10 A 192/2025 – Městský soud v Praze

10 A 192/2025- 17 - text  sp. zn. 10 A 192/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobce: O. S., státní příslušnost Ukrajina, nar. X bytem X zastoupen JUDr. Veronikou Pupalovou, advokátkou sídlem Májová 606/35, 350 02 Cheb proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím ve vrácení žalobcovy žádosti o dočasnou ochranu z 14. 11. 2025, č. j. OAM0442889/DO-2025, pro nepřijatelnost takto: I. Zásah žalovaného spočívající v tom, že vrátil 14. 11. 2025 žalobci jako nepřijatelnou jeho žádost o dočasnou ochranu, evidovanou pod č. j. OAM0442889/DO-2025, byl nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a přikazuje se mu, aby obnovil stav před vrácením žádosti o dočasnou ochranu z 14. 11. 2025, evidované pod č. j. OAM0442889/DO-2025, nejpozději do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 12 270 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně, advokátce JUDr. Veronice Pupalové. I. Předmět věci 1. Žalobce je občanem Ukrajiny. Z obavy o svůj život z Ukrajiny utekl a rozhodl se žít v České republice. Žalobci je známo závazné stanovisko žalovaného, podle kterého není možné jeho nucené vycestování zpět na Ukrajinu z důvodu hrozby skutečného nebezpečí. Práva z dočasné ochrany získal 10. 7. 2024 v Rumunsku, aniž by si to přál, touto zemí tranzitoval do ČR. Svůj pobyt v Rumunsku si zrušil, 16. 10. 2024 obdržel prostřednictvím rumunské ambasády potvrzení této skutečnosti. Dne 14. 11. 2025 podal žádost o pobytové oprávnění, tato žádost však byla žalovaným vyhodnocena jako nepřijatelná. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 2. Žalobce se žalobou domáhá ochrany proti zásahu žalovaného spočívajícího v označení její žádosti jako nepřijatelné. Je toho názoru, že zásah žalovaného je nezákonný, neboť se opírá o ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „lex Ukrajina“), které je podle žalobce v rozporu s právem Evropské unie. 3. Stran soudní přezkoumatelnosti odkázal na již rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 3. 4. 2025 ve věci č. j. 1 Azs 174/2024 – 42. 4. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky pro udělení dočasné ochrany v České republice. Neztotožnil se s tím, že prohlášení podle § 3 odst. 3 lex Ukrajina má být jeho žádost v rozporu s právem EU a ustálenou judikaturou Soudního dvora EU považována za nepřijatelnou. K tomu citoval z rozsudku nadepsaného soudu ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18 A 85/2025 – 21. K tomu dále odkázal na rozsudek NSS č. j. 1 Azs 174/2024 – 42, a rozsudek nadepsaného soudu ze dne 28. 5. 2025, č. j. 6 A 122/2024 – 55. Dále argumentoval obdobným případem vedeným žalovaným pod sp. zn. OAM-0415944-11/DO-2024. 5. Žalobce v souladu se zákonem provedl vše nezbytné k tomu, aby mohl na území ČR zůstat. Je přesvědčen, že postup žalovaného představuje nezákonný zásah, k čemuž citoval bod 32 rozsudku NSS ze dne 3. 4. 2025, č. j. 1 Azs 174/2024 – 42, podle kterého udělení dočasné ochrany ve smyslu lex Ukrajina ve skutečnosti znamená poskytnutí oprávnění k pobytu na území ČR z dočasné ochrany, nejde o rozhodování o dočasné ochraně jako takové. Žalobce je přesvědčen, že jeho žádost měla být bez výhrady přijata a přezkoumána. 6. Žalovaný ve svém podání ze dne 11. 1. 2026 soudu sdělil, že nevyužije svého práva se ve věci vyjádřit. III. Posouzení věci 7. Žaloba je přípustná. Závěry rozsudku NSS č. j. 1 Azs 174/2024-42 z 3. 4. 2025 (bod 26) a rozsudku Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci C-753/23, Krasiliva ze dne 27. 2. 2025 k otázce přípustnosti je třeba bez dalšího vztáhnout i na věci týkající se nepřijatelnosti žádosti dle § 5 odst. 1 písm. f) lex Ukrajina, jak již judikatura správních soudů v minulosti dovodila (rozsudek nadepsaného soudu č. j. 18 A 102/2025 – 21 z 10. 11. 2025, bod 5, a na něj odkazující judikatura). Žaloba je rovněž včasná a podala ji osoba k tomu oprávněná. 8. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný se k výzvě podle uvedeného ustanovení nevyjádřili. 9. Nařídit jednání nebylo třeba ani kvůli dokazování. Soud totiž při rozhodnutí věci vycházel z podkladů, ke kterým se účastníci řízení měli možnost vyjádřit nebo které jim jsou důvěrně známy. 10. Soud si uvědomuje, že ve věcech, o nichž vede řízení o ochraně před nezákonným zásahem, žalovaný zpravidla nevede spis ve smyslu § 17 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který by odrážel průběh správního řízení a sloužil jako podklad napadeného správního rozhodnutí, se kterým by se stěžovatel mohl seznámit dříve než v soudním řízení a reagovat na jeho obsah (srov. rozsudek NSS č. j. 10 As 326/2022-88 z 23. 10. 2023 a rozhodnutí v něm citovaná). Nyní posuzovaná věc však představuje výjimku z tohoto pravidla. V tomto ohledu soud vycházel především z tiskopisu žádosti, který důkazem navrhoval žalobce, a který je zároveň obsažen ve spise, který poskytl žalovaný. Součástí spisu žalovaného je také naskenovaný cestovní pas žalobce – i jeho obsah je stranám znám a jeho obsah jim je k dispozici. Žalobcovo sdělení ze dne 13. 11. 2025 poté není pro vyhodnocení věci relevantní, neboť žalobce v něm žádá o dočasnou ochranu a odkazuje především na rozsudek NSS č. j. 1 Azs 174/2024 – 42. Certifikátem z rumunské ambasády ze dne 16. 10. 2024 také není třeba dokazovat, neboť pozbytí dočasné ochrany v jiném členském státě je sice relevantní pro samotné správní řízení, není však podstatné pro vyhodnocení zásahu žalovaného, jak vyplývá z odůvodnění níže. 11. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jejich důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Aps 1/200565, č. 603/2005 Sb. NSS ze 17. 3. 2008). 12. V projednávané věci jsou splněny první, druhá a pátá podmínka, neboť vrácení žádosti o dočasnou ochranu žalobci pro nepřijatelnost představuje přímý zásah do jeho práv, a to bez ohledu na to, že mu byla již v minulosti dočasná ochrana udělena v jiném členském státě Evropské unie, v Rumunsku. Jde-li o hodnocení tohoto úkonu, lze vyjít z existující judikatury, podle které bránění v podání žádosti či její nepřijetí mohou představovat nezákonný zásah (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Azs 153/2016-52, č. 3601/2017 Sb. NSS z 30. 5. 2017). Čtvrtá podmínka testu je taktéž splněna. 13. Zbývá tedy posoudit třetí podmínku: zda žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, pokud žádost o dočasnou ochranu vrátil žalobci jako nepřijatelnou. Klíčovou otázkou zde je, zda institut nepřijatelnosti žádosti podle § 5 odst. 1 písm. f) lex Ukrajina odporuje právu EU, či nikoli. 14. Soud připomíná, že podle § 5 odst. 1 lex Ukrajina je žádost o udělení dočasné ochrany nepřijatelná, jestliže c) je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie, d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie, f) je podána cizincem, který je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie nebo státě uplatňujícím Schengenský hraniční kodex v plném rozsahu, poté, co Ministerstvo vnitra Evropské komisi zaslalo oznámení podle § 3 odst. 3. (zvýraznil soud) 15. Situaci shodnou jako v nynější věci (tj. soulad ustanovení § 5 odst. 1 psím. f) lex Ukrajina s právem EU) posuzoval městský soud již například v rozsudku č. j. 18 A 102/2025 – 21 z 10. 11. 2025. S odůvodněním tohoto rozhodnutí se městský soud opakovaně ztotožňuje. Uvedené závěry městského soudu přitom NSS potvrdil ve svých recentních rozsudcích ze dne 10. 12. 2025, č. j. 5 Azs 248/2025 – 18, a ze dne 17. 12. 2025, č. j. 6 Azs 157/2025 – 18. 16. Městský soud v uvedených rozsudcích vyhodnocoval dvě podmínky pramenící z § 5 odst. 1 písm. f) lex Ukrajina: 17. První podmínka § 5 odst. 1 písm. f) lex Ukrajina představuje pouze přeformulovanou podmínku nepřijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina, tj. cizinec je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě. 18. Jakkoli v nynější věci se soud zabývá nepřijatelností žádosti dle § 5 odst. 1 písm. f) lex Ukrajina, na tento důvod nepřijatelnosti je tedy třeba – i s oh