6 A 83/2025 – Městský soud v Praze

6 A 83/2025- 106 - text pokračování 12 6 A 83/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: J.P. zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph. D. sídlem Kubelíkova 1548/27, Praha 3 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 za účasti: XXX o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. května 2025, č. j. MHMP 602010/2025. takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. května 2025, č. j. MHMP 602010/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21 405 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. Ondřeje Tošnera, Ph. D. III. Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 6. 8. 2024 vydal Úřad městské části Praha 4, odbor stavební (dále též „prvostupňový správní orgán“ nebo „stavební úřad“), rozhodnutí č. j. P4/226895/24/OST/STEF (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení pro novostavbu koncového řadového rodinného domu na pozemcích p. č. XA a XB, pro plynovodní přípojku včetně plynovodního odběrného zařízení na pozemcích p. č. XC, XA, a také oplocení a část vodovodní přípojky na pozemku p. č. XA (vše výše uvedené v k. ú. X). Rovněž jím byly stanoveny podmínky pro umístění, provedení a užívání stavby. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím žalovaného v části změněno a ve zbývající části potvrzeno. II. Žalobní argumentace [2] Žalobce v podané žalobě brojí proti přítoku dešťové vody z pozemku stavby ke svým nemovitostem. Uvádí, že dešťová voda ze stavby a pozemků stavebníků má prokazatelný negativní vliv na jeho pozemky p. č. XD a XE a rovněž na jeho dům č. p. X, který se na jeho pozemcích nachází. Za důvod přítoku dešťové vody žalobce označuje sklon upraveného terénu pozemku stavby, který byl vytvořen přibližně v druhé polovině roku 2018. Tento vliv je patrný také u obou dělících zídek, které se nachází mezi pozemky. Žalobce zdůrazňuje, že dešťová voda se na pozemku stavby nevsakuje v dostatečném množství, a tudíž teče k žalobcovým nemovitostem. Není dostatečně zajištěn její odvod, který by zabránil vlhnutí a podmačování jeho nemovitostí. [3] Žalobce navrhuje soudu provést jako důkaz jím předloženou fotodokumentaci, na kterou poukazoval již v rámci správního řízení, avšak správní orgány se jeho návrhem nezabývaly. Dle žalobce z daných fotografií jasně vyplývá, že pozemek stavby je skutečně u hranice s pozemky žalobce zaplavován, a to konkrétně v místě dělících zídek a štítové zdi domu žalobce. [4] Dále žalobce shledává problematickými také okapové chodníky v severní a jižní části. Dešťová voda totiž protéká těmito chodníky a je následně v kontaktu se zdivem žalobcova domu a také se zídkami na hranici pozemků. V důsledku tohoto kontaktu tak zdivo vlhne. Žalobce rovněž dodává, že v případě větších dešťů dochází k zatápění prostory nacházející se u hranice žalobcových pozemků. Žalobce poukazuje na ustanovení § 129 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Uvádí, že v rámci opakovaného stavebního řízení má stavební úřad postupovat v souladu s § 109 až 115 stavebního zákona – tedy podle § 111 odst. 1 písm. b) a odst. 3 přezkoumat úplnost a přehlednost projektové dokumentace. Rovněž má zkoumat splnění obecných požadavků na výstavbu a ověřovat, jaký bude účinek budoucího užívání dané stavby. [5] Stavební úřad ani žalovaný nedostáli své povinnosti přezkumu souladu s ustanovením § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále též „vyhláška č. 501/2006“). Daný rozpor je dle žalobce zapříčiněn tím, že zvolený způsob likvidace dešťové vody ohrožuje okolní stavby a pozemky. Rovněž nebyla splněna povinnost přezkumu ve vztahu k ustanovení § 6 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále též „vyhláška č. 268/2009“). Dle žalobce není odvod dešťové vody zajištěn, jelikož dochází k výše popsaným negativním vlivům na žalobcovu nemovitost. [6] Žalobce namítá, že dle jeho názoru není rozhodný soulad s původní dokumentací (k čemuž dospěl stavební úřad), nýbrž skutečnost, zda byly naplněny požadavky na nezávadné nakládání s dešťovou vodou. Dále se vyjadřuje k odkazu stavebního úřadu na posouzení odvádění dešťových vod, které bylo zpracováno Ing. arch. Tomášem Čížkem, obsahující závěr o absenci negativního vlivu dešťové vody na okolní zástavbu. Namítá, že daný závěr je v rozporu se skutečným stavem v místě stavby. Dodává, že výše uvedené posouzení nebylo zpracováno stavebním inženýrem s autorizací ČKAIT v oboru pozemní stavby. [7] Ohledně odkazu stavebního úřadu na skutečnost, že dokumentace byla zpracována a ověřena autorizovanou osobou s odborností pro daný obor, žalobce namítá, že tato skutečnost nezbavuje stavební úřad povinnosti přezkoumávat úplnost a přehlednost dokumentace, stejně jako splnění obecných požadavků na výstavbu. Podotýká, že stavební úřad měl věcně vypořádat námitky účastníků řízení, které byly vzneseny k podkladům doloženým žadatelem a rovněž měl dané podklady sám přezkoumat. K tomuto odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2015, č. j. 8 As 41/2014-40, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2022, č. j. 25 A 52/2021-52 a na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 31. 1. 2019, č. j. 52 A 3/2018-76. [8] Ve vztahu k závěru stavebního úřadu, že žalobcova námitka se netýká podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, nýbrž prováděcí dokumentace, žalobce podotýká, že již v rámci územního a stavebního řízení musí být prokázáno splnění požadavků kladených na danou stavbu v souvislosti s likvidací dešťové vody stanovených § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 6 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb. a § 11 odst. 1 písm. b) a odst. 3 stavebního zákona. Odkazuje na přílohu č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., bod B. 2.1 písm. h), ze které plyne právě požadavek řešení hospodaření s dešťovou vodou v rámci dokumentaci pro umístění a povolení stavby. [9] K závěru stavebního úřadu, že žalobce pro žádná ze svých tvrzení nepředložil relevantní podklady, tento zdůrazňuje nevypořádání jím navrženého důkazu příslušnou fotodokumentací. Ve vztahu k odkazu na možnost řešení případné škody na majetku občanskoprávní cestou žalobce podotýká, že toto tvrzení není relevantní pro posuzovanou věc, jelikož není možné se nezabývat splněním požadavků právních předpisů kladených na předmětnou stavbu. Ve vztahu k odkazu stavebního úřadu na rozhodnutí ze dne 22. 3. 2024, č. j. P4/068565/24/OST/STEF, o dodatečném povolení drenážního potrubí, žalobce namítá povinnost posouzení celkového navrženého způsobu likvidace dešťových vod v rámci řízení o povolení stavby. [10] Žalobce proto uvádí, že prvostupňové rozhodnutí vykazuje rozpor s ustanovením § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř.“), a to z důvodu absence řádného odůvodnění daného rozhodnutí. Rovněž shledává rozpor s § 50 dost. 3 a 4 s. ř. pro nepřihlédnutí stavebního úřadu ke všemu, co bylo žalobcem v řízení uvedeno. [11] K argumentaci žalovaného vedením řízení o dodatečném povolení drenážního potrubí, v rámci nějž bylo vydáno výše citované rozhodnutí ze dne 22. 3. 2024, žalobce uvádí následující: „To, že nějaká, dříve v dokumentaci neobsažená část (drenážní potrubí) byla dodatečně povolena, neznamená, že není nutno celkově řešit likvidaci dešťových vod v souvislosti s povolovanou zástavbou daného pozemku rodinným domem, a to zvláště za situace, kdy je zřejmé (neboť stavba je již v zásadě realizována), že nezávadná likvidace dešťových vod na pozemku stavby není zajištěna (na pozemku stavby se ‚drží‘ dešťová voda, dešťová voda stéká a vsakuje se směrem k nemovitostem žalobce).“ [12] Žalobce zdůrazňuje, že drenážní potrubí nevyčerpává celkovou povinnost řešení likvidace dešťové vody. Toto potrubí se rovněž nachází na jiném místě, než kde je dle žalobce možné spatřovat negativní vlivy přítoku dešťové vody na jeho pozemky. Vysvětluje, že se jedná „o potrubí dešťové kanalizace větev A, B, a C a drenážní potrubí odvádějící dešťové vody ze zpevněné plochy v jihozápadní části pozemku (konkrétně o drenážní potrubí vedené souběžně s jižním okrajem pergoly na jižní straně domu a o potrubí dešťové kanalizace větev A, B a C vedené v jižní části pozemku parc. č. XA a XB)“. Drenážní potrubí se týká jihozápadní části pozemku stavby. Žalobcem vytýkané negativní vlivy se však vztahují k části severní a jižní. Proto je dle jeho názoru nutné zvolit jiné řešení k zabránění popsaných negativních vlivů. [13] K závěru žalovaného, že řešení likvidace dešťové vod