20 Ad 32/2024 – Městský soud v Praze

20 Ad 32/2024- 61 - text 7 pokračování 20 Ad 32/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: N. Š., nar. X bytem X zastoupena Radovanem Šmídem, zákonným zástupcem bytem Antala Staška, 2059/80b, 140 00, Praha 4 proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. října 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2024, č. j. X, a ze dne 19. 6. 2024, č. j. X, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Procesní předchůdkyně žalobkyně paní K. M., nar. X, bytem X (dále též jen „žalobkyně“) se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. října 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ustanovení § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 6. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o X %. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně předně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřovala zejména v nedostatečném zdůvodnění rozhodnutí a dále v tom, že skutkový stav, který vzal správní orgán za podklad napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu. Rovněž byla podle žalobkyně nesprávně aplikována vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti, náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 3. Žalobkyně měla odůvodnění napadeného rozhodnutí za čistě formální. Napadené rozhodnutí je dle žalobkyně postaveno na tezi, že nejvýznamnější postižení, kterým žalovaná trpí, je X, tedy dle žalované kapitola X (X), položka X (X) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, která stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti X %. Posudkový lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na X % a tudíž nevznikl nárok na invalidní důchod. Podle žalobkyně žalovaná své závěry nijak neodůvodnila (např. na základě jakých kritérií a jakými myšlenkovými pochody k takovému závěru dospěla). Podle názoru žalobkyně zásadním nedostatkem odůvodnění výroku napadeného rozhodnutí, a to zejména ve světle skutečnosti, že žalované bylo známo, a to na základě zdravotní dokumentace, kterou měla žalovaná při svém rozhodování k dispozici, jakož i a na základě podaných námitek, že žalobkyně trpí i dalšími zdravotními postiženími. Konkrétně mimo jiné X či X, tedy zdravotním postižením uvedeným v kapitole X. (X), oddíl X (X), položka X (X) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se tamtéž stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na X % až X %. Takové míře poklesu pracovní schopnosti ovšem odpovídá invalidní důchod X stupně. 4. Žalobkyně dále měla odůvodnění napadeného rozhodnutí za bezpředmětné, jelikož se v něm žalovaná k námitkách žalobkyně nevyjádřila. Žalobkyně v tomto směru odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009–46, podle kterého „z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené.“ Těmto nárokům podle názoru žalobkyně napadené rozhodnutí ani v nejmenším nedostojí. Žalobkyně se domnívala, že žalovaná rozhodla v neprospěch žalobkyně na základě úřední libovůle, což podle přesvědčení žalobkyně zakládá důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost, a to včetně vrácení věci žalované k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s. 5. Žalobkyně dále namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Domnívala, že zpracovatel posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (jakož i posudkový lékař v prvostupňovém řízení), resp. žalovaná, došli k chybnému závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X. (X), položce X (X) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, která stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti X %. Posudkový lékař žalované stanovil míru poklesu pracovní schopnosti X %. Dle § 1 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity, jsou procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení uvedeny v příloze k této vyhlášce. Žalobkyně trpí X či X, které jsou uvedeny v kapitole X (X), oddíl X (X), položka X (X) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na X % až X %, z důvodu takto vysoké míry poklesu pracovní schopnosti je právě toto zdravotní postižení podle žalobkyně tím, které má nejvýznamnější dopad na pokles její pracovní schopnosti. Žalobkyně dále rozvedla, že žalovaná si tohoto postižení byla plně vědoma, jelikož je zmíněno v posudcích, avšak v napadeném rozhodnutí toto postižení nijak nereflektuje. 6. Dále žalobkyně zpochybnila zařazení svého zdravotního postižení spadajícího do zmíněné kapitoly X (X) položka X (X) této kapitoly tak, jak učinila žalovaná. Žalobkyně se domnívá, že její postižení spadá spíše do kapitoly X. (X) položky X. Žalované bylo známo, že žalobkyně trpí X a X (např. X, X). Žalovaná byla rovněž seznámena s duševním stavem žalobkyně a skutečností, že byla dne X prostřednictvím urgentního příjmu hospitalizována ve X a následujícího dne hospitalizována v X. 7. Dle názoru žalobkyně rovněž není správný závěr posudku Institutu posuzování zdravotního stavu, resp. napadeného rozhodnutí (obdobně ale i prvního posudku a rozhodnutí o invalidním důchodu), že „procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění“. Z obou posudků žalované a z lékařských zpráv předložených žalobkyní vyplývá, že trpí více zdravotními postiženími. Vedle zmíněné jaterní cirhózy trpí mimo jiné i postiženími uvedenými v kapitole X (X), položce X (X). Na podzim roku X došlo u žalobkyně X léčeno X, přičemž žalobkyně byla hospitalizována po dobu X dnů. Na základě výše uvedeného se žalobkyně domnívá, že by mělo dojít ke zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti dle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky, tedy až na X %. Žalobkyně zdůrazňuje, že všechna uvedená zdravotní postižení mají zásadní dopad na její každodenní život a zcela vylučují pracovní uplatnění, jak z hlediska schopnosti žalobkyně práci vykonávat, z hlediska fyzických a psychických možností, „nespolehlivosti“ z důvodu častých a nepředvídatelných vícedenních či vícetýdenních, v nedávné době i víceměsíční hospitalizací, a ambulantních návštěv zdravotnických zařízení apod., tak z hlediska možnosti najít uplatnění na trhu práce z důvodu zmíněných zdravotních postižení. 8. Na okraj žalobkyně uvedla, že závěry uvedené v lékařských posudcích ohledně „nenároku“ žalobkyně na invalidní důchod v důsledku postižení trávicí soustavy jsou též v rozporu s odborným názorem ošetřující lékařky žalobkyně. 9. Žalobkyně závěrem navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a aby soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 5 s.ř.s. vyslovil ve zrušujícím rozsudku právní názor, kterým bude žalovaná v dalším řízení vázána a na základě kterého by měl být žalovanou žalobkyni přiznán nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. III. Vyjádření žalované 10. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zrekapitulovala stručně obsah žalobních námitek a podrobněji průběh správního řízení. Shrnula také platnou právní úpravu, kterou se při svém rozhodování řídila, a uvedla, že je při svém rozhodování vázána odbornými lékařskými posudky, proto za současného stavu setrvala na svém rozhodnutí. 11. Dále žalovaná podrobněji zrekapitulovala podstatný obsah a závěry posudku svého Institutu posuzování zdravotního stavu. 12. Za účelem posouzení invalidity žalobce pak navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV s tím, že za současného stavu navrhla žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnout. IV. Obsah správního spisu 13. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska p