5 A 64/2025 – Městský soud v Praze

5 A 64/2025- 52 - text 9 5 A 64/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: FERRUM FORM, spol. s r.o., IČO: 47153806 se sídlem Malá Morávka 13, Malá Morávka zastoupená Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. MZE-18769/2025-14113, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně podala dne 27. 7. 2018 žádost o dotaci v rámci 1. výzvy místní akční skupiny RÝMAŘOVSKO, o.p.s. (dále jen „MAS“), do operace 19.2.1 Podpora provádění operací v rámci komunitně vedeného místního rozvoje na projekty Programu rozvoje venkova 2014-2020 do Fiche 4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. Žalobkynin projekt „Pořízení automatické pásové pily“ byl vybrán k podpoře a dne 9. 5. 2019 podepsala dohodu o poskytnutí dotace. Dne 23. 9. 2019 jí byla vyplacena dotace ve výši 294 480 Kč. Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) však na základě následně provedené kontroly zjistil, že nebyly splněny podmínky dotace a rozhodnutím ze dne 6. 6. 2024, č. j. SZIF/2024/0400004, uložil žalobkyni povinnost vrátit veškeré vyplacené finanční prostředky. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí Fondu potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou. 2. Soud ze správního spisu zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se v podané žádosti o dotaci zavázala ke splnění podmínky, jež zněla: „Žadatel vytvoří v rámci projektu min. 1 pracovní místo, které bude uvedeno v Žádosti o dotaci (dále jen ŽoD). Pro stanovení počtu nově vytvořených pracovních míst se použije Metodika v příloze č. 14 Pravidel 19.2.1. Závazek pracovního místa začíná běžet ode dne převedení dotace na účet příjemce (Pravidla Část B, kapitola 5 Další podmínky, bod 7). Kontrola se provádí po podání Žádosti o proplacení (dále ŽoP) kontrolou na místě dle dokladů uvedených v příloze č. 14 Pravidel 19.2.1.“ Konkrétně se žalobkyně zavázala vytvořit 1 pracovní místo s úvazkem 1,0 pracovního místa, za což získala 50 bodů. Celkem tak žalobkyně získala 80 bodů, přičemž minimální počet preferenčních bodů k vybrání projektu k podpoře činil dle strany E1 žádosti o dotaci 50 bodů. 3. Dne 5. 12. 2022 zahájil Fond kontrolu pracovních míst, ze které zjistil, že žalobkyně preferenční kritérium neplnila po celou dobu, po kterou se k tomu podle pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, (dále jen „Pravidla“) č. j. 7183/2018-MZE-14113, zavázala, tedy v době od března 2020 do 23. 9. 2022. Žalovaný následně v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že dle podané žádosti o dotaci činila referenční hodnota 36 zaměstnanců a dle žádosti o platbu 35,4 zaměstnance. Průměrný počet zaměstnanců od dubna 2020 do prosince 2020 činil 33,8 zaměstnance, v roce 2021 činil 32,75 a v roce 2022 (do října) činil 32,3 zaměstnanců. 4. Oznámením ze dne 16. 12. 2022 Fond žalobkyni vyzval, aby provedla nápravné opatření do 16. 3. 2023. Proti tomuto oznámení podala žalobkyně žádost o přezkum, ve kterém namítala, že do roku 2023 z vlastní vůle nepropustila žádného zaměstnance, ale z důvodu situace na trhu (extrémně vysoké energie, nárůst cen vstupního materiálu a úbytek zakázek) musela přejít k zastavení výroby a v roce 2022 neprodloužit pracovní smlouvy zaměstnancům, kteří měli smlouvu na dobu určitou. Navýšit počet zaměstnanců na počet 35,5 je v současné době s počtem 24 zaměstnanců ekonomicky a lidsky nereálné a nesplnitelné. Tuto žádost o přezkum vyhodnotil ministr žalovaného jako žádost o výjimku a dne 6. 4. 2023 žalobkyni informoval, že žádosti nevyhověl. Žalobkyně podala následně další žádost o výjimku, které rovněž nebylo vyhověno. Následně Fond vydal prvostupňové správní rozhodnutí. 5. Žalovaný v záhlaví tohoto rozsudku uvedeným rozhodnutím (žalobou napadené rozhodnutí), kterým potvrdil rozhodnutí Fondu o povinnosti vrátit vyplacenou dotaci, uvedl, že podle Pravidel (část B, kap. 5, bod 11) jsou preferenční kritéria závazná po dobu udržitelnosti projektu a jakékoliv nesplnění podmínek preferenčních kritérií se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace. V Pravidlech (část B, kap. 5, bod 7) je rovněž uvedeno, že zavázal-li se žadatel vytvořit nové pracovní místo, musí postupovat podle metodiky tvorby nových pracovních míst (dále jen „Metodika“), která je uvedená v příloze č. 14 Pravidel. Závazek počtu nově vytvořených pracovních míst běží pro malý nebo střední podnik ve lhůtě 3 roky od data převedení dotace na účet příjemce dotace. Žalobkyně se přitom v žádosti o dotaci zavázala vytvořit jedno nové pracovní místo, za což obdržela 50 bodů. Byla tak povinna postupovat podle Metodiky, kde je uvedeno, že „pro prokázání nově vzniklých pracovních míst bude současný stav zaměstnanců u příjemce dotace za aktuálně uzavřený rok, nebo nastalé kratší období roku, porovnán s průměrným stavem zaměstnanců v pracovním poměru v podniku za posledních dvanáct uzavřených měsíců před předložením Žádosti o dotaci.“. Tato Metodika byla zpřesněna Pravidly č. j. MZE-20309/2022-14113 zveřejněnými dne 19. 4. 2022, kde bylo uvedeno, že stav zaměstnanců v pracovním poměru bude porovnáván ke stavu buď před předložením žádosti o dotaci, nebo žádosti o platbu, podle toho, co je pro příjemce dotace příznivější. Dle žalovaného žalobkyně nemohla legitimně dospět k závěru, že k plnění pracovních míst postačí pouze vytvoří-li nové pracovní místo v souvislosti s projektem, ale naopak si musela být vědoma toho, že bude porovnáván stav jejích zaměstnanců za posledních 12 měsíců od podání žádosti o dotaci. Dle žalovaného se ke splnění tohoto kritéria zavázala žalobkyně dobrovolně, není možné tak nyní tvrdit, že splnění podmínky je neekonomické. Žalobkyně si měla být vědoma rizik. Za zavázání se vytvoření a udržení 1 pracovního místa obdržela žalobkyně 50 bodů, bez nichž by její projekt nebyl vybrán ke schválení, jelikož by získala pouze 30 bodů a minimální hranice, kterou MAS stanovila pro výběr projektu, byla 50 bodů. 6. Žalovaný se dále vyjádřil i k dalším námitkám žalobkyně. Dle žalovaného není odnětí dotace sankcí ve smyslu správního trestání. Odnětí dotace ve výši 100 % je zcela přiměřené, jelikož žalobkyně byla vybrána na základě bodů, na které neměla nárok. Tento postup zajišťuje rovnost adresátů výkonu veřejné správy. Naopak nepřiměřeným zásahem do vlastnictví a rovnosti by byla situace, kdyby žadatelé, kteří pravdivě uvedli veškeré informace a reálně odhadli, která preferenční kritéria jsou schopni dodržet, dotaci nedostali oproti žadatelům, kteří by uváděli nepravdivé informace, na základě nichž dotaci obdrží, a kteří by pak přišli pouze o určitou část poskytnutých finančních prostředků. 7. Na posuzovanou věc dle žalovaného nedopadá nález Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 2191/20 (N 183/108 SbNU 229), který hovoří o neodůvodněných administrativních nárocích na malé obce. Dle Ústavního soudu výklad neurčitého právního pojmu nesmí vést k vytvoření povinnosti, která nemohla být předvídatelná pro ty, kteří jsou vázáni dodržovat pravidla obsahující neurčité právní pojmy. V případě žalobkyně se však nejedná o neurčitý právní pojem, když Pravidla i Metodika jsou zcela jasné. Pouze následným zpřesněním Pravidel došlo k jejich zmírnění v tom smyslu, že v případě, že by bylo pro žalobkyni příznivější posuzovat plnění tohoto preferenčního kritéria ve srovnání s obdobím předcházejícím žádosti o platbu namísto žádosti o dotaci, použilo by se toto srovnání s cílem zohlednit aktuální podmínky na trhu. Ani toto zmírňující zpřesnění Pravidel ale nebylo v případě žalobkyně dostačující. K tvrzení, že MAS (jakožto znalec místních poměrů) podpořil ponechání dotace žalobkyni, žalovaný uvedl, že k tomu nelze přihlédnout, jelikož MAS by žalobkyni nevybral k poskytnutí dotace, měla-li by pouze 30 bodů. K námitce, že účel dotace byl splněn, žalovaný odkázal na body [16] až [18] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 10 Afs 354/2017-40, ve které byla rovněž stanovena povinnost vrátit dotaci za nesplnění dobrovolného kritéria, za které příjemce dotace obdržel body způsobující výběr projektu k podpoře. Preferenční kritérium nebylo dle žalovaného splněno výrazně a dlouhodobě a nebyl ani naplněn smysl preferenčního kritéria, a to podpořit zaměstnanost v regionu, když u žalobkyně nedošlo k navýšení počtu zaměstnanců, ale došlo i k poklesu. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a následné podání 8. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) na úvod této kapitoly uvádí, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správní