá ani není členem žádné strany, je svobodná, má přítele, státního příslušníka M., který v ČR také žádá o mezinárodní ochranu, má dva nezletilé syny, kteří žijí na internátě v M., její byt v M. propadl věřiteli, kterému dlužila peníze. Její zdravotní stav je bez omezení. Do ČR přicestovala dne 15. 5. 2023. K důvodům žádosti uvedla, že se ve vlasti zadlužila, chtěla by v ČR pobývat i nadále, aby mohla splatit dluh a vykoupit zpět byt, o který přišla. 10. Při pohovoru dne 23. 1. 2024 žalobkyně sdělila, že z vlasti odcestovala, jelikož dlužila peníze. Česko si vybrala, protože zde žije její přítel. Během svého pobytu v tuzemsku příležitostně pracovala. O mezinárodní ochranu žádá od příjezdu v květnu 2023 až nyní, neboť o této možnosti nevěděla. Rozhodla se pobývat nelegálně, měla tu práci, chtěla splatit dluh. Její kamarádka jí v září 2023 vytrhla v opilosti pas z ruky, a ten se tak roztrhl. Od soukromé osoby si v lednu 2023 půjčila na opravu bytu 5 000 eur, dluh měla splatit do konce roku bez úroku, věřitel však chtěl peníze zpět již po půl roce, včetně úroku 6 %, když mu řekla, že je v ČR a dluh splatit nemůže, vyměnil zámky u jejího bytu a nyní tam má přístup pouze on. Podepsala mu závazek dluh splatit, ale tento dokument zůstal v bytě. Situaci nijak neřešila, jedinou možností je dluh splatit, v domovské zemi pracovala na poli a výdělek by jí na splacení nestačil, půjčku si brala s vědomím, že dluh splatí v ČR. Zatím nic neposlala, šetří, má nyní 1 500 eur. Věřitele se bojí, může jí fyzicky ublížit, už jí jednou po telefonu vyhrožoval, že jí zlomí nohy, když mu peníze nevrátí, bylo to v září 2023. Její byt si jen fakticky přivlastnil, když by se žalobkyně vrátila domů, bude bydlet tam, on bude chtít peníze zpět. Se státními orgány ve vlasti nikdy potíže neměla, neměla ani problémy z důvodu národnosti, náboženství, pohlaví nebo kvůli politickým názorům. Nemá, na koho by se s žádostí o pomoc obrátila, policie takové věci řeší jen za úplatek a žalobkyně peníze nemá. Usuzuje tak z vlastní zkušenosti, když jí zemřela matka, musela policie potvrdit, že nedošlo k trestnému činu, žalobkyně za to musela zaplatit. Výchovu jejích dětí zajišťuje stát, jsou na internátě od roku 2022, žalobkyně je tam dala, protože neměla peníze. Závěrem uvedla, že sdělila všechny důvody své žádosti, další skutečnosti uvést nechtěla, materiály na podporu svých tvrzení nepředložila, pohovor zpětně přetlumočit nežádala. 11. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 2. 2024 č. j. OAM-78/ZA-ZA11-ZA03-2024 žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 9. 2024 žalobu zamítl, správní rozhodnutí i rozsudek krajského soudu následně zrušil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudkem ze dne 29. 11. 2024, č. j. 2 Azs 210/2024-28, jelikož v předcházejícím řízení nebyl respektován rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) sp. zn. C-406/22 a M. bylo na seznam bezpečných zemí původu v příslušné vyhlášce (č. 328/2015 Sb.) zařazeno v rozporu s eurokonformním výkladem zákona o azylu. 12. Žalovaný následně mezi podklady zařadil tři zprávy o zemi původu, tj. Informaci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – M. – přehled údajů o zemi za rok 2023, ze dne 31. 10. 2024, Informaci OAMP M. – Základní přehled o zemi, ze dne 18. 11. 2024 a Informaci OAMP – M. – Situace m. občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělávání, lékařské péči, speciálním službám a na trh práce, ze dne 7. 1. 2025. 13. Seznámení s podklady mělo proběhnout dne 20. 1. 2025, k tomuto správnímu úkonu se právní zástupce žalobkyně ani žalobkyně nedostavili. 14. V napadeném rozhodnutí ze dne 24. 1. 2025 žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu v žádné formě neudělil. V domovské zemi nebyla pronásledována, ani se takového jednání z taxativně stanovených důvodů neobává, azyl podle § 12 zákona o azylu jí tedy udělen nebyl. Uvedla, že nikdy neměla problémy se státními orgány, policií či soudy, jediným důvodem žádosti je obava z věřitele, u kterého si půjčila finance na opravu bytu. Nebyly shledány ani důvody zvláštního zřetele hodné pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu, žalovaný přihlédl k tomu, že jde o ženu ve věku 35 let, svobodnou, má přítele ze stejného státu, který rovněž v ČR žádá o mezinárodní ochranu, ta mu však nebyla udělena, nic nenasvědčuje tomu, že by se partner žalobkyně za ní nemohl přestěhovat do M. nebo že by se nemohli navštěvovat. Žalobkyně má dva nezletilé syny, ti žijí v internátě v M., žalobkyně během pobytu v ČR příležitostně pracovala, žalovaný tak vyhodnotil, že se jedná o soběstačnou a ekonomicky aktivní osobu, která je schopna si zajistit obživu. Ve vlasti jí nehrozí ani vážná újma ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu. Konstatoval, že pouhá obava z jednání soukromé