1 As 141/2011 — Nejvyšší správní soud

5 A 39/2024- 44 - text 11 5 A 39/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: OAKS Consulting s.r.o., IČO: 28897803 se sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8 – Karlín zastoupená Mgr. Michalem Hrnčířem, advokátem se sídlem Konopišťská 903, Šestajovice proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č. j. MZDR 31699/2023-2/PRO, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č. j. MZDR 31699/2023-2/PRO, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 13 200 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Michala Hrnčíře, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně dne 2. 8. 2023 požádala Státní úřad pro kontrolu léčiv (dále „prvostupňový správní orgán“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 30. 6. 2024, o poskytnutí dat o počtu předepsaných balení léčivých přípravků dle jednotlivých SÚKL kódů z ATC skupin dle konkrétní struktury, a to v ročním členění za období 2018 až 2023/06. Prvostupňový správní orgán tuto její žádost odmítl rozhodnutím ze dne 11. 9. 2023, č. j. sukl217698/2023. Následně podané odvolání žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (žalobou napadené rozhodnutí) zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. 2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že prvostupňový správní orgán nedisponuje požadovanými informacemi v požadovaném formátu, přičemž ani nemá povinnost jimi disponovat. Požadovanou informaci by bylo možné hypoteticky poskytnout, ale bylo by to za cenu neúměrně velkých zásahů do systému eRecept za účelem, ke kterému tento systém primárně neslouží. Systém eRecept rovněž představuje kritickou infrastrukturu státu, kterou nelze vystavovat rizikům bezpečnostního incidentu ze strany externích subjektů, které by musely být přizvány k extrahování požadovaných informací. Údaje v systému eRecept nejsou mimo účel, pro který byl systém vytvořen, dále agregovány či jiným způsobem strukturovány. Pro vytvoření požadovaných informací by bylo nutné připravit a naprogramovat komplexní databázové dotazy a ty následně pod přísným dohledem celé řady odborných pracovníků (vč. externích) spouštět přímo na produkční databázi systému eRecept a zároveň přitom zajistit, aby nebyla čerpáním lidských a technických zdrojů pro tento databázový dotaz ohrožena primární funkce systému eRecept. Dle správních orgánů by za takové situace vytvoření odpovědi na požadovanou žádost představovalo vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle žalovaného systém eRecept není veřejně přístupný (§ 81a odst. 8 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech). Požadavku na seznámení veřejnosti s předepisováním léčivých přípravků hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění je dostatečně dostáno § 99 odst. 2 písm. f) a g) zákona o léčivech, které prvostupňovému správnímu orgánu ukládá zveřejňovat vybrané agregované a anonymizované údaje o preskripci a výdeji léčivých přípravků. Žalovaný rovněž uvedl, že prvostupňový správní orgán ve svém rozhodnutí dostatečně široce, jasně a srozumitelně popsal základní fungování systému eRecept a způsob sběru a zpracování dat v něm. II. Obsah žalob, vyjádření žalovaného a další podání 3. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že prvostupňový správní orgán požadované informace má k dispozici. Poskytnutí informací ze systému eRecept je pouze mechanickou manipulací s informacemi. Existuje-li mechanický nástroj, který povinný subjekt může za účelem poskytnutí informací využít, a má-li již dokonce pro takovou činnost dostatečné personální i technické vybavení, resp. je schopen je v přiměřeném časovém horizontu vyrobit, pak je jeho povinností tak učinit. Je-li povinný subjekt povinen nástroj vytvořit, měl by tak učinit i za cenu určitého úsilí. V tomto směru je oprávněn žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Mimořádná rozsáhlost vyhledávání (a s tím spojená nutnost vytvořit IT nástroj) nemůže být důvodem pro neposkytnutí dat. Na podporu své argumentace žalobkyně poukázala na judikaturu správních soudů. 4. Žalobkyně souhlasí, že systém eRecept je součástí kritické infrastruktury státu. Výtah dat z tohoto systému však nenaruší bezpečnost kritické infrastruktury státu. Prvostupňový správní orgán má uzavřenou smlouvu se společností Seyfor, a.s. jakožto smluvním dodavatelem podpory systému eRecept, který je vybaven příslušnými personálními, technickými a bezpečnostními kapacitami. Tento smluvní partner je nepochybně schopen a povinen postupovat při shromažďování požadovaných údajů tak, aby se integrita a bezpečnost systému eRecept nijak nenarušila. Dovolává-li se žalovaný mimořádné složitosti zpracování žádosti a obdobně nutnosti vytvářet nové informace, musí taková svá tvrzení prokázat, což správní orgány nesplnily. 5. Žalobkyně rovněž s odkazy na judikaturu správních soudů namítá, že jakákoli možná omezení poskytování informací je třeba vykládat restriktivním způsobem. Žalobkyně nesouhlasí s názorem, že z § 81a odst. 8 zákona o léčivech plyne, že žádná data ze systému eRecept nelze poskytovat. Žalobkyně je názoru, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, jelikož se dostatečně nezabýval nutností aplikovat restriktivní výklad. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nelze obecně vždy požadovat po povinném subjektu vytvoření jakéhokoliv nástroje jenom za účelem vyhovění žádosti žalobkyně. I tento nový IT nástroj je dílem ve smyslu autorského zákona a jde bezesporu o vytváření nových věcí. Prvostupňový správní orgán má rozpočtově a smluvně alokovány finanční prostředky pro servis a rozvoj systému eRecept, které jsou účelově určeny na udržení provozu a rozvíjení systému v souladu s měnícími se legislativními požadavky na jeho funkce a provoz. Tyto zdroje nemůže vynakládat na vytvoření nového IT řešení dle žádostí žadatelů o informace. Fakt, že by případný softwarový nástroj uhradil prvostupňovému správnímu orgánu nakonec žadatel o informace na tom nic nemění, i tak by prvostupňový správní orgán byl nucen čerpat člověkodny ze smlouvy a tyto člověkodny následně budou chybět při rozvoji systému, což může vést i k tomu, že stav systému nebude odpovídat legislativním změnám. Měl-li by prvostupňový správní orgán vyhovět všem obdobným žadatelům, bylo by nutné na řešení těchto žádostí buď vytvořit nové specializované služební místo, nebo vyhlásit zadávací řízení na výběr dodavatele, který by byl schopný požadované plnění poskytovat. Ač žalovaný souhlasí s tím, že u omezení práva na informace je třeba uplatňovat restriktivní přístup, vynucování vytváření nových míst, vyhlašování zadávacích řízení a uzavírání nových smluv jenom za účelem toho, aby mohlo být vyhověno žádosti o informaci od jednoho soukromoprávního subjektu, jehož motivací je primárně navýšení zisku za pomoci dotčených informací, představuje exces z práva na informace. 7. Žalovaný je názoru, že sdělování detailních informací o systému, který je součástí kritické informační infrastruktury státu, považuje za bezpečnostní riziko a tato skutečnost převažuje nad právem na informace. Nejde primárně o bezpečnostní riziko z důvodu nutnosti přibrat externí subjekt, jelikož ten již systém spravuje, ale v samotném způsobu, jakým je vyhledávání prováděno. Systém eRecept nemá dostatečné kapacity k prováděcí vyhledávání informací v rozsahu požadovaném žalobkyní. Podobné databázové dotazy je možné při současném stavu systému eRecept provádět pouze na produkční databázi, která je již tak vytížena zajišťováním předepisování a výdeje léčivých přípravků. Spouštění rozsáhlých naprogramovaných databázových dotazů tak přímo ohrožuje primární funkce systému eRecept a může v důsledku způsobit výpadek systému, který může mít za následek jak materiální škody, tak ohrožení lidských životů. Ochrana těchto hodnot musí rovněž převážit nad právem jednotlivce na informace. Pro odbavování podobných dotazů i dalších případných žadatelů by tak bylo třeba provedení komplexních změn systému eRecept, které by umožnily vyřizování těchto databázových dotazů mimo produkční databázi tak, aby žádným způsobem nebyla ovlivňována její funkčnost a bezpečnost. Provádění podobných databázových dotazů na produkční databázi je přímým ohrožením provozu informačního systému, který tvoří kritickou infrastrukturu státu a jeho ochrana tak musí v testu proporcionality převážit nad právem jednotlivce na informace. Obzvláště pak v situaci, kdy jsou tyto hodnoty poměřovány nikoliv proti výkonu práva na kontrolu veřejných financí, ale proti podnikatelskému zájmu jednoho subjektu, který se věnuje konzultantské činnosti v oblasti „market access“, ted