4 Az 32/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 32/2025- 31 - text  7 4 Az 32/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: D. Ch. N., narozený dne X bytem X zastoupeného advokátkou Mgr. Martinou Sklenskou sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025, č. j. OAM-371/ZA-ZA11-HA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025, č. j. OAM-371/ZA-ZA11-HA06-2025, jímž bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podané dne 28. 3. 2025 rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobce shrnul svůj azylový příběh, dle kterého se obává návratu do domovského státu kvůli dluhům a obavám z věřitelů, policie mu neposkytla dostatečnou ochranu. Žalovaný sice obstaral dvě informace o zemi původu, jejichž součástí však není zjišťování, zda a jak jsou chráněny soukromé osoby před věřiteli, kteří poskytují půjčky za nepřiměřeně vysoké úroky, zda mají možnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení a domáhat se ochrany a zda je případná ochrana skutečně účinná. Zpráva obstaraná žalovaným (Půjčky, úvěry, lichva) je příliš obecná, žalovaný sice uvádí, že osoby postižené lichvou se mohou obrátit na policii, nezabývá se však otázkou, jak je s takovými podněty naloženo a zda jsou aktivně prověřovány. Žalobce namítal, že případům jemu podobným není ve V. ze strany orgánů činných v trestním řízení věnována jakákoliv pozornost a podněty jsou sice přijímány, avšak nejsou účinně řešeny. Žalobce tedy dovozoval, že příslušnými orgány v domovské zemi není poskytnuta dostatečná ochrana jeho právům a bezpečnosti. Žalovaný tedy nepostupoval v souladu s § 3 správního řádu a nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 3. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný trval na správnosti napadeného rozhodnutí a plně na něj odkázal. Zjistil skutečný stav věci, posoudil případ ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce uvedl v průběhu správního řízení a opatřil si potřebné podklady, zásada materiální pravdy byla dodržena. 5. Tvrzeným důvodem žádosti je snaha žalobce o legalizaci jeho pobytu v ČR, neboť zde chce zůstat, pracovat a splatit dluhy v domovském státě, dále uvedl, že pro případ návratu se obává věřitelů z důvodu nesplacených dluhů. Informace o zemi původu shromážděné žalovaným jsou dostatečné, objektivní, věrohodné a relevantní k důvodům žalobce, žalobce měl rovněž možnost se s nimi ve správním řízení seznámit a vyjádřit se k nim, tohoto práva však nevyužil a obsah těchto podkladů nijak nerozporoval. 6. Ze shromážděných informací jednoznačně vyplývá, že ve V. existuje fungující systém trestní justice a tento stát je schopen a ochoten v podobných případech poskytovat svým občanům účinnou ochranu. Žalobce v řízení zmínil, že se v roce 2023 ve věci vyhrožování ze strany věřitelů obrátil na policii v jistém městě, ta mu však sdělila, že to má nahlásit v místě svého trvalého bydliště, žalobce se však do místa svého trvalého bydliště bál vrátit a údajné vyhrožování již dále policii nenahlašoval. Výše uvedené dle žalovaného nesvědčí o tom, že by orgány v zemi původu podnět žalobce ignorovaly nebo odmítly řešit, pouze jej odkázaly na místně příslušný orgán, který by byl povinen se podnětem žalobce dále zabývat. To, že žalobce této možnosti nevyužil, ačkoli mu byl tento postup doporučen přímo orgánem činným v trestním řízení, bylo zcela z jeho vůle. 7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal dne 28. 3. 2025 v České republice žádost o mezinárodní ochranu a v poskytnutí údajů k této žádosti ze dne 15. 4. 2025 uvedl, že je státním příslušníkem V., nemá politické přesvědčení, nikdy se politicky neangažoval a nebyl členem žádné politické strany nebo hnutí, je svobodný, děti nemá, z vlasti žalobce odcestoval v lednu 2024 letecky do M. za účelem zaměstnání, tam pobýval 3 – 4 měsíce, poté v květnu/červnu 2024 přicestoval do České republiky, je zdráv. V ČR jej policie chytila za rvačku v září 2024, dostal podmíněný trest odnětí svobody o délce 36 měsíců a vyhoštění také na 36 měsíců. O mezinárodní ochranu požádal proto, že ve V. má dluhy, také se mu v ČR líbí a chtěl by zde zůstat, jiné důvody nemá. 9. Při pohovoru dne 15. 4. 2025 žalobce uvedl, že se rozhodl opustit V. v roce 2023, odjel v lednu 2024, neboť měl v domovském státě dluhy kvůli krachu z podnikání a měl problémy se splácením, odjel do M., protože tam jeli lidé z jeho obce, v M. neměl práci, proto se přemístil do ČR, kde měl i kamarády, nemá zde stabilní práci, ale příležitostně vypomáhá na tržnici. Ve V. podnikal, ale zkrachoval, vzal si půjčku asi 3 miliony, část si půjčil od banky, zbytek od soukromých osob, byly to tzv. černé půjčky, byly tam velmi vysoké úroky, asi 0,3 procenta denně z celé částky, půjčku ani nezačal splácet, nebyl schopen, chtěl by si najít v ČR práci a splácet tyto dluhy. Věřitelé byli několikrát u něj doma ve V., dělali tam hluk a jednou rodiče už museli volat policii, to bylo v roce 2023, žalobce tam ale tehdy nebyl, schovával se v jiné provincii, věřitelé požadovali po rodičích informaci o pobytu žalobce a aby splatili jeho dluhy, napadli jeho otce, dostal úder do obličeje, rodiče zavolali policii, ale než přijeli, věřitelé utekli. Policie napsala nějaké protokoly a odjeli, po čase věřitelé zase přijeli, byli tam párkrát, ale už nebyl důvod volat policii. Věřitelé získali kontakt na žalobce a posílali mu zprávy, kde mu vyhrožovali, že když nebude splácet, tak jej zabijí nebo mu useknou nohu či ruku. Žalobce to nahlásil na policii v jiné provincii, kde mu bylo sděleno, že to má nahlásit na policii v místě svého trvalého bydliště. Žalobce však v místě svého trvalého bydliště nic nehlásil, protože se bál, že věřitel má nějaké kontakty na policii, myslel si to, protože ve V. je obecně vysoká korupce. Na závěr dodal, že by zde chtěl zůstat a pracovat, aby mohl splatit své dluhy, jeho rodiče jsou zdraví a ještě pracují, jinak žádné problémy ve vlasti neměl, ani se státními orgány či bezpečnostními složkami. 10. Ke svým tvrzením nic nedoložil, k seznámení se s podklady se žalobce, ani jeho právní zástupkyně nedostavili. 11. Žalovaný shromáždil tyto podklady týkající se situace ve V.: Informace OAMP – V. – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: květen 2025 ze dne 23. 5. 2025, Informace OAMP Informace MZV ČR – V. – Půjčky, úvěry a lichva ze dne 21. 1. 2025. 12. V napadeném rozhodnutí ze dne 19. 6. 2025 žalovaný konstatoval, že tvrzeným důvodem žádosti byla snaha žalobce o legalizaci jeho pobytu v ČR, neboť v ČR hodlá zůstat, pracovat a splatit dluhy, v případě návratu se obává věřitelů kvůli nesplaceným dluhům. Žalovaný podrobně rekapituloval všechna žalobcova tvrzení. Dospěl k závěru, že žalobci nelze udělit azyl z důvodu podle § 12 písm. a) zákona o azylu, protože ve vlasti nevyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalovaný nemohl přiznat azyl ani z důvodu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce nemohl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů, žádné takové důvody nebyly tvrzeny. Výčet důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu je taxativní a žalobce žádný z nich nenaplnil. Legalizace pobytu není relevantním důvodem, žalobce ji měl řešit jinou cestou. Důvodem nejsou ani čistě ekonomické potíže, pokud nejsou spojeny s důvody dle § 12 písm. b) zákona o azylu. Obavy z věřitelů rovněž nelze pod takové důvody podřadit, jedná se o soukromé osoby, přičemž v případě žalobce nelze shledat, že by mu státní orgány odmítly poskytnout ochranu, či že by ji nebyly schopny poskytnout, pokud by se na ně s žádostí o takovou pomoc obrátil. Pokud by se žalobce skutečně cítil ohrožen, může se obrátit na příslušné domovské státní orgány s žádostí o zjednání nápravy. Z Informace OAMP Půjčky, úvěry a lichva zjistil, že půjčky načerno jsou nežádoucí a nelegální, V. má vytvořenou příslušnou legislativu v občanskoprávní i trestněprávní oblasti, lze se bránit v občanském soudním řízení nebo může jít i o trestný čin lichvy a dlužník se může obrátit na orgány činné v trestním řízení, sám by nebyl po