5 As 68/2006 — Nejvyšší správní soud

5 As 68/2006- 44 - text č. j. 5 As 68/2006 - 48 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: obec Ivaň, se sídlem 691 23 Ivaň, zastoupeného Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské nám. 1, Brno, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2006, č. j. 30 Ca 28/2004 – 15, takto: I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 11. 11. 2003, č. j. O-126/564/2003-11, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu v Břeclavi ze dne 29. 7. 2003, č. j. 079/2003-01, OR 5/2002-704, kterým bylo rozhodnuto, že se neschvaluje změna hranice katastrálního území Ivaň a Mušov podle předloženého návrhu obce Ivaň. Žalovaný se ztotožnil s názorem katastrálního úřadu, že nebyly splněny zákonné podmínky pro schválení změny hranice katastrálního území, neboť nebyl předložen souhlas obce Pasohlávky, ke které dle údajů v katastru nemovitostí katastrální území Mušov náleží. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně. Dle názoru žalobce se v případě katastrálního území Mušov jedná o území, ke kterému není v současné době oprávněna vykonávat samosprávu žádná obec, a žalovaný i katastrální úřad postupovali nezákonně, pokud požadovali po žalobci předložení souhlasu obce Pasohlávky. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 1. 2006, č. j. 30 Ca 28/2004 - 15, žalobu zamítl, přičemž svůj rozsudek odůvodnil následujícím způsobem: Krajský soud se ztotožnil se závěrem žalovaného, že návrh podaný žalobcem byl návrhem na změnu hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, tudíž se jednalo o návrh dle § 20 tehdy platné vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen „vyhláška č. 190/1996 Sb.“). Nejvyšší správní soud k tomu poznamenává, že krajský soud tuto vyhlášku na některých místech nesprávně cituje jako „zákon č. 190/1996 Sb.“, což však v daném případě nezpůsobuje nesrozumitelnost či jinou vadu rozhodnutí, jež by mohla mít vliv na jeho zákonnost. Předpisy upravující způsob vedení evidencí katastru nemovitostí dle názoru krajského soudu nepřipouštějí možnost evidovat nemovitosti a katastrální území bez příslušnosti k určité obci, přičemž v současnosti je v katastru nemovitostí vedeno katastrální území Mušov jako součást území obce Pasohlávky. Krajský soud citoval listiny obsažené ve správním spisu a dospěl k závěru, že evidence Katastrálního úřadu v Břeclavi, na jejímž základě katastrální území Mušov náleží k obci Pasohlávky, odpovídá skutečnosti. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že žalobcem podaný návrh nesplňoval podmínky dané v § 20 odst. 6 citované vyhlášky, neboť nebyla předložena dohoda s obcí Pasohlávky. Krajský soud se rovněž přiklonil k argumentaci žalovaného, že otázka, která obec je oprávněna vykonávat působnost na území katastrálního území Mušov, nemůže být předmětem posuzování a rozhodování katastrálního úřadu. Ten byl ve věci rozhodování o návrhu na změnu hranic katastrálního území podle § 19 anebo § 20 vyhlášky č. 190/1996 Sb. oprávněn posuzovat pouze důvodnost a náležitosti návrhu požadované změny hranic katastrálního území, a to ve vztahu k obsahu katastru. Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek Krajského soudu v Brně včasnou kasační stížností opírající se o důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy namítal nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem. Stěžovatel zopakoval ve své kasační stížnosti argumentaci uvedenou již v žalobě, totiž že se dle jeho názoru v případě katastrálního území Mušov jedná o území, ke kterému není v současné době oprávněna vykonávat samosprávu žádná obec. Krajský soud svým rozhodnutím odmítá připustit základní námitku stěžovatele, totiž že obec Pasohlávky není oprávněna vykonávat územní samosprávu na katastrálním území Mušov. Část katastrálního území Mušov, jehož připojení se stěžovatel domáhá, je územím, ke kterému má stěžovatel ze všech obcí v okolí nejbližší právní i faktické vztahy. Evidence v katastru nemovitostí, kde je uvedeno, že katastrální území Mušov náleží k obci Pasohlávky, neodpovídá dle názoru stěžovatele skutečnosti a žalovaný měl i bez návrhu do katastru nemovitostí zapsat, že katastrální území Mušov nepatří k žádné obci. Pokud se žalovaný, resp. Katastrální úřad v Břeclavi necítí být příslušný k vydání rozhodnutí o tom, k jaké obci má být katastrální území Mušov přiřazeno, mělo být řízení přerušeno a měl být problém katastrálního území Mušov signalizován příslušnému orgánu veřejné správy, který má pravomoc o něm rozhodnout. Podle stěžovatele neexistuje jediný důkaz o tom, že katastrální území Mušov bylo přičleněno k obci Pasohlávky v souladu se zákonem. Stěžovatel nesouhlasí s argumentací krajského soudu, že katastrální území Mušov bylo přičleněno k obci Pasohlávky na základě listin, které jsou citovány v odůvodnění rozhodnutí krajského soudu. Žalovaný se ke kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu v rozsahu vymezeném v § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. a neshledal kasační stížnost důvodnou. Především je třeba připomenout, že řízení, o které v dané věci jde, bylo řízením o změně hranic katastrálního území ve smyslu § 19 a násl. vyhlášky č. 190/1996 Sb. (obdobnou úpravu v současné době obsahují ustanovení § 22 až 27 nové katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., jež s účinností od 1. 3. 2007 nahradila vyhlášku č. 190/1996 Sb.). Toto řízení mohlo mít dvě různé varianty v závislosti na tom, zda hranice katastrálního území, o jejíž změnu se jednalo, byla shodná s hranicí obce či nikoliv. Pokud hranice katastrálního území s hranicí obce shodná nebyla, postupovalo se podle § 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Z odstavce prvního písm. b) uvedeného ustanovení pak vyplývalo, že oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území bylo možné jen tehdy, pokud dosavadní hranice katastrálního území dělila nemovitost vedenou v katastru. Uvedená úprava tedy mířila na situace, kdy území obce tvoří vícero katastrálních území a byl dán zájem na tom, aby nemovitost rozdělená hranicí těchto katastrálních území uvnitř jedné obce byla vedena toliko v jednom katastrálním území. Stěžovatel se domáhal změny katastrálního území spočívající v přičlenění rozsáhlého území tvořícího významnou část rozlohy stávajícího katastrálního území Mušov. Již z této skutečnosti je zřejmé, že změny hranice katastrálního území nebylo možné dosáhnout postupem dle uvedeného ustanovení. V daném případě však navíc postup dle § 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb. vůbec nepřipadal v úvahu, neboť je nesporné, že hranice katastrálního území, jejíž změny se stěžovatel domáhal, je zároveň i hranicí obce. Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, upravoval postup při změně takové hranice § 20 citované vyhlášky, dle něhož byla důsledkem změny hranice obce také změna hranice katastrálního území. Změna hranice katastrálního území tedy v případě, že šlo o hranici shodnou s hranicí obce, nikdy nemohla obstát sama o sobě, nýbrž byla pouze nezbytným důsledkem změny hranice obce. Dle § 20 odst. 6 citované vyhlášky se změna hranice obce v katastru prováděla na základě dohod obcí (podle zákona o obcích) a s ní se prováděla související změna hranice katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu. Dle § 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je každá část území České republiky součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území. Zvláštním zákonem je zde zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a týká se území vojenských újezdů, což se na daný případ nevztahuje. Území obce Ivaň je vymezeno katastrálním územím Ivaň. Návrh na změnu katastrálního území Ivaň předložený stěžovatelem je fakticky především úkonem směřujícím ke změně hranice obce Ivaň. Pro takovou změnu však nebyly splněny ani ty nejzákladnější předpoklady. Dle § 26 zákona o obcích se změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Dle čl. 5 Evropské charty místní samosprávy platné pro Českou republiku od 1. 9. 1999 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.) nelze hranice místních správních jednotek měnit bez předchozí konzultace s obyvatelstvem dotče