2 As 47/2025 — Nejvyšší správní soud

8 A 26/2023- 104 - text 10 8 A 26/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému Ing. R. L., nar. X, bytem X, Nejvyšší státní zastupitelství, se sídlem Jezuitská 585/4, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. 1 SIN 302/2023-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce v žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), ze dne 2. 11. 2022 požadoval po Vrchním státním zastupitelství v Praze (dále jen „VSZ Praha“) poskytnout následující informaci: „usnesení policie o odložení reklamní větve Čapího hnízda“. Požadovaná informace byla identifikována jako usnesení policejního orgánu, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, č. j. KRPA-477120-500/TČ-2018-000097-MIK, ze dne 22. 6. 2022 (dále také jen „požadovaný dokument“). 2. Poté, co předchozí rozhodnutí o odmítnutí uvedené žádosti o informace žalovaný zrušil, VSZ Praha rozhodnutím ze dne 16. 1. 2023, č. j. SIN 78/2022-22, tuto žádost podle § 15 odst. 1 informačního zákona opětovně odmítlo (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a to z důvodu uplatnění výluky z práva na informace dle § 11 odst. 6 uvedeného zákona, která dopadá na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Podle VSZ Praha žalobce požadoval dokument, jehož obsahem jsou informace o trestním řízení, které skončilo odložením věci (tedy již v přípravné fázi). I na skončené věci se přitom uvedená výluka z práva na informace vztahuje, a to za předpokladu, že by poskytnutím informací mohla být ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost. V nynějším případě odložení věci nezakládá překážku pro opětovné zahájení trestního řízení, nelze proto dovozovat, že se jedná o definitivně uzavřenou věc. VSZ Praha v této souvislosti zdůraznilo neveřejnou povahu tzv. přípravné fáze trestního řízení. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2022, č. j. 6 As 217/2022-45, potom VSZ Praha uvedlo, že není na místě požadovaný dokument dělit na dílčí části, z nichž některé by bylo možné žalobci poskytnout. 3. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 3. 2023, č. j. 1 SIN 302/2023-5, zamítl (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný se plně ztotožnil s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí; dále zdůraznil, že ve věci není nijak relevantní, že se požadovaný dokument vztahuje k osobě Ing. A. B. jakožto osoby veřejného zájmu. 4. Žalobce se s takovým rozhodnutím neztotožnil a dne 25. 3. 2023 ho u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) napadl žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s. 5. Městský soud v Praze žalobu svým rozsudkem ze dne 14. 2. 2024, č.j. 8 A 26/2023 – 29, zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce byl rozsudek městského soudu zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2024, č.j. 2 As 76/2024 – 34, a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení. Soudu bylo uloženo seznámit se s tou částí správního spisu, v němž je obsažena požadovaná informace, na jejím základě opětovně posoudit důvodnost žaloby a své závěry v novém rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnit. Přiměřenost omezení přístupu k informacím má městský soud posoudit mj. i ve světle žalobní argumentace podložené články v médiích poukazující na to, že část informací se již stala veřejně známou. 6. Městský soud pak ve svém druhém rozsudku, ze dne 22. 1. 2025, č. j. 8 A 26/2023-61, dospěl k závěru, že je možné vydat minimálně poslední část usnesení s názvem „Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu“ v neanonymizované podobě. 7. Ke kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 18. 12. 2025, č.j. 2 As 47/2025-48, rozsudek městského soudu opětovně zrušil, jelikož se závěry městského soudu ohledně všeobecně známé informace o subjektivní stránce trestného činu nesouhlasil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. Žalobce ve své žalobě namítal zaprvé, že v daném případě správní orgány nevysvětlily, jakým způsobem konkrétně by poskytnutí požadovaného dokumentu nebo jeho částí mohlo ohrozit schopnost orgánů činných v trestním řízení plnit své úkoly; konkrétně tedy neposoudily naplnění jedné z podmínek aplikace výluky dle § 11 odst. 6 informačního zákona. Podle žalobce mohlo VSZ Praha přistoupit např. k anonymizaci některých pasáží požadovaného dokumentu, případně odmítnout žádost o informace jen částečně ve vztahu k některým jeho pasážím (viz § 12 informačního zákona). V obou případech by ale mělo v odůvodnění takový postup konkrétně odůvodnit. 9. Zadruhé žalobce namítal, že i pokud by správní orgány dospěly k řádně odůvodněnému závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci výluky z práva na informace dle § 11 odst. 6 informačního zákona, tak by dále musely provést tzv. test proporcionality, kterým by poměřily, zda je v daném případě skutečně přiměřené omezit právo na informace dle čl. 17 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. V této souvislosti žalobce naznačil, že požadované informace jsou předmětem veřejného zájmu, protože se vztahují k osobě Ing. A. B.; rovněž vyjádřil dojem, že jeho žádosti o informace nebylo vyhověno z politických důvodů. 10. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 26. 5. 2023 navrhl žalobu zamítnout. Ve vztahu k první žalobní námitce zdůraznil, že usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), nezakládá překážku věci rozhodnuté, a tudíž nebrání pozdějšímu zahájení trestnímu stíhání v téže věci. Žalobci přitom již při podání žádosti o informace bylo známo, že věc není definitivně uzavřena; přílohou žádosti o informace totiž byla kopie článku, v němž bylo odkázáno na sdělení mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, že spisový materiál byl za účelem dohledové prověrky předán VSZ Praha. Ze správního spisu vedeného v nynější věci přitom vyplývá, že před vydáním prvostupňového rozhodnutí proběhla v rámci VSZ Praha komunikace stran toho, jestli již byly ukončeny úkony dohledu v dané trestní věci, přičemž z této komunikace vyplynulo, že dohled v dané věci nebyl ukončen a jeho ukončení ani nelze ve lhůtě pro vyřízení žádosti o informace očekávat, současně by poskytnutí informací mohlo mít negativní vliv na dané trestní řízení (viz č. l. 45 správního spisu VSZ Praha vedeného ve věci sp. zn. SIN 78/2022). V odvolání potom žalobce nenamítal porušení § 12 informačního zákona, proto se jím žalovaný ani podrobně nezabýval; uvedenou otázku přitom dostatečně posoudilo VSZ Praha. 11. Ve vztahu k druhé žalobní námitce žalovaný uvedl, že je třeba mít na paměti, že usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu je interní záležitostí orgánů činných v trestním řízení; toto usnesení se (vně soustavu těchto orgánů) doručuje pouze poškozenému, je-li znám. Nedoručuje se přitom ani případnému oznamovateli, ani osobám podezřelým ze spáchání trestného činu. Informační zákon neukládá správním orgánům provádět test proporcionality. V daném případě je podle žalovaného třeba upřednostnit veřejný zájem. Poskytnutí (a následně též zveřejnění) podrobnějších informací o výsledcích prověřování (byť v anonymizované podobě) by s velkou pravděpodobností zmařilo další jeho průběh; vedení dalšího prověřování přitom s ohledem na probíhající prověrku nebylo možné vyloučit. 12. Žalobce ve svém podání ze dne 31. 12. 2025 uvedl, že jakkoli se snaží pochopit žalovaného, nejde to, a to z důvodu, že Seznam Zprávy má dokument, v němž pražský policista P. M. na 188 stranách popsal, proč nebyl spáchán trestný čin, a proč případ odložil. Vůči žalobci se však žalovaný chová neuznale a požadovanou informaci nechce poskytnout. 13. Žalobce v příloze tento dokument přiložil, aby Městský soud v Praze viděl, že dokument skutečně existuje. Žalobce proto nevidí důvod, proč žalovaný odpírá poskytnutí požadované informace žalobci, pokud se jedná o veřejně dohledatelné informace, viz rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 10 A 251/2011-38 ze dne 10. 1. 2013 z něhož plyne, že veřejně dohledatelné informace nepodléhají výluce. 14. Soud pro rozhodnutí věci nařídil ve věci jednání, při kterém provedl žalobcem navrhované důkazy. 15. Při jednání, ke kterému se žalobce bez omluvy nedostavil, žalovaný uvedl, že v pořadí první usnesení, o jehož poskytnutí bylo žádáno, bylo následně změněno. Tento dokument obsahoval shrnutí skutkových a právních okolností v dané fázi řízení, přičemž tyto okolnosti se v průběhu dalšího prověřování mohly měnit. 16. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podporují restriktivnější přístup k poskytování informací v případech, které se týkají probíhajícího trestního řízení. Například obecné metodiky kriminalistického ústavu nebo postu