Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j.: MPSV-2025/72896-925, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
21 Ad 10/2025- 30 - text
10 21 Ad 10/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobkyně: X., narozená dne X.
bytem X.
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j.: MPSV-2025/72896-925,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j.: MPSV-2025/72896-925, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j.: MPSV-2025/72896-925, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 26. 2. 2024, č. j.: 2078/2024/AAL, kterým byla podle ustanovení § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 11 a § 13 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „z.s.s.“), zamítnuta její žádost o změnu výše příspěvku na péči od února 2023.
II. Obsah žaloby
2. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudková komise nesprávně vyhodnotila zvládání základních životních potřeb a žalovaný porušil závazný právní názor stanovený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2025, č. j.: 19 Ad 28/2024-21. Žalovaný neposoudil zvládání životní potřeby mobilita s ohledem na její X., jak mu Městský soud v Praze uložil. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas se závěrem žalovaného, že se soud věnoval lékařské otázce, protože předpoklady zvládání základní životní potřeby mobility jsou otázkou právní. Žalobkyně X. Bez pomoci X. V důsledku X. není schopna X. Trpí X. Posudek je v rozporu se závěry sociálního šetření ze dne 20. 2. 2025.
3. V posudku a napadeném rozhodnutí chybí vypořádání základní životní potřeby oblékání a obouvání. Žalobkyně není schopna X.
4. Závěrem žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
5. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nechal vypracovat doplňující posudek, který byl zaměřen zejména na základní životní potřebu mobilita. Při uvedení hodnot X. došlo k administrativní chybě. X. zásadně neomezuje zvládání mobility. Potíže žalobkyně při X. byly zohledněny zejména v potřebě orientace. U mobility se hodnotí schopnost zvládat jednotlivé úkony po motorické stránce, tedy vstát, usednout, změnit polohu, jít krok za krokem v rozsahu 200 m, chodit po schodech, nastupovat a vystupovat, a to s využitím facilitačních pomůcek (X.). U žalobkyně není omezena X. tak, že by byla ztracena schopnost X. Dále u žalobkyně nebylo prokázáno postižení pohybového aparátu nebo porucha stability. Pohybové obtíže nebyly v řízení ani namítány, v odvolání naopak žalobkyně uvedla, že kvůli X. chodí na pravidelné zdravotní procházky. X. uvedla až při jednání soudu, tato tvrzení však byla obecná a nejsou podložena lékařskými nálezy. Žalovaný závěrem navrhl žalobu zamítnout.
IV. Obsah správního spisu
6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 6. 2. 2023 žalobkyně podala u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu žádost o zvýšení příspěvku na péči.
7. Dne 11. 7. 2023 bylo s žalobkyní provedeno sociální šetření, podle kterého žalobkyně sama změní polohu, po bytě se pohybuje bez kompenzačních pomůcek, X. Venku ujde 200 m, X. Chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra zvládne, pokud je X. Při chůzi ze schodů X. X. nezvládne bez doprovodu. X. jen s doprovodem. Dveře otevře i zavře. Hybnost rukou není omezena. Prádlo si sama připraví i s ohledem na okolnosti. Sama se obléká, svléká i obouvá. Rub a líc pozná, vrství správně. Nepozná X. Pokud je přítomna pečující osoba, pomáhá upravit vzhled.
8. V posudku o zdravotním stavu ze dne 10. 1. 2024, č. j.: LPS/2023/1158-MDR_CSSZ, bylo stanoveno, že žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při následujících základních životních potřebách: orientace, komunikace, stravování, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost.
9. Prvostupňový orgán zamítl návrh na změnu výše příspěvku na péči rozhodnutím ze dne 26. 2. 2024, č. j.: 2078/2024/AAL. Žalobkyně se proti rozhodnutí odvolala. K odvolání připojila lékařskou zprávu od MUDr. X. ze dne 22. 8. 2023, ve které byla konstatována X. Dále připojila zprávu MUDr. X. ze dne 23. 8. 2023 z vyšetření X.
10. V rámci odvolacího řízení si žalovaný vyžádal posudek PK MPSV; následně byl ve věci vydán posudek ze dne 11. 6. 2024, e. č.: SZ/2024/1003-PH-6. Komise zasedla v nepřítomnosti žalobkyně ve složení předsedkyně komise (posudková lékařka) MUDr. X., MUDr. X. s odborností interní lékařství a tajemnice X. Komise vycházela z posudkového spisu OSSZ, ze spisu odvolacího orgánu, z lékařských zpráv MUDr. X. ze dne 22. 8. 2023 a MUDr. X. ze dne 23. 8. 2023, ze sociálního šetření ze dne 11. 7. 2024 a z odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí.
11. Z výše uvedených podkladů PK MPSV zjistila, že žalobkyně trpí X. Při hodnocení základní životní potřeby mobilita se posuzuje funkční dopad postižení pohybového aparátu (končetin, pánve a páteře). Postižení smyslů (otevírání a zavírání dveří, chůze po schodech, nastupování a vystupování z dopravních prostředků) jsou hodnocena v rámci základní životní potřeby orientace. Nebyl zjištěn důvod pro nezvládání základních oblékacích činností, a to s využitím facilitačních pomůcek X.
12. Žalovaný odvolání zamítl rozhodnutím ze dne 9. 7. 2024, č. j.: MPSV-2024/155979-911, proti němuž žalobkyně podala žalobu.
13. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 1. 2025, č. j.: 19 Ad 28/2024-21, zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Soud nesouhlasil s východiskem, že při hodnocení základní životní potřeby mobilita se posuzuje jen funkční dopad postižení pohybového aparátu (končetin, pánve a páteře) a že mobilita není hodnocena ve vztahu k postižení smyslů a mentálního či duševního postižení, která jsou zahrnuta a hodnocena v základní životní potřebě orientace. Komise měla zohlednit X. Komise vycházela z nesprávných údajů, protože z lékařské zprávy ze dne 22. 8. 2023 vyplývá výrazně vyšší X. Žalovaný měl v dalším řízení posoudit v žalobě nově tvrzené X. Měl se vyjádřit k tvrzení ze sociálního šetření, že žalobkyně nezvládá X.
14. Dne 20. 2. 2025 bylo s žalobkyní provedeno sociální šetření, podle kterého po celou dobu šetření X. Vstává a usedá dle sdělení X., opře se. Stojí chvíli. Po bytě se pohybuje, X. Ven chodí X. Dveře otevírá a zavírá, X. Po schodech chodí X. S doprovodem používá X., málokdy někam chodí. X. Vhodnost oblečení a obutí konzultuje s pečující osobou, X., rub a líc většinou rozezná a správně je vrství. Potřebuje pomoc s X.
15. V rámci odvolacího řízení si žalovaný vyžádal doplňující posudek PK MPSV; následně byl ve věci vydán posudek ze dne 10. 3. 2025, e. č.: SZ/2025/506-PH-4. Komise zasedla v nepřítomnosti žalobkyně ve složení předsedkyně komise (posudková lékařka) MUDr. X., MUDr. X. s odborností neurologie a tajemnice X. Komise vycházela ze spisu odvolacího orgánu a nového sociálního šetření ze dne 20. 2. 2025.
16. Z výše uvedených podkladů PK MPSV konstatovala, že názor soudu nemá medicínské opodstatnění. X. nemůže mít dopad na zvládání základní životní potřeby mobilita. Po medicínské stránce nelze dovodit, že X. způsobuje omezení nosných kloubů, paretické postižení či amputační ztráty končetin tak, aby posuzovaná osoba nebyla schopna vstát, usednout, stát, zaujímat a měnit polohy a s facilitačními pomůckami se pohybovat chůzí krok za krokem, případně i s přerušovanými přestávkami, a to v bytě a v běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, dále chodit po schodech a nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků. V rámci základní životní potřeby mobilita se hodnotí schopnost či neschopnost zvládnout jednotlivé úkony čistě po motorické stránce (vstát, usednout, otevřít dveře, pohybovat se chůzí krok za krokem atd.), a to s využitím facilitačních pomůcek, a nikoli po stránce orientační. Nehodnotí schopnost X. apod. To je součástí schopnosti orientovat se, která byla u žalobkyně z důvodu X. hodnocena za nezvládanou. Je zřejmé, že X. není překážkou se pohybovat, což je nakonec vidět z X. U žalobkyně nebyly lékařskými nálezy jakkoli prokázány těžké funkční postižení pohybového aparátu (ortopedickým nálezem) ani porucha stability (neurologickým nálezem), které by způsobovaly úplnou ztrátu či těžké funkční postižení pro zvládnutí základní životní potřeby mobilita. Žalobkyně takové skutečnosti nenamítala ani v odvolání a ani v původním sociálním šetření. V odvolání naopak uvedla: „Další zdravotní komplikace, jako je například X., vyžadují pravidelné zdravotní vycházky.“ Potvrdila tím pravidelnou schopnost pohybovat se v exteriéru. Nově se objevily pouze vágní subjektivní informace ve smyslu X., X. uvedla až v