9 As 22/2015 — Nejvyšší správní soud

9 A 44/2024- 88 - text  15 9 A 44/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: ALPA, a. s. se sídlem Hornoměstská 378/74, Velké Meziříčí zastoupen Mgr. Simonou Hejdovou, advokátkou se sídlem Cyrilská 508/7, Brno proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 za účasti: VŘÍDLO, výrobní družstvo se sídlem Kamenického 98/8, Karlovy Vary zastoupen JUDr. Josef Kašpar, advokát se sídlem Jáchymovská 27, Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 27. 3. 2024, zn. sp. O-133427, č. j. O-133427/D22107897/2022/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (žalovaný), kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (Úřad) ze dne 18. 11. 2022, č. j. O-133427/D19054323/2019/ÚPV, o zamítnutí návrhu na zrušení slovní ochranné známky číslo 219231 ve znění „ARNIKA“, jejímž vlastníkem je VŘÍDLO, výrobní družstvo, Kamenického 98/8, Karlovy Vary (OZŘ), a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že slovní ochranná známka sp. zn. O-133427, číslo 219231 ve znění „ARNIKA“ (napadená ochranná známka) ve vlastnictví OZŘ byla zapsána do rejstříku ochranných známek (rejstřík) dne 26. 7. 1999 s právem přednosti ode dne 10. 6. 1998 pro výrobky a služby zařazené do tříd Mezinárodního třídění výrobků a služeb č. 3, 5 a 35, a to pro kosmetické výrobky všeho druhu, jako například kosmetické výrobky všeho druhu, jako například krémy, gely, emulze, pleťové vody, parfémy, kolínské vody, koupelové soli, koupelové přísady, šampóny, zubní pasty, prášky, mýdla, vody a laky, krémy, gely a emulze ochranné (třída č. 3); dietetické výrobky, fototerapeutické výrobky, léčebné a masážní prostředky, jako například krémy, gely, emulze, roztoky, soli vřídelní a zřídelní, soli do koupelí, léčebné i letní (třída č. 5); zprostředkování obchodů výrobky uvedenými v seznamu ve třídách 3 a 5 (třída číslo 35), dále jen „kosmetické výrobky a léčebné přípravky“. 3. Návrhem doručeným Úřadu dne 21. 5. 2019 se žalobce domáhal zrušení napadené ochranné známky podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (ZOZ) pro všechny výrobky a služby, pro které je zapsána. Úřad návrh žalobce zamítl, žalovaný jeho rozhodnutí aproboval a nevyhověl tak rozkladu žalobce, v němž žalobce namítal obdobně jako v podané žalobě. Žalovaný předně neshledal rozkladem tvrzená procesní pochybení Úřadu ani vady posouzení Úřadu po stránce hmotněprávní. Žaloba 4. Žalobce v úvodu žaloby popsal podrobně průběh správního řízení, citoval z odůvodnění rozhodnutí Úřadu, poukázal na své rozkladové důvody a argumentaci žalovaného, poukázal na jednotlivá ustanovení ZOZ, komentářovou literaturu ve vztahu k institutu zrušení ochranné známky pro její zdruhovění a citoval z ní. Měl za to, že jsou závěry správních orgánů obou stupňů rozporné s relevantní právní úpravou, pročež jsou rozhodnutí ve svém důsledku věcně nesprávná a tudíž nezákonná. Navrhl, aby soud vyšel při posouzení z obsahu spisového materiálu s tím, že jsou v něm označené důkazy až na výjimky obsaženy. Dále žalobce shrnul konkrétní východiska, která byla mezi ním a OZŘ nesporná nebo vyplývají z důkazů předložených v průběhu řízení, a to zejména, že je zapsané označení „ARNIKA“ slovem běžné české slovní zásoby užívané pro pojmenování léčivé byliny prha arnika, nazývané též arnika horská, léčivá bylina arnika má po staletí známé příznivé léčivé účinky, pro tyto své účinky se odedávna využívá v kosmetických výrobcích a léčebných přípravcích, je známkou slovní tvořenou pouze slovním prvkem „ARNIKA“ a neobsahuje tak žádné další distinktivní, ale ani nedistinktivní prvky, je zapsána pro výrobky a služby ve třídách 3, 5 a 35, byla a je vlastníkem užívána pouze při označení výrobků obsahujícím bylinu arnika, na trhu se nachází několik desítek kosmetických výrobků minimálně desítky různých subjektů, které obsahují bylinu arnika a při jejich označení je použito slovo „ARNIKA“ v podobě totožné s napadenou OZ, tyto kosmetické výrobky obsahující arniku představují výrobky běžné spotřeby v hodnotě desítek, maximálně nižších stovek Kč a tomu odpovídá i běžná míra pozornosti spotřebitelů, kterou jejich výběru a nákupu věnují. 5. Žalobce shrnul, že je napadená OZ tvořena toliko označením (slovním prvkem), které však k zapsaným výrobkům a službám nemá fantazijní charakter, neboť představuje název léčivé byliny, jež je dlouhodobě běžnou součástí různých druhů kosmetických výrobků a léčebných prostředků. Slovo „ARNIKA“ je při označení kosmetických výrobků a léčebných přípravků používáno vlastníkem i ostatními subjekty výlučně tehdy, kdy tuto léčivou bylinu arnika skutečně obsahují a má tak zjevně za cíl evokovat ve vztahu k nim příznivé účinky na lidské zdraví (léčivé účinky). Pokud by bylo slovo „ARNIKA“ použito u kosmetických výrobků a léčebných přípravků, které bylinu arniku neobsahují, bylo by jeho použití z pohledu spotřebitelů klamavé a zavádějící, neboť by představovalo nepravdivé tvrzení ve vztahu k jejich spotřebiteli očekávanému složení a vlastnostem. K tomu poukázal na závěry žalovaného a rozsudek NSS ve věci sp. zn. 4 As 90/2006. Souhlasil se závěrem o nižší míře rozlišovací způsobilosti napadené OZ, žalovaný ale tento závěr dostatečným způsobem nepromítl do svých dalších úvah o naplnění zákonných podmínek pro zrušení napadené OZ z důvodů tvrzených žalobcem. Konstatoval, že žalovaný správně interpretoval obsah § 31 odst. 1 písm. b) ZOZ a potřebu kumulativního naplnění objektivní podmínky, spočívající v tom, že se OZ stala označením obvyklým v obchodě pro zapsané výrobky a služby, a podmínky subjektivní, kdy ke ztrátě rozlišovací způsobilosti došlo v důsledku činnosti či nečinnosti jejího vlastníka. 6. Prvním žalobním bodem žalobce nesouhlasil s tím, že bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že se v rozhodném období (po zápisu) stala napadená OZ mezi spotřebiteli označením obvyklým pro chráněné výrobky a služby a ti ji nadále užívali k jejich popisu bez vazby na konkrétního výrobce či poskytovatele. Poukázal na to, že k naplnění objektivní podmínky jako důkaz předložil výtisky webových stránek jednotlivých e-shopů s nabídkou kosmetických výrobků obsahujících arniku, které žalovaný jednotlivě s konkrétními závěry u každého z důkazů hodnotil na straně 37 až 50 svého rozhodnutí. Žalobce tomuto hodnocení vytkl neúplnost a nesprávnost skutkových zjištění a z nich plynoucích závěrů žalovaného. Žalovaný se fakticky zaměřil především na podrobný rozbor vzhledu vyobrazených etiket a obalů výrobků a nevzal dostatečně v úvahu, že jsou tyto nabízeny nejen prostřednictvím svého vyobrazení, ale především pod slovním označením, kdy jsou často označeny dominantním krátkým názvem (viz např. Arnika 50 ml). 7. Ke vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem žalobce citoval z odborné literatury, jejíž závěry měly být vztaženy k projednávané věci. Žalovaný vykládal význam krátkých a z pohledu průměrného spotřebitele na první pohled jasných a srozumitelných označení tvořících celkový dojem, právě prostřednictvím jednotlivých detailů (z popisů výrobků, informací o jejich složení či dalších podnázvů), tj. pokřiveně, neboť jen tak mohl dojít například k závěru na str. 39 svého rozhodnutí, že výrobek nabízený na e-shopu provozovaném na webových stránkách www.babiccinobchod.cz pod výrazným označením „Arnika horská 150 ml“ a na etiketě opatřeného jasně dominantním nápisem „ARNIKA HORSKÁ“ vnímá spotřebitel tak, že „nabízená mast obsahuje mimo jiné výtažek z arniky horské jako jedné z přísad.“ Žalovaný nepostupoval při posuzování označení výrobků jiných výrobců optikou průměrného spotřebitele, nýbrž z jednoznačného užití slova „ARNIKA“ v názvu i na etiketě těchto výrobků složitě a nelogicky dovozoval, že spotřebitelé budou informace vyplývající z označení výrobků dále analyzovat a vyvozovat z nich popisný charakter užití označení „ARNIKA“. 8. K tomu žalobce poukázal na souběžně probíhající řízení o prohlášení napadené OZ za neplatnou (žaloba proti rozhodnutí žalovaného vedena u městského soudu pod sp. zn. 18 A 26/2024), v němž žalovaný ve vztahu k vnímání slovního prvku „ARNIKA“ spotřebitelskou veřejností uvedl, že o jeho popisném významu ve vztahu k zapsaným výrobkům a službám lze uvažovat pouze tehdy, pokud je použit alespoň v podobě „s arnikou“, „z arniky“, „arnikový“ apod. V řízení v nyní projednávané věci se ale k těmto závěrům nepřihlásil, naopak je při hodnocení důkazu popřel, aniž by tento zjevný rozpor vysvětlil. Použití dvojího metru při řešení stejné otázky v ob