6 Ads 46/2009 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 46/2009- 64 - text 6 Ads 46/2009 - 69 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: I. P., proti žalovanému: ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, se sídlem Výškovická 40, Ostrava - Zábřeh, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2008, č. j. HSOS - 698 - 8/KŘ - ŘK - 2008, a ze dne 19. 6. 2008, č. j. HSOS - 698 - 9/KŘ -ŘK - 2008, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2009, č. j. 22 Ca 247/2008 - 40, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2009, č. j. 22 Ca 247/2008 - 40, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 6. 2008, č. j. HSOS - 698 - 8/KŘ - ŘK - 2008, změnil rozhodnutí ředitele kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze dne 21. 3. 2008, č. j. HSOS - 13 - 29/KŘ - PaM - 2008, o náhradě za ztížení společenského uplatnění. Žalovaný dále svým rozhodnutím ze dne 19. 6. 2008, č. j. HSOS - 698 - 9/KŘ - ŘK - 2008, změnil rozhodnutí ředitele kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze dne 21. 3. 2008, č. j. HSOS - 13 - 30/KŘ - PaM - 2008, o náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Krajský soud rozsudkem ze dne 8. 1. 2009, č. j. 22 Ca 247/2008 - 40, vyslovil nicotnost obou výše uvedených žalobou napadených rozhodnutí žalovaného. Rozhodl tak i přesto, že námitku nicotnosti žalobce neuplatnil, neboť nicotnost rozhodnutí je soud povinen vyslovit podle § 76 odst. 2 s. ř. s. i bez návrhu. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“), ani zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o HZS“), neobsahuje vymezení poměru ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru příslušníků HZS ve vztahu k obecným předpisům o správním řízení. Z tohoto důvodu je třeba aplikovat § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V procesních otázkách neupravených výslovně ve služebním zákoně je třeba užít ustanovení o řízení obsažená ve správním řádu, konkrétně § 77 odst. 1 věta první, podle níž je nicotné to rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. Soud zdůraznil, že správní orgán může uplatňovat svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Podle § 2 odst. 1 služebního zákona ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Další ustanovení služebního zákona podle názoru soudu vymezují věcnou příslušnost ministra vnitra, určeného člena vlády, ředitele školy, vedoucího organizační části ministerstva vnitra, rektora policejní akademie a pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníků v záloze. Tato ustanovení na posuzovaný případ nedopadají. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí soud dále uvedl, že podle § 2 odst. 1 zákona o HZS tento sbor tvoří generální ředitelství, které je součástí Ministerstva vnitra, dále hasičské záchranné sbory krajů a Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel a hasičské záchranné sbory krajů řídí generální ředitelství. Proto generální ředitel HZS může delegovat svou věcnou příslušnost rozhodovat v prvním stupni ve věcech služebního poměru jen a pouze na vedoucího organizační části HZS, tedy konkrétně na ředitele hasičského záchranného sboru kraje jako vedoucího tohoto sboru. Na tom nic nemění ani krajskému soudu známý pokyn generálního ředitele HZS č. 22/2006 Sbírky interních aktů řízení generálního ředitele HZS, kterým se stanoví pravomoci generálního ředitele HZS a vedoucích organizačních částí HZS jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru, ve znění pokynu č. 24/2007 téže sbírky, podle něhož je věcná příslušnost rozhodovat ve věcech služebního poměru delegována na ředitele kanceláře krajského ředitele (čl. 10 písm. w/ citovaného pokynu). K této delegaci podle názoru krajského soudu nelze přihlížet, neboť takto delegoval generální ředitel HZS svou věcnou příslušnost na jinou osobu, než na kterou mu delegaci této věcné příslušnosti vůbec umožňuje zákon. Soud proto uzavřel, že jediným věcně příslušným orgánem HZS k rozhodování v posuzované věci podle § 224 služebního zákona ve vztahu k příslušníkovi HZS zařazenému v hasičském záchranném sboru kraje, který není ředitelem kanceláře krajského ředitele, je pouze generální ředitel HZS ČR. Rozhodoval-li o nároku kdokoliv jiný, učinil tak mimo věcnou příslušnost určenou mu zákonem nebo na základě zákona, pročež je jeho rozhodnutí ve smyslu § 77 odst. 1 věty prvé správního řádu nicotné. S ohledem na to proto soud vyslovil nicotnost obou napadených rozhodnutí žalovaného. Ve včasné kasační stížnosti namítl žalovaný (dále též „stěžovatel“), že pro řízení ve věcech služebního poměru se správní řád nepoužije. Služební zákon totiž obsahuje speciální právní úpravu v části dvanácté pro řízení ve věcech služebního poměru, která má přednost před úpravou obecnou. Kromě toho namítl, že § 180 odst. 1 správního řádu je ustanovením pouze přechodným a že zákon o služebním poměru nabyl účinnosti až po roce od nabytí účinnosti správního řádu. Podle názoru stěžovatele je v ustanovení § 180 odst. 1 správního řádu upraven postup správních orgánů pro řízení, která byla vedena před účinností tohoto zákona. Stěžovatel postupoval v posuzované věci pouze podle ustanovení o řízení podle služebního zákona. Stěžovatel vyjádřil, že v případě rozhodnutí ředitele HZS Moravskoslezského kraje proto rozhodovala podle § 190 odst. 6 služebního zákona osoba věcně příslušná ve smyslu delegované věcné příslušnosti služebním předpisem. Stěžovatel z těchto důvodů nesouhlasí s názorem krajského soudu, že jeho rozhodnutí byla nicotná podle § 77 odst. 1 správního řádu. Krajský soud je oprávněn vyslovit nicotnost pouze z důvodů uvedených v § 77 odst. 2 správního řádu. Stěžovatel zdůraznil, že v rámci HZS vychází věcná příslušnost u krajského ředitele z příslušného služebního předpisu, který byl vydán na základě zmocnění uvedeného ve služebním zákoně a který určuje, která organizační část je v daném případě v daném řízení věcně příslušná. Krajský soud nezohlednil zejména ustanovení § 2 odst. 1 služebního zákona, které určuje, že ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, nestanoví-li tento zákon jinak. V rozsahu jím stanoveném však může jednat a rozhodovat též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru. Služební zákon však nedefinuje pojem „organizační část bezpečnostního sboru“. Pouze v právně nezávazné poznámce pod čarou je k tomuto pojmu uveden příkladmo § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., ve znění zákona č. 362/2003 Sb., v němž je stanoveno, že HZS tvoří generální ředitelství, hasičské záchranné sbory krajů a Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Z této poznámky ovšem nevyplývá, jaké jsou organizační části v rámci HZS. Služební zákon přitom tyto části nestanovuje ani pro jiné bezpečnostní sbory. Podpůrně a pro srovnání stěžovatel poukázal na úpravu § 3 odst. 2 a § 8 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel dále v kasační stížnosti uvedl, že služební zákon v § 4 odst. 5 zmocňuje ředitele bezpečnostního sboru k přípravě návrhu organizační struktury bezpečnostního sboru, kterou v podmínkách HZS schvaluje podle vládou schválené systemizace ministr vnitra. Generální ředitel HZS tak navrhuje ministru vnitra i organizační části bezpečnostního sboru. Současnou organizační strukturu navrženou generálním ředitelem HZS schválil ministr vnitra dne 24. 10. 2006, pod č. j. PO - 2711/GŘ - OR - 2006, přičemž organizační struktura hasičských záchranných sborů krajů je uvedena v příloze č. 12. Jednotlivé organizační části jsou pojmenovány a na jejich vedoucí jsou pokynem generálního ředitele HZS č. 22/2006 delegovány pravomoci jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru. Stěžovatel má za to, že ustanovením § 2 odst. 1 služebního zákona je vytvořen prostor pro decentralizaci rozhodování ve věcech služebního poměru, přičemž z chybějící definice pojmu a příkladmého odkazu není možno výkladem zužovat možnost decentralizace pouze na ředitele hasičského záchranného sboru kraje. Podle stěžovatele je příslušným služebním předpisem pokyn generálního ředitele HZS č. 22/2006 Sbírky interních aktů řízení generálního ředitele HZS, ve znění