16 A 58/2025 – Městský soud v Praze

16 A 58/2025- 21 - text 9 16 A 58/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: R. K., nar. X, státní příslušnost: Republika Uzbekistán, zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým, sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2025, č. j. CPR-33122-3/ČJ-2025-930310-V236, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne 3. 9. 2025, č. j. KRPA-277487-23/ČJ-2025-000022-SV, kterým bylo žalobci podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uloženo správní vyhoštění a byla stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, (dále jen „smluvní státy“), v délce 18 měsíců. Počátek této doby byl stanoven od okamžiku, kdy žalobce vycestuje z území EU a smluvních států. Současně podle § 118 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla žalobci stanovena doba k vycestování do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. V žalobě uvedl, že mu bylo vytýkáno, že se měl dopustit neoprávněného pobytu v období od 3. 6. 2025 do 2. 9. 2025, kdy má za to, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť nebylo zjištěno kdy přesně mělo dojít ke zrušení jeho bulharského pobytového oprávnění. Namítl porušení § 3 správního řádu pro nedostatečné posouzení věci. Ze sdělení bulharské migrační autority není patrno, zda byl pobyt zrušen, ztracen či neoprávněně používán, nebylo postaveno na jisto, zda vůbec došlo ke zrušení pobytu či např. jen ke zrušení pobytové karty z důvodu zrušení ubytovací adresy (nemající vliv na další platnost pobytového oprávnění). I pokud by bylo pravdou, že žalobci byl pobyt zrušen, tak bylo zásadní uvést, k jakému dni, což z předmětného podkladu nevyplývá. Není jasné, kdy žalobce přišel o pobytové oprávnění, kdy mu skočila lhůta k vycestování a odkdy je možné datovat vznik nelegálního pobytu. Dále žalobce namítl, že nebylo spolehlivě zjištěno, odkdy dokdy s ním bylo vedeno řízení o pobytu na území Polska, a zda mu dávalo právo pobytu po dobu čekání na vyřízení žádosti, pokud ano, pak nebylo také zjištěno, zda toto právo svědčilo toliko pro pobyt v Polsku, nebo i v celé EU. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Správní orgány žalobci vytknuly pobyt na území ČR bez platného oprávnění k pobytu od 3.6.2025 do 2.9.2025. Při pobytové kontrole žalobce předložil průkaz o povolení k pobytu vydané Bulharskem s platností do 28.5.2025, důvody zařazení průkazu o povolení k pobytu do SIS (průkaz o povolení k pobytu je ode dne 29.10.2024 veden v Schengenském informačním systému jako neplatný a veden jako věc hledaná, kterou je třeba zajistit) a ani datum zrušení povolení k pobytu v Bulharsku není v předmětném řízení podstatné, neboť zjištění těchto informací by nemělo vliv na vytýkané jednání. Podstatná je ta skutečnost, že žalobce vstoupil na území ČR dne 3.6.2025 bez platného oprávnění k pobytu a o de dne 3.6.2025 do dne 02.09.2025 pobýval na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn, čímž naplnil podmínky § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb. K námitce, že nebylo spolehlivě zjištěno, od kdy do kdy bylo s žalobcem vedeno řízení o pobytu na území Polska, ŘSCP uvádí, že tyto informace byly zjištěny (Žalobce dne 13. 9.2024 podal žádost o povolení k dočasnému pobytu v Polsku, která byla dne 1.8.2025 z důvodu formálních nedostatků zamítnuta a žalobce nemá povolení k pobytu v Polsku.), a to prostřednictvím Centra policejní a celní spolupráce Kudowa Slone Na základě podané žádosti v Polsku byl oprávněn pobývat „jen“ v Polsku, nikoliv na území ČR a na území ostatních členských států EU a smluvních států, neboť v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14.11.2018 přílohy č. 1, je stanoveno, že na státního příslušníka Uzbekistánu se vztahuje vízová povinnost a je tedy povinen na území členských států Evropské unie, potažmo na území České republiky, pobývat a překračovat hranice a vstupovat na území na základě víza. V Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) je stanoveno, že pro předpokládané pobyty na území členských států, které nepřesáhnou 90 dní během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu, platí pro vstup státních příslušníků třetích zemí podle čl. 6 odst. 1, krom jiných, podmínky písm. a) a b), že mají platný cestovní doklad opravňující držitele k překročení hranice a mají platné vízum, pokud je požadováno na základě nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (nyní Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14.11.2018), ledaže jsou držiteli platného povolení k pobytu nebo platného dlouhodobého víza. Vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil žádné vízum, dlouhodobé vízum a ani povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu, které by ho opravňovalo pro vstup a pobyt na území ČR a žádné vízum ani povolení k pobytu vydané Polskem nebylo z předloženého cestovního dokladu zjištěno, od příjezdu na území ČR, tj. dne 03.06.2025, pobýval na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. Z čl. 6 Schengenského hraničního kodexu vyplývá, že cizinec po celou dobu pobytu je povinen plnit podmínky a účel pobytu a pokud je neplní, stává se jeho pobyt neoprávněným ve smyslu čl. 3 odst. 2 Návratové směrnice, což žalobce neplnil. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto skutečnosti. 5. Dle úředního záznamu ze dne 2. 9. 2025 byla téhož dne provedena pobytová kontrola žalobce, při které předložil biometrický cestovní pas Uzbekistánu. Dále předložil bulharské povolení k pobytu platné od 4. 7. 2024 do 28. 5. 2025, ke kterému bylo zjištěno, že bylo vedeno v SIS jako doklad, který je potřeba zajistit, neboť byl hlášený jako odcizený, ztracený nebo neoprávněně užívaný (žádající země Bulharsko, záznam ze dne 29. 10. 2024, ukončení 28. 5. 2027). Dále žalobce sdělil, že žádal o pobytové oprávnění na území Polska. Jiné vízum nebylo uvedeno ani zjištěno. 6. Téhož dne požádal správní orgán I. st. o zjištění informací – zda má žalobce bulharské povolení k pobytu a jaká je jeho platnost, zda požádal o povolení k pobytu, zda jej taková pobytová žádost o opravňovala k pobytu mimo Bulharsko, pokud žádné povolení žalobce nemá, kdy skončila platnost povolení. K těmto dotazům Bulharsko sdělilo, že žalobce měl v minulosti dvě pobytová oprávnění, a to první, platné od 29. 5. 2024 do 28. 5. 2025 (ukončeno/zničeno), druhé platné od 4. 7. 2024 do 28. 5. 2025 (neplatné). V současnosti žádné oprávnění nemá. 7. Při výslechu žalobce uvedl, že je zdráv. Nikde nemá povolen pobyt, měl v minulosti bulharské vízum, ale již jej nemá. V roce 2024 požádal o pobytové oprávnění v Polsku, ale o žádosti ještě nebylo rozhodnuto. V Polsku nyní nebyl, protože jel do ČR za prací. Má zde známé a potřeboval si vydělat peníze, je zde asi dva měsíce. Do schengenského prostoru přijel poprvé do Bulharska dne 18. 5. 2024 letecky, tam si vyzvedl povolení k pobytu a dne 7. 9. 2024 z Bulharska odcestoval do Polska. Z Polska odjel dne 3. 6. 2025 do ČR a od té doby je zde. Přijel poté, co mu skončila platnost bulharského oprávnění k pobytu. Přijel zde nelegálně, měl jen cestovní doklad a již neplatné povolení z Bulharska. Přicestoval za účelem výdělku, má zde taky známé krajany. Pracoval brigádně na stavbách. Nevěděl, že má hlásit svůj pobyt. Jedná se o první návštěvu ČR. Ví, že zde byl nelegálně, chtěl zde pracovat ještě asi dva nebo tři měsíce, a poté odjet domů. Nevěděl, že s jeho bulharským oprávněním byl nějaký problém. Pobyt nijak dále nelegalizoval. Bydlí v Praze na ubytovně, žádnou nájemní smlouvu nemá, bydlí tam asi dva měsíce. Za ubytování platí asi 7 000 Kč měsíčně, bydlí na pokoji s dalšími osobami. V ČR nemá žádný majetek, pracoval zde na stavbách, věděl o tom, že nelegálně. Nemá sjednáno zdravotní pojištění. Má peníze na pobyt, na vycestování si je nějak obstará. Je ženatý a má 4 děti, rodina je ve vlasti a žalobce v Evropě vydělává. V ČR nikoho nemá. Nemá zde žádné závazky. Nepáchal zde trestnou činnost. V Uzbekistánu žije jeho manželka s dětmi, rodiče a další příbuzní, a to v rodinném domě, kam se žalobce bude vracet. S rodinou je v kontaktu. Má s kam vrátit. Naposledy byl v Uzbekistánu v květnu 2024. V Uzbekistánu mu nic nehrozí, plánoval se tam vrátit za zmíněné 2 – 3 měsíce. 8. Správní org