— Nejvyšší správní soud

6 A 75/2000- 37 - text 6 A 75/2000 - 47 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy soudkyň JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce N., s. r. o., proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2000, č. j. 16/51068/2000/834, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhá žalobou zrušení rozhodnutí ze dne 17. 7. 2000, č. j. 16/51068/2000/834, jímž Ministerstvo financí zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 10. 5. 2000, č. j. 164/270/09/00; tímto rozhodnutím uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 117 614 Kč za porušení cenových předpisů, kterého se žalobce dopustil tím, že jako držitel autorizace na rozvod elektřiny v době od 1. 6. 1999 do 31. 12. 1999 při prodeji elektrické energie s úředně stanovenými maximálními cenami odběrateli kategorie C nerespektoval podmínky pro přiznání příslušné tarifní sazby dle zatřídění odběratele do odpovídající kategorie odběru, a tím účtoval ceny vyšší než úředně stanovené maximální ceny, čímž získal neoprávněný majetkový prospěch ve výši 117 614, 20 Kč. Ze správního spisu vyplynuly tyto pro věc podstatné skutečnosti: Státní energetická inspekce, územní inspektorát v Ostravě, učinila přípisem ze dne 15. 11. 1999, č. j. 1538-99/710/G, Finančnímu ředitelství v Ostravě podnět k cenové kontrole u žalobce. Součástí spisu je rovněž Protokol č. 7113699/969 o kontrole podle § 38 odst. 1 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, vyhotovený dne 20. 10. 1999 Státní energetickou inspekcí, územním inspektorátem v Ostravě. Jedním ze závěrů obsažených v tomto protokolu je i konstatování, že smlouva ze dne 8. 4. 1999 o prodeji el. energie pro odběratele Finanční úřad Nový Jičín neobsahuje náležitosti stanovené zákonem č. 222/1994 Sb. Cena za elektřinu uplatněním odběratelského tarifu B 5, stanoveného pro vyšší napěťovou hladinu, než v jaké probíhá skutečný odběr, je pro odběratele nevýhodná. V daném případě navyšuje cenu za elektřinu, k níž jsou připočítávány další přirážky. Tím došlo k porušení § 15 odst. 2 zákona č. 222/1994 Sb. a ke vzniku podezření na porušení cenového výměru č. 1/99. Podle protokolu o kontrole dodržování § 5 a 11 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, při prodeji elektrické energie, jenž vyhotovilo dne 25. 11. 1999 Finanční ředitelství v Ostravě, proběhla u žalobce ve dnech 29. 11. 1999 až 25. 1. 2000 cenová kontrola. V protokolu se konstatuje, že odběratel Finanční úřad Nový Jičín je napojen na síť nízkého napětí, a proto může být zařazen jen do tarifní kategorie C všeobecných podmínek přílohy č. 1 cenového výměru č. 1/99. Pro ocenění dodávek mělo být použito sazeb C 3 a C 4. Při prodeji el. energie byly překročeny úředně stanovené maximální ceny. Žalobce nerespektoval závazné zatřídění odběratele do odpovídající kategorie odběru dle charakteru dodávané el. energie a návazně pro oceňování dodávek el. energie nepoužil příslušné sazby splňující podmínky pro jejich přiznání stanovené v příloze č. 1 cenového výměru č. 1/99, čímž porušil cenové předpisy ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Žalobce navíc k cenám dodávek el. energie vyfakturoval další částky ve formě přirážek, jejichž oprávněnost není doložitelná z platného znění cenových předpisů, a dále k celkově vyfakturovaným cenám duplicitně uplatnil daň z přidané hodnoty. Tím současně porušil cenové předpisy ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, neboť při prodeji el. energie odběrateli uplatnil vyšší než maximální úředně stanovené ceny ve smyslu § 5 téhož zákona. V důsledku toho žalobce získal neoprávněný majetkový prospěch, jehož výše byla vyčíslena v souladu s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb. ve výši 117 614, 20 Kč. Ve vyjádření k protokolu ze dne 7. 2. 2000 vyslovil žalobce s obsahem protokolu nesouhlas. Připomněl, že Finanční ředitelství v Ostravě mělo na posouzení smlouvy asi tři týdny, po jejichž uplynutí vzneslo jedinou připomínku, že měření el. energie by měl zajistit dodavatel. Po celou dobu odběru el. energie nikdo smlouvu nenapadl, a to ani z důvodu porušení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Cenový výměr č. 1/99 neplatí pro dodávky do sítí dodavatele. Finanční úřad dodával el. energii dvěma dalším odběratelům, čímž jednak porušil § 6 bod 6 vyhlášky č. 169/1995 Sb. a jednak se stal dodavatelem. Odběratel ve smlouvě souhlasil s cenami uvedenými v kategorii B. Dále žalobce nesouhlasil s tím, že odběratel měl mít sazbu C 3 a C 4. Pokud by dodával el. energii v sazbě C, utrpěl by tím finanční ztrátu. Daň z přidané hodnoty byla fakturována pouze jednou, a to na základě platné smlouvy. Dne 22. 2. 2000 vyhotovilo Finanční ředitelství dodatek k protokolu o kontrole. Konstatuje v něm mj., že Finanční ředitelství v Ostravě, odběrné místo Finanční úřad Nový Jičín, neprodávalo el. energii dvěma odběratelům, ale pouze v rámci pronájmu nebytových prostor těmto dvěma nájemcům zajišťovalo veškeré služby spojené s užíváním nebytových prostor, včetně dodávek el. energie. Od žalobce nakoupená el. energie byla pouze rozúčtována nájemcům; nešlo přitom o podnikání v oblasti prodeje el. energie. Pro žalobce byl odběratel  Finanční úřad Nový Jičín konečným spotřebitelem. S obsahem protokolu vyslovil žalobce přípisem ze dne 9. 3. 2000 nesouhlas. Finanční ředitelství v Ostravě vydalo dne 10. 5. 2000 rozhodnutí č. j. 164/270/09/00, jímž uložilo žalobci pokutu ve výši 117 614 Kč za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, kterého se žalobce dopustil tím, že jako držitel autorizace na rozvod elektřiny v době od 1. 6. 1999 do 31. 12. 1999 při prodeji elektrické energie s úředně stanovenými maximálními cenami odběrateli kategorie C nerespektoval podmínky pro přiznání příslušné tarifní sazby dle zatřídění odběratele do odpovídající kategorie odběru, a tím účtoval ceny vyšší než úředně stanovené maximální ceny, čímž získal neoprávněný majetkový prospěch ve výši 117 614, 20 Kč. Žalobce nerespektováním podmínek pro přiznání příslušné tarifní sazby dle zatřídění odběratele do odpovídající kategorie odběru a fakturováním přirážek za jalovou (neměřenou) energii, přirážek za rizikovost nesjednaných odběrů, přirážek za ztráty na sekundární straně, tzv. obchodně technické režie a daně z přidané hodnoty k cenám dodávek el. energie prodával el. energii za ceny vyšší než maximálně úředně stanovené, tj. v rozporu s § 5 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a cenovým výměrem č. 1/99. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17. 7. 2000 Ministerstvo financí odvolání žalobce zamítlo a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo. V odůvodnění rozhodnutí uvedlo, že podle rozhodnutí o udělení státní autorizace ze dne 14. 2. 1996 byl žalobce oprávněn k rozvodu elektřiny ve třech provozovnách (mj. i u Finančního úřadu v Novém Jičíně) v napěťové hladině 0,38 kV. Z této autorizace je zřejmé, žalobce byl oprávněn dodávat elektrickou energii pouze ze sítě nízkého napětí. Výměrem č. 1/99, část I., oddíl A, pol. 2., jsou ceny el. energie stanoveny jako maximální. Podle všeobecných podmínek přílohy č. 1 citovaného výměru jsou tyto ceny platné pro dodávky el. energie uskutečňované držiteli autorizace pro rozvod elektřiny (tj. pro dodavatele), s výjimkou odběrů pro vlastní spotřebu; neplatí dále pro dodávky do sítí dodavatele. Maximální ceny jsou stanoveny pouze pro odběratele v kategorii C, u nichž nelze uplatňovat přirážky k maximálním cenám, jak jsou uvedeny ve smlouvě uzavřené mezi žalobcem a Finančním ředitelstvím v Ostravě. Žalobce dodával Finančnímu úřadu v Novém Jičíně el. energii ze strany nízkého napětí, a proto vůči němu mohl uplatnit výhradně maximální ceny v kategorii C. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že ve smlouvě byly dohodnuty ceny v kategorii B 5. Naproti tomu i v citované smlouvě je uvedeno, že dodávka je v napěťové soustavě nízkého napětí. Zařazení odběratelů do kategorií není věcí dohody, ale je jednoznačně řešeno ve vyhlášce č. 169/1995 Sb. i v příloze č. 1 výměru č. 1/99. S námitkou žalobce, že mu nevznikl žádný neoprávněný majetkový prospěch, se žalovaný vypořádal poukazem na text § 8 odst. 1 vyhlášky č. 580/1990 Sb. a konstatováním, že v daném případě postupoval cenový kontrolní orgán v souladu s tímto ustanovením cenových předpisů a ve smyslu tohoto ustanovení skutečně účastníkovi řízení neoprávněný majetkový prospěch vznikl. Sazby C 3 a C 4 bylo možné jako jediné použít pro výpočet neoprávněně získaného majetkového prospěchu. Použití sazby C 3 je pro žalobce výhodnější než použití sazby C 2. Rovněž uplatnění sazby C