9 Aps 11/2013 — Nejvyšší správní soud

6 A 111/2025- 71 - text 16 6 A 111/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: X. X., nar. X. bytem X. zastoupen Mgr. Oleksandrem Vovchukem, advokátem sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2 proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy sídlem Kongresová 1666/2, Praha 4 o žalobě ze dne 19. 9. 2025 na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Stručná identifikace projednávané věci 1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 19. 9. 2025 se žalobce domáhá vyslovení nezákonnosti vykázání ze společného obydlí v rodinném domě na adrese X. a z jeho bezprostředního okolí, obývaného žalobcem, jeho manželkou, jejich nezletilou dcerou (nar. 2011) a nezletilým synem (nar. 2009) a, jak žalobce uvádí v žalobě, nově také jejich zletilým synem (nar. 2004). Vykázání bylo provedeno příslušníkem žalovaného z Místního oddělení Řepy dne 16. 8. 2025 ve 3:20 hodin. Postupováno bylo dle ust. § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“). 2. Jak vyplývá z podkladů předložených soudu žalovaným, hlídka policie se na místo dostavila dne 15. 8. 2025 ve 21:58 hodin na základě telefonátu žalobcovy manželky na tísňovou linku, že ji ohrožuje manžel, že je s dcerou zavřena v koupelně a nemohou se dostat ven, manžel je v domě a vyhrožuje fyzickým násilím. Na místě hlídku kontaktoval sám žalobce, který uvedl, že jeho manželka se zamkla s dcerou v koupelně po sporu ohledně peněz. Žalobce pustil hlídku do domu, hlídka zjistila, že ženy jsou uzamčeny, dveře do koupelny nejdou otevřít ani zevnitř, proto byli na místo přivoláni příslušníci hasičského záchranného sboru, kteří provedli násilný vstup do místnosti. Žalobce i manželka uváděli, že mezi nimi došlo ke slovní hádce o finance, kdy manžel požadoval po manželce zaplatit mu peníze, doma byla přítomna nezletilá dcera (nezletilý syn byl v době incidentu na táboře). Hádka začala kolem 21 hodiny, po určité době se manželka s dcerou zamkly v koupelně. Manželka ve výpovědi uvedla, že manžel bouchal a kopal na dveře koupelny, poté v celém domě vypnul vodu a zhasnul světla. Poté šel do ložnice vedle koupelny a manželce údajně vzal klíče z práce a od domova společně s doklady. Manželce vyhrožoval, že pokud nezaplatí, tak ji zabije. Výpověď učinila i nezletilá dcera, doplnila ji o čtyři videozáznamy, včetně posuzovaného incidentu, kde policejní orgán shledal, že záznamy odpovídají výpovědi nezletilé dcery a je na nich zvukově zaznamenáno, jak muž vyhrožuje zabitím. Bezprostředně po vykázání učinil výpověď i žalobce. Hádku odůvodnil konfliktem s manželkou ohledně peněz za ubytování, které tento měsíc odmítla platit. Popřel, že by počátku hádky v kuchyni byla přítomná nezletilá dcera, popřel, že by bouchal na dveře koupelny a kopal do nich, dveře nepoškodil, pouze klepal, chtěl komunikovat. Manželku nikdy nebil a jí ani dceři nevyhrožoval. 3. Policejní orgán při vykázání přihlédl k tomu, že ke konfliktům mezi manžely mělo docházet i před dětmi, a výhružky zabitím měl žalobce směřovat jak vůči manželce, tak vůči dceři, která popsala útoky ze strany otce vůči ní, hrubé urážky, které s matkou od otce slýchají, a další hrubé jednání se sexuálním podtextem ze strany otce vůči ní. Jako nebezpečný útok bylo hodnoceno hlavně vyhrožování smrtí manželce, a to i před dcerou. Policejní orgán shledal, že ve společném obydlí dochází opakovaně k incidentům ze strany žalobce vůči manželce i dceři, v jednání žalobce uvedeného dne shledal skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu nebezpečného vyhrožování dle trestního zákoníku, ve věci zahájil trestní řízení a jako osoby poškozené označil manželku a nezletilou dceru, tedy z pohledu zákona o obětech trestných činů zvlášť zranitelnou oběť. Policejní orgán spatřoval v jednání žalobce, který vulgárně nadával manželce i dceři, při hádce stále trval na tom, že mu manželka musí dávat všechny peníze z její práce, po ukrytí obou žen v koupelně vypnul v domě vodu a proud, poté stál za dveřmi koupelny a stále se domáhal poskytnutí peněz a přitom manželce i nezletilé dceři opakovaně vyhrožoval zabitím, důvodný předpoklad pro poskytnutí ochrany před nebezpečným jednání zvolit vykázání osoby žalobce, jako preventivní oprávnění Policie ČR k zajištění bezpečí osob. Obsah žaloby 4. Žalobce v prvním žalobnímu bodu namítá, že dne 16. 8. 2025 mu bylo předáno potvrzení o vykázání, žalobce proti vykázání ústně vznesl námitky, třídenní lhůta k podání námitek měla skončit na konci dne 19. 8. 2025. Přesto, že lhůta pro podání námitek ještě neplynula, dne 19.8.2025 v 14:16 hodin žalovaný vyřídil žalobcem ústně vznesené námitky, a to pro žalobce negativním způsobem. Tím bylo porušeno žalobcovo právo na podání námitek v zákonné lhůtě a jejich posouzení žalovaným, když žalobce prostřednictvím svého právního zástupce plánoval podat písemné námitky proti vykázání v druhé polovině dne 19. 8. 2025, ale uvedené se stalo bezpředmětným, vzhledem k předčasnému vyřízení námitek žalovaným. 5. V druhém žalobnímu bodu žalobce namítá, že příslušníkem žalovaného nebyl vymezen prostor bezprostředního okolí, do nějž žalobce nesměl vstoupit. Žalobce namítá neurčitost a nevykonatelnost zásahu, upozorňuje, že s vykázáním je spojena trestní odpovědnost žalobce a je proto třeba trvat na jednoznačném vymezení žalobcovy povinnosti, odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ve věci sp.zn. 59 A 48/2024, kde soud obdobný případ shledal rozporný se zákonem o policii. Bližší specifikaci bezprostředního okolí, do nějž žalobce nesmí vstoupit, neobsahuje ani úřední záznam o vykázání, ani potvrzení o vykázání či jakákoliv jiná součást spisového materiálu. 6. Ve třetím žalobním bodu žalobce brojí proti tomu, jak žalovaný posoudil vznesené ústní námitky proti vykázání. Namítá, že závěr, že žalobce ohrožuje svou manželku a děti, se neopírá o žádné objektivní skutečnosti nebo důkazy kromě výpovědí manželky a manželkou ovlivněné nezletilé dcery, a nezohledňuje rozpory mezi výpovědí manželky a dcery. Žalobce popírá, že by v průběhu manželské hádky manželce či dceři fyzicky ublížil, nebo že by měl v úmyslu jim jakkoliv ublížit. Dcera uvedla, že nikdy nebyla svědkem toho, aby žalobce fyzicky napadl matku, což žalovaným v rozhodování o vykázání vůbec nebylo zohledněno. Dle žalobce důvodný předpoklad ohledně budoucího nebezpečného útoku nemůže být dán jen na základě výpovědí osob, které se prezentují jako ohrožené, aniž by zde existovala jakákoli skutečnost nebo důkaz opodstatňující takový závěr, což vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2013 č.j. 6 As 62/2012-18. Žalobce je bezúhonný, nikdy u něj nebyly zaznamenány ani prokázány předcházející nebezpečné útoky proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažné útoky proti lidské důstojnosti ve smyslu zákona o policii. Žalobce považuje oznámení manželky za účelové, patrně chtěla poškodit žalobce tím, že bude považován za osobu se sklony k domácímu násilí, a to i pro účely případného řízení o rozvodu v budoucnu. O účelovosti svědčí i to, že manželka následně nepodala návrh k soudu o prodloužení vykázání a nadále společně se dcerou bydlí s žalobcem a aktuálně s ním dokonce jezdí na dovolenou. Žalobce poukazuje na nelogičnost tvrzení manželky a dcery ve výpovědích, namítá, že žalovaný při vyřízení námitek shledal žalobcovo závadné jednání potvrzené vyjádřením „dětí“, a to přes skutečnost, že k věci se vyjadřovala pouze dcera. Naopak nezletilý syn se dne 18. 8. 2025 dostavil na Místní oddělení Řepy k podání výpovědi ve prospěch žalobce, což mu však žalovaným nebylo umožněno. 7. Ve čtvrtém žalobnímu bodu žalobce namítá, že žalovaný neadekvátně hodnotil položky manuálu pro zjištění rizikových faktorů k eskalaci domácího násilí s označením SARA DN (Spousal Assault Risk Assessment – Domácí násilí, vypracovaný Bílým kruhem bezpečí) – dále též „dotazník“. Žalobce uvádí, že žádná z položek předmětného dotazníku, ve kterých byl hodnocen jako násilná osoba, není podložena objektivními skutečnostmi. Žalobce zároveň popírá, že by se dopouštěl fyzického nebo psychického násilí, příp. vyhrožování smrtí, které je mu kladeno za vinu. 8. V pátém žalobním bodu žalobce upozorňuje, že žalovaný se neřídil ani svou vlastní metodickou příručkou ohledně zhodnocení důvodů pro vykázání, tj. článkem 4 odst. 1 Metodické příručky č. 1/2010 ředitele ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky k realizaci závazného pokynu policejního prezidenta č. 166/2009 o provádění vykázání (dále jen „Metodická příručka“). Žalobce nebyl ve stavu ovlivnění alkoholem, což bylo potvrzeno i dechovou zkouškou, nechoval se agresivně za přítomnosti policistů, ale naopak choval se