2 As 28/2006 — Nejvyšší správní soud

2 As 28/2006- 49 - text č. j. 2 As 28/2006 - 55 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: J. H., zastoupeného JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem se sídlem Havlíčkova 12, Český Těšín, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, č. j. 58 Ca 32/2004 - 17, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, č. j. 58 Ca 32/2004 - 17, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Včas podanou kasační stížností se žalovaný správní orgán (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení výše uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta žalobcova žaloba na přezkoumání rozhodnutí stěžovatele ze dne 12. 8. 2004, č. j. DSH/1000204/LI. Stěžovatel ve své kasační stížnosti uvádí, že předmětné usnesení napadá z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) a e) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nezákonnost spatřuje v odmítnutí žaloby jako předčasné podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Stěžovatel nesouhlasí s názorem krajského soudu, že žalobou napadené rozhodnutí stěžovatele nebylo ke dni podání žaloby žalobci řádně doručeno. Tento závěr učinil soud z důvodu, že napadené rozhodnutí bylo doručeno pouze právnímu zástupci žalobce, a nikoliv přímo žalobci osobně. Podle soudu toto doručení nelze považovat za řádné ve smyslu ust. § 51 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť v odvolacím řízení žalobce zastoupen nebyl. Stěžovatel s tímto názorem nesouhlasí. Má za to, že byl v průběhu správního řízení zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Štípkem na základě plné moci ze dne 17. 12. 2003, dle jejíhož obsahu byl advokát zmocněn k zastupování žalobce u Magistrátu města Karviné (dále jen „magistrát“) ve věci vedené pod značkou OD/SPR/2141/2003-Ha. Tato plná moc opravňovala právního zástupce žalobce k zastupování žalobce v řízení před správním orgánem I. stupně a k podání odvolání, které je považováno za procesní úkon, jenž se činí vůči správnímu orgánu I. stupně. Stěžovatel poukázal na to, že se jedná o plnou moc generální, která opravňuje i k zastupování v odvolacím správním řízení, a to v plném rozsahu. V plné moci dále uvedené zvláštní zmocnění k zastoupení u magistrátu ve věci vedené pod sp. zn. OD/SPR/2141/2003-Ha je podle stěžovatele nadbytečné. Krajský soud se ve svém usnesení zabývá pouze touto částí udělené plné moci a nehodnotí její vzájemný vztah se zbývající částí plné moci. Stěžovatel má za to, že tato část, obsahující zvláštní zmocnění, rozsah udělené plné moci neomezuje. Mělo-li by tomu tak být, muselo by být takové zastoupení v dané věci výslovně vyloučeno. V daném případě byla zvláštní plná moc udělena doplňujícím a slučovacím způsobem k předchozímu obecnému zmocnění, a to zřejmě z opatrnosti, aby bylo nepochybné, že se tato generální moc vztahuje i na daný případ. O tomto obsahu projevu vůle stěžovatele při udělení plné moci svědčí i skutečnost, že sám žalobce ve své žalobě považoval jím napadené rozhodnutí za řádně doručené a nijak toto doručení a z něj vyplývající nabytí právní moci rozhodnutí nezpochybňoval. Stěžovatel tedy dovozuje, že žalobce jako účastník předmětného řízení měl zástupce s plnou mocí pro celé toto řízení, a proto bylo v souladu s § 25 odst. 3 správního řádu rozhodnutí stěžovatele o odvolání žalobci řádně doručeno a nabylo právní moci, takže nebylo důvodu návrh žalobce odmítnout jako předčasný. Vzhledem k výše uvedenému stěžovatel navrhuje napadené usnesení krajského soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Žalobce vyjádření ke kasační stížnosti stěžovatele nepodal. Je však třeba poznamenat, že sám žalobce podal dne 21. 11. 2005 proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby svoji vlastní kasační stížnost, kterou odůvodnil podobně, jako zdůvodnil svou kasační stížnost stěžovatel. Protože však žalobce nezaplatil soudní poplatek ani v soudem dodatečně stanovené lhůtě, krajský soud usnesením ze dne 20. 1. 2006, č. j. 58 Ca 32/2004 - 31, řízení o jeho kasační stížnosti zastavil; k projednání Nejvyšším správním soudem zbývá tedy jen kasační stížnost žalovaného (stěžovatele). III. Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná a je v ní namítán důvod odpovídající ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Stěžovatel ve své kasační stížnosti sice zmiňuje ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., k tomu však třeba poznamenat, že – jak Nejvyšší správní soud setrvale judikuje – je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, publikován pod č. 625/2005 Sb. NSS, podobně viz řadu dalších rozhodnutí publikovaných na webových stránkách Nejvyššího správního soudu). Posouzení zákonnosti usnesení o odmítnutí žaloby žalobce nicméně ve svém jádru spočívá v posouzení právní otázky, zda stěžovatelovo rozhodnutí o odvolání ve správním řízení proti rozhodnutí správního orgánu první instance bylo doručením právnímu zástupci žalobce řádně doručeno. Rozsahem a důvody podané kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. IV. IV. a) Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobou ze dne 23. 8. 2005 se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí stěžovatele. Tuto žalobu krajský soud kasační stížností napadeným usnesením odmítl. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil tím, že stěžovatel byl v průběhu správního řízení zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Štípkem na základě plné moci ze dne 17. 12 2003, dle jejíhož obsahu byl zmocněn k zastupování stěžovatele u magistrátu ve věci vedené pod značkou OD/SPR/2141/2003-Ha. Tato plná moc opravňovala právního zástupce stěžovatele k jeho zastupování v řízení před správním orgánem I. stupně a k podání odvolání, které je považováno za procesní úkon, který se činí vůči správnímu orgánu I. stupně, a proto je k podání odvolání jménem účastníka oprávněn i ten zástupce účastníka řízení, jenž byl účastníkem výslovně zmocněn jen k úkonům vůči správnímu orgánu I. stupně nebo k jednání před ním (krajský soud v tomto ohledu poukázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 7. 1999, sp. zn. 5 A 114/97, zveřejněný v Soudní judikatuře ve věcech správních pod č. 569/2000 a v Soudní judikatuře č. 1/2000, str. 23). Krajský soud dále konstatoval, že z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobou napadené rozhodnutí bylo doručeno pouze právnímu zástupci žalobce, nikoli však žalobci samotnému. Toto doručení však nelze považovat za řádné ve smyslu § 51 odst. 1 správního řádu. Krajský soud proto žalobu jako předčasnou odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. IV. b) Ze správního spisu pak Nejvyšší správní soud zjistil, že advokát JUDr. Tomáš Štípek prokázal správnímu orgánu první instance plnou mocí datovanou dnem 17. 12. 2003 své oprávnění k zastupování žalobce. Plná moc má zčásti formulářovou povahu, zčásti je individualizována. Má formu a obsah, jakých často užívají advokáti při poskytování právních služeb svým klientům. Ve formulářové části plné moci je rozsah oprávnění zástupce vymezen takto: JUDr. Štípek je zmocněn, aby žalobce „obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, dědictví odmítal nebo neodmítal, jmenoval rozhodce a sjednával rozhodčí smlouvy, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci.“ Tuto plnou moc žalobce udělil „i v rozsahu práv a povinnosti podle trestního řádu, občanského soudního řádu a zákoníku práce“. Individualizovaná část plné moci začíná předtištěnou formulací navazující na zmocnění v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu a zákoníku práce a znějící „(…) a jako zvláštní plnou moc k zastoupení u Magistrátu města Karviné, zn. OD/SPR/2141/2003-Ha“. V. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že tato je důvodná. Podle § 25 odst. 3 spr. ř. má-li účastník řízení zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Spornou otázkou v daném případě tedy je, zda plná moc, kterou žalobce udělil svému právnímu zástupci, byla udělena