Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí („napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky („správní orgán prvního stupně“) ze dne 7. 10. 2025 č. j. OAM-05463-14/DP-2025 („prvostupňové rozhodnutí”). Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 44a odst. 3 ve spojení s §…
39 A 1/2026- 42 - text
10 39 A 1/2026
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Hroudovou ve věci
žalobce: D. Y N., narozený X
státní příslušnost: Vietnamská socialistická republika
v ČR naposledy bytem Čimelická 957/1, 142 00 Praha 4
zastoupený advokátem JUDr. Hugo Körblem
sídlem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, IČO 00007064
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 12. 2025, č. j. MV-179391/SO-2025
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí („napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky („správní orgán prvního stupně“) ze dne 7. 10. 2025 č. j. OAM-05463-14/DP-2025 („prvostupňové rozhodnutí”). Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů („zákon č. 326/1999 Sb.“, případně „zákona o pobytu cizinců“, či „ZPC”), zamítl žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní/jiné, neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu žalobce na území.
2. Žalobní argumentace
2. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaná nevymezila neurčitý právní pojem jiné závažné překážky pobytu cizince na území a nespecifikovala, které konkrétní skutkové okolnosti žalobcova případu pod daný pojem spadají. Žalobce po celou dobu plnil účel pobytu a pokud ho chtěl či chce změnit, postupoval v souladu se zákonem. Současně žalobce uvedl, že řádně docházel na vyučování. Obvyklým zamítacím důvodem je neplnění účelu pobytu, např. absence na vyučování či opakování studia z důvodu nepřítomnosti. Skutečnost, že jeho postup ve vzdělávání neodpovídá očekáváním žalované, není důvodem pro neprodloužení oprávnění k pobytu.
3. Zákaz prodloužení pobytového oprávnění za účelem jazykové a odborné přípravy ke studiu na vysoké škole více než jednou je vymezen v § 44a odst. 2 písm. a) ZPC, zákon však neobsahuje obdobné omezení pro účel pobytu „ostatní/jiné“. Žalovaná daný zákaz svévolně rozšířila.
4. Žalobce dále upozornil, že ZPC neobsahuje požadavek, aby účel pobytu byl spjat s Českou republikou a dosahoval určité vyšší intenzity a kvality. Tento názorový proud však žalobce považuje za překonaný. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu („NSS”) ze dne 8. 4. 2025, č. j. 2 Azs 64/2024-38.
5. Nazírání žalované na plnění účelu dlouhodobého pobytu obsahuje dva pojmy, které žalovaná zaměňuje. Je totiž třeba rozlišovat účel pobytu, který zákon o pobytu cizinců definuje a jehož neplnění může být sankcionováno (např. zrušením pobytového oprávnění nebo jeho neprodloužením), a cíl pobytu, s nímž tento zákon vůbec nepracuje, a nesměřování k němu nemůže být postihováno.
6. Následně namítl, že při interpretaci neurčitého právního pojmu měla žalovaná postupovat v souladu se zásadou in dubio pro mitius. Žalobce spatřuje pochybení správních orgánů rovněž v neprovedení účastnického výslechu žalobce za účelem ověření skutkových okolností případu.
7. Žalobce rovněž uvedl, že byl přijat ke studiu na vysoké škole – Škoda Auto Vysoká škola o. p. s., jeho úsilí naučit se český jazyk tak přináší výsledky. K tomuto tvrzení doložil potvrzení o studiu. Současně uvedl, že požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za novým účelem, a to za účelem studia. Fotokopii dotčené žádosti soudu doložil.
8. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání a rozhodnutí.
3. Vyjádření žalované
9. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že trvá na správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí a nesouhlasí s žalobními námitkami. Navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Odkázala na správní spis a napadené rozhodnutí.
10. Otázce jiné závažné překážky pobytu se věnovala podrobně. Dosavadní judikaturu nelze považovat za překonanou, usnesení NSS ze dne 8. 4. 2025, č. j. 2 Azs 64/2024-38, vyjadřuje názor druhého senátu, rozšířený senát však dosud nerozhodl. I v případě, že by rozšířený senát přijal názor předkládajícího senátu, neměla by taková skutečnost vliv na projednávanou věc, protože žalovaná uplatnila diskreční pravomoc. Stran tvrzení o přijetí žalobce na Škoda Auto Vysokou školu o. p. s., žalovaná uvedla, že se jedná o další účelové jednání ze strany žalobce. Žalobcem doložené potvrzení o studiu totiž pochází z odlišné vysoké školy, než jakou měl původně studovat. Tvrzení a činnost žalobce je tak v protikladu s jeho dřívější argumentací.
4. Obsah správního spisu
11. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce přicestoval na území České republiky („území“) na základě povolení k dlouhodobému pobytu, které mu bylo vydáno za účelem studia. Povolení k dlouhodobému pobytu bylo správním orgánem prvního stupně žalobci vydáno s platností od 11. 5. 2023 do 10. 5. 2024. Povolení k dlouhodobému pobytu bylo účastníkovi řízení vydáno za účelem absolvování přípravného kurzu českého jazyka organizovaného veřejnou vysokou školou, a to k přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy [§ 64 písm. b) zákona o pobytu cizinců]. Jednalo se konkrétně o přípravný jazykový kurz organizovaný Centrem celoživotního vzdělávání Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem („UJEP“) pro studium akreditovaného bakalářského studijního programu Zemědělství a rozvoj venkova na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze („ČZU“).
12. Dne 7. 5. 2024 žalobce podal žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem absolvování kurzu českého jazyka organizovaného společností Doceo – Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. („DOCEO“), který měl absolvovat ve školním roce 2024/2025. Správní orgán prvního stupně tuto žádost posoudil a dospěl k závěru, že mu toto nové povolení k pobytu může být uděleno, neboť hodlá pokračovat v osvojování si znalostí českého jazyka, tak aby mohl skutečně naplnit účel, za kterým na území přijel, tedy zahájit a dokončit studium na vysoké škole. Nové povolení k dlouhodobému pobytu účastníkovi řízení vydal s platností do 31. 5. 2025. Žalobce tak pobýval na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „ostatní/jiné” s platností od 27. 6. 2024 do 31. 5. 2025.
13. Žalobce dne 3. 3. 2025 podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „ostatní/jiné“. K žádosti přiložil jako doklad potvrzující účel pobytu na území potvrzení o přijetí na kurzy, vystavené DBS Czech s. r. o. („DBS“), z něhož vyplývá, že je přijat na jazykové a další kurzy podle uzavřené dohody o poskytování jazykové a další výuky, s dobou trvání kurzů od 1. 4. 2025 do 31. 3. 2026. V doložené dohodě o poskytování jazykové a další výuky bylo uvedeno, že DBS se zavazuje poskytovat účastníkovi řízení kurzy českého jazyka a základních českých reálií a další volitelný kurz, který DBS nabízí podle jeho volby a po odsouhlasení DBS, s tím, že kurz českého jazyka bude poskytován v rozsahu 16 hodin týdně, kurz základních českých reálií v rozsahu 3 hodin týdně a volitelný kurz v rozsahu 6 hodin týdně.
14. Po shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád („s. ř.”) byl žalobce vyzván k uplatnění možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a k případnému vyjádření k těmto podkladům. Dne 28. 7. 2025 se žalobce dostavil na pracoviště správního orgánu prvního stupně a seznámil se s podklady pro vydání rozhodnutí. Na místě do protokolu uvedl, že se k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádří ve lhůtě do 30 dnů.
15. Ve vyjádření ze dne 26. 8. 2025 žalobce uvedl, že je přesvědčen, že v jeho postupu není nic nesprávného, neboť pro plnohodnotný nástup na vysokou školu je nezbytné ovládat český jazyk alespoň na úrovni A2, příp. B1. Český jazyk je základním předpokladem nejen pro studium, ale i pro samotný život na území. Během akademického studia na UJEP a DOCEO měl minimální absenci, stejně jako nyní na DBS. Na UJEP se mu sice nepodařilo získat osvědčení o znalosti češtiny na úrovni A2 hned po prvním roce, avšak v následujícím roce dosáhl úrovně A1 (pokročilý) v DOCEO a v tomto akademickém roce postupuje k získání úrovně A2 (pokročilý). V průběhu celého pobytu na území tak plní účel, pro který mu bylo vízum uděleno, a ve studiu soustavně pokračuje. Vzhledem k tomu, že pro pokračování studia na UJEP (obor Zemědělství a rozvoj venkova) je nutná minimálně znalost češtiny na úrovni A2, příp. B1, přihlásil se do navazujícího ročního kurzu A2, který probíhá od 1. 4. 2025 do 30. 3. 2026. Tento kurz je zaměřen výhradně na intenzivní výuku českého jazyka a přípra