4 Ads 146/2008 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 146/2008- 74 - text 4 Ads 146/2008 - 81 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Ing. Z. B., zast. JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem, se sídlem Jungmannova 24, Kyjov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2008, č. j. 22 Cad 114/2007 – 53, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2008, č. j. 22 Cad 114/2007 – 53, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2007, č. X, odňala žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení žalobci podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., od 20. 6. 2007 plný invalidní důchod. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Hodoníně (dále též jen „OSSZ“) ze dne 9. 5. 2007 již žalobce není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 45 %. O částečném invalidním důchodu bude rozhodnuto dodatečně. V podané žalobě žalobce uvedl, že se v březnu 2006 podrobil náročné operaci srdce, při které byly provedeny na levé polovině srdce čtyři operační zákroky najednou. Úplná náhrada aortální chlopně za mechanickou kovovou protézu, plastika celé aorty tkaninovou protézou, rozšiřující plastika (nasazení kovových kroužků pro utěsnění) obou zbývajících, tedy mitrální i triskupidální chlopně. Po propuštění do domácí péče podal žalobce žádost o invalidní důchod, které bylo vyhověno. Ukazatel EF levé komory byl po operaci 42 %. Po roce byl uznán již jen částečně invalidním, a to na základě posouzení jediného parametru EF levé komory, který soustavnou péči kardiologa a léků, které užívá, a dodržování omezení doporučených lékařem, nyní dosahuje 57 %. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k tomu, že trpí vrozenou srdeční vadou, jejíž vliv se v průběhu času stále více projevoval po „utěsnění“ všech tří chlopní v levé polovině srdce, se nutně musel změnit tlak, který srdeční sval musel překonávat oproti stavu před operací. Namítal, že proto je v tomto případě ne zcela přesné použití parametru EF pro stanovení pooperačního stavu, i když tento ukazatel je životně velmi důležitý. Poukazoval dále na to, že při hodnocení má posudkový lékař posuzovat věc celkově, vycházet ze stavu před operací, z rozsahu operace, a nejen z údaje EF, ale i ze zátěžového testu, měření Holterem atd. Vzhledem k tomu, že žádná zátěžová měření ani nebyla provedena, nemohl lékař k těmto výsledkům přihlížet, tudíž neměl dostatečné důvody pro rozhodnutí. Podle názoru žalobce neměl posudkový lékař ani žádné znalosti o stavu před operací ani o průběhu náročnosti operace. Rozhodnutí proto žalobce považoval za nesprávné a poškozující. Navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 6. 2008, č. j. 22 Cad 114/2007 – 53, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádnému z účastníkům se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Ve svém rozhodnutí vycházel z obsahu posudkové dokumentace, z níž zjistil, že žalobce byl uznán plně invalidním od 1. 3. 2006. V rámci kontrolní lékařské prohlídky dne 9. 5. 2007 bylo konstatováno, že zdravotní stav žalobce je zlepšen a stabilizován, a že z posudkového hlediska se jedná o funkční postižení středně těžké. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kapitoly IX., oddílu A, položky 8, písm. b) – 45 %. Bylo uzavřeno, že žalobce není nadále plně invalidní, ale jen částečně invalidní. Soud dále v odůvodnění rozsudku popsal průběh soudního řízení a poukázal na obsah a závěry posudků Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně ze dne 5. 12. 2007 a v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2008. Obě posudkové komise dospěly ke shodným závěrům stran rozhodujícího zdravotního postižení a shodně posoudily míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kapitoly IX., oddílu A, položky 8, písm. b) – 45 %. Soud konstatoval, že je při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nutno vycházet ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčního vyšetření, nikoliv ze subjektivních pocitů a stesků žalobce. Pokud výsledky přezkoumání zdravotního stavu žalobce v soudním řízení tak, jak byly zjištěny oběma posudkovými komisemi, přesvědčivým a objektivním způsobem potvrdily skutkový stav, z něhož vycházela žalovaná při vydání svého rozhodnutí, je zde dán důvod pro zamítnutí žaloby. Proti tomuto rozsudku podal včas kasační stížnost žalobce (dále též jen „stěžovatel“) a to z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní – dále též jen „s. ř. s.“). Namítal, že vůbec neodpovídá skutečnosti, že je absolventem SPŠ strojnické, podnikatelskou činnost nevykonával pouze dva roky, ale jako OSVČ je veden již od roku 1989. Dovozoval, že nebyl zjištěn dostatečně skutkový stav věci příslušnou komisí. Vzhledem k vrozeným vadám v dětství byl osvobozen od tělesné výchovy, neprodělal základní vojenskou službu a měl vždy pracovní omezení spočívající v omezení fyzických prací. Dále namítal, že má vrozenou vadu srdeční a to stenózu aorty a nedomykavostí chlopní, což je vrozená vada, a ta byla u něho zjištěna od narození, nikoliv jak uvádí nesprávně posudkové hodnocení od roku 1990. Z toho vyplývá, že nemoc označená hypertrofie IVS (mezikomorové přepážky) má souvislost s vrozenou vadou, která nevznikla v období, jak je uváděno, ale vznikla již od narození. Pokud jsou ve zdravotní anamnéze uváděna další onemocnění v souvislosti se srdcem, tak se jedná v podstatě o projevy vrozené srdeční vady, která byla u stěžovatele od narození a v dalším období se různě vyvíjela. Pokud jde o posudkové zhodnocení operace, je zde popis operativního zákroku, který byl proveden dne 14. 3. 2006. Tento operativní zákrok byl svého druhu zcela ojedinělý, který se neprováděl do této doby a v tomto rozsahu, kdy je nutno uvést, že se jednalo o čtyři chirurgické zákroky na srdci uskutečněné v jeden den. K současným projevům onemocnění stěžovatel uvádí, že má vážné zdravotní problémy, spočívající v únavě, mající souvislost s počasím, dále závratě a ztrátu krátkodobé paměti. Popsaná zdravotní anamnéza a zdravotní stav se v jeho případě vůbec nezměnil, naopak pociťuje zhoršení v závislosti na změnách počasí, což je v tomto případě značně citelné. Stěžovatel dále poukazoval na množství medikamentů, které je nucen užívat a tyto medikamenty užívá stále, neboť má umělou kovovou chlopeň aortální, taktéž kovové kroužky vymezující mitrální a tripuskiální chlopně, tudíž je nucen užívat léky k ředění krve a to do konce svého života. Na to navazuje užívání dalších léků na udržování hladiny krevního tlaku, pravidelnosti tepu (zamezení fibrilací). K názoru týkajícím se skutečností uvedených MUDr. J. V., která byla přítomna jako kardioložka u této komise, uvedl stěžovatel, že s názory nesouhlasí a konstatuje, že se tato lékařka podle jeho názoru dostatečně neseznámila s předmětnou zdravotní problematikou, neboť popisovala jeho zdravotní stav jako by měl umělou chlopeň přírodní, nikoliv kovovou, což představuje zcela jiný způsob léčby než jak uvádí tato kardioložka. Její nesprávné hodnocení vyplývá mimo jiné i z posudkového hodnocení uvedeného na straně 6 posudku, kde je výslovně uvedeno „bral Warfarin z hlediska prevence případných tromboembolických příhod po operaci“. Toto je však v přímém rozporu s existujícím stavem, neboť stěžovatel je nucen brát tyto léky trvale a to z důvodu ředění krve, nikoliv pouze preventivně, vzhledem ke kovové chlopni. Na těchto právních závěrech setrval i druhý posudek Posudkové komise v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2008, kde zpracovatelé tohoto posudku v podstatě pouze opsali závěry předchozího zkoumání Posudkové komise v Brně. Namítal, že v rozsudku soudu 1. stupně se uvádí, že Posudková komise v Hradci Králové konstatovala tyto údaje „pacient je dlouho sledován pro srdeční vadu defekt síňové přepážky kombinovaná vada aortální chlopně“, kdy z této dikce není jasné, co se tím myslí, neboť terminologie takový výraz nezná. V dané věci by se mělo jednat zřejmě o kombinovanou vadu aorty a aortální chlopně. Dále se zde mylně uvádí, že „EF levé komory je snížena pouze o 30 %“, nikoliv na 30 %, což je podstatný rozdíl a při příjmu na operaci v CKTCH Brno jen 20 %. Stěžovatel vyslovil názor, že komisí nebyla řádně prostudována přiložená zdravotní a pracovní dokumentace a tudíž posudkové závěry jsou zavádějící. Komisí či soudem podle názoru stěžovatele nebyla nemoc správně definována. Za těchto okolností se proto nedá určit míra zdravotního postižení. Tento skutkový stav nebyl zjištěn přesvědčivým a ob