6 A 141/2023 – Městský soud v Praze

6 A 141/2023- 106 - text 18 pokračování 6 A 141/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: XXX proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. října 2023, č. j. MV-154910-4/TP-2023. takto: I. Rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 9. října 2023, č. j. MV-154910-4/TP-2023, se v části, kde zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí povinného subjektu pod částí 1b) žádosti žalobce, ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 9. října 2023, č. j. MV-154910-4/TP-2023, se v části, kde zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí povinného subjektu pod částí 3a) žádosti žalobce, ruší. III. Rozhodnutí Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 21. srpna 2023, č. j. KRPS-206103-2/ČJ-2023-0100AP-106, se ruší v části vypořádání požadované informace pod bodem 3a) žádosti. IV. Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje se nařizuje, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku poskytlo žalobci informace požadované v bodech 3a) žádosti žalobce ze dne 10. srpna 2023. V. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 16 228 Kč, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění [1] Dne 10. 8. 2023 se žalobce podáním žádosti Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje (dále též „povinný subjekt“) na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „informační zákon“) domáhal poskytnutí informací ohledně již neexistujících společností AA Styll (IČO 26195917) a ODES (IČO 48168378) a rovněž ohledně fyzické osoby – dřívějšího jednatele a společníka firmy AA Styll, stávajícího zastupitele města Příbram. [2] Žalobce v rámci podané žaloby nesouhlasil s vyřízením žádosti ve vztahu k následujícím požadavkům na informace: Část 1b) žádosti: „Žádám ohledně uvedeného podezření o poskytnutí kopie usnesení o odložení věci, usnesení o odevzdání věci jinému orgánu, usnesení o zahájení trestního stíhání nebo dokumentu s jiným opatřením (dle toho, jakým způsobem bylo prověřování předmětného podezření ukončeno).“ – v této části byla žádost odmítnuta částečně, Část 3a) žádosti: „Žádám o informaci, jaká souhrnná částka byla vrácena firmě AA Styll (momentálně anonymizovaný údaj v prvním odstavci na straně 4 usnesení a v posledním odstavci na straně 7 usnesení) a jakou souhrnnou částku si firma ODES ponechala.“ – v této části byla žaloba odmítnuta v celém rozsahu. [3] Dne 21. 8. 2023 byla žalobcova žádost ze strany povinného subjektu částečně odmítnuta rozhodnutím povinného subjektu č. j. KRPS-206103-2/ČJ-2023-0100AP-106, o částečném odmítnutí žádosti o informace (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) – konkrétně ve vztahu k podané žalobě byla odmítnuta část žádosti pod body 1b) a dalším výrokem pod bodem 3a). Žalobce se proti danému rozhodnutí bránil blanketním odvoláním podaným dne 8. 9. 2023 k ministerstvu vnitra, jež doplnil o odvolací důvody dne 25. 9. 2023. Rozhodnutí povinného subjektu bylo následně dne 9. 10. 2023 Ministerstvem vnitra potvrzeno, a to rozhodnutím č. j. 154910-4/TP-2023. Výrok tohoto rozhodnutí je společný pro celou napadenou část prvostupňového správního rozhodnutí tak, že se odvolání zamítá a celé prvostupňové správní rozhodnutí se potvrzuje. [4] Žalobce v podané žalobě uvádí, že jeho zájem o dané informace pramení z jeho profese publicisty, v rámci níž publikuje články týkající se dané věci pro web zvaný „Příbramský bublifuk“. Skutkové okolnosti případu, které žalobce spatřuje jako rozhodující v dané věci, popisuje žalobce následovně. Dříve zmíněné firmě AA Styll byla na konci roku 2014 vyplacena státní a evropská dotace ve výši zhruba 3,8 mil. Kč na nákup recyklační technologie na zpracování odpadního dřeva. Technologie měla být provozována firmou AA Styll v Příbrami v místní části Brod. Dotovaný projekt nebyl nikdy realizován, zároveň ovšem firma AA Styll nikdy nevrátila dotační prostředky (v roce 2020 zanikla). V roce 2023 zanikla i firma ODES, která byla v rámci dotovaného projektu smluvním dodavatelem technologie a v jejíž prospěch firma AA Styll dle zjištění Policie ČR převedla poskytnuté dotační prostředky (za účelem dodání příslušné technologie). V srpnu 2015 na základě výše uvedených skutečností zahájila finanční správa kontrolu firmy AA Styll. Zhruba týden po zahájení kontroly proběhl převod firmy AA Styll do vlastnictví akciové společnosti Gartol. Zároveň se ve stejné době novým jednatelem firmy AA Styll stal podle všeho tzv. „bílý kůň“. Majitelem společnosti Gartol byla v té době panamská firma Yoo Too Inc. Za tuto panamskou firmu jednal v ČR advokát xxx, který byl už v minulosti (před převodem firmy AA Styll) trestně stíhán. Později byl pravomocně odsouzen za legalizaci výnosů z trestné činnosti (škoda v rozsahu desítek milionů korun). Od r. 2017 po něm pátrá Policie ČR. Na základě výše zmíněné kontroly ze strany finanční správy byl v roce 2016 stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně, odpovídající částce vyplacené dotace. V roce 2017 finanční správa nedoplatek odepsala pro nedobytnost. Jednatelem a jediným společníkem firmy AA Styll v době vyplacení dotace (2014) i v době převodu firmy na nového vlastníka (2015) byl stávající zastupitel města Příbram (a člen finančního výboru zastupitelstva). O situaci související s příslušnou dotací se v minulosti zajímala Policie ČR (dále „PČR“) v rámci trestního řízení, které bylo mj. vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu (viz příloha č. 8 k této žalobě – usnesení k trestnímu řízení v anonymizované podobě, poskytnuté žalobci dle zákona) a v rámci samostatného prověřování, vedeného pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže. Ačkoli dotační prostředky nebyly vráceny a projekt nebyl realizován, PČR věc uzavřela (dle názoru žalobce překvapivě) s tím, že k žádnému trestnému činu nedošlo. [5] Žalobce zdůrazňuje veřejný zájem na získání výše uvedených informací a uvádí, že mu svědčí statut tzv. společenského hlídacího psa. Dodává, že takto o něm hovořil i povinný subjekt ve svém rozhodnutí v dané věci. [6] V první části žalobních námitek se žalobce věnuje otázce anonymizace jména jednatele společnosti AA Styll, kterou provedl povinný subjekt v rámci vyřízení žádosti v poskytnutém dokumentu s názvem „Vyhodnocení“ (jedná se o dokument ze dne 19. 6. 2017, č. j. KRPS-104252-8/TČ-2017-011181) – odpověď na část 1b žádosti. Dle žalobce je povinný subjekt povinen dané jméno uvést. Tuto povinnost vyvozuje z ust. § 8a odst. 1 informačního zákona. Nesouhlasí s povinným subjektem (a rovněž s žalovaným, který tento postup potvrdil), že mělo být naopak aplikováno ust. § 8a odst. 2 informačního zákona. ¨ [7] Dále žalobce zdůrazňuje význam, který v dané věci zaujímá veřejný zájem. Dle jeho názoru tento vyplývá ze skutečnosti, že společnost AA Styll hospodařila s veřejnými prostředky, které získala z dané dotace. Rovněž zdůrazňuje fakt, že nedošlo k realizaci předmětného projektu a přesto nebyly poskytnuté prostředky vráceny. V době čerpání podstatné části této dotace působil jednatel a společník společnosti AA Styll jako zastupitel města Příbram. Žalobce rovněž vyzdvihuje svou roli publicisty. Připomíná zde nález Ústavního soudu I. ÚS 3930/14. Odkazuje na právní předpisy, které jsou v tomto konkrétním případě aplikovatelné – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. [8] Žalobce dále vyzdvihuje zejména znění čl. 6 odst. 1 písm. e) a f) GDPR a ust. § 17 zákona o zpracování osobních údajů. V souvislosti s výše uvedeným čl. 6 GDPR žalobce cituje pasáž rozhodnutí žalovaného, kde uvedl: „neexistuje zde ani právní titul zpracování osobních údajů vycházející z čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení GDPR“. Podotýká, že nebylo žalovaným vysvětleno, z jakého důvodu došel k závěru, že v konkrétní věci je vyloučen veřejný zájem na poskytnutí žalobcem žádaných informací. Žalobce rovněž namítá, že žalovaný nevypořádal námitku týkající se možnosti aplikace čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR. [9] K otázce veřejné funkce zastupitele žalobce uvádí, že ačkoli si je vědom rozdílnosti funkcí poslance a zastupitele okresního města, má i funkce zastupitele značný význam, zejména, když je tento členem finančního výboru zastupitelstva, jako tomu bylo v daném případě. Zastupitel tak spolurozhoduje o použití finančních prostředků. Zdůrazňuje, že v souvislosti s požadavkem důvěryhodnosti platí stejné nároky pro zastupitele i pro poslance, jelikož v rámci obou funkcí je vykonávána svěřená pravomoc ve prospěch občanů a musí být předpokládáno, že j