10 As 57/2014 — Nejvyšší správní soud

10 As 57/2014- 81 - text 10 As 57/2014 - 84 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Sdružení vlastníků pozemků v zóně letiště Medlánky, občanské sdružení, se sídlem Palírenská 19, Brno, zast. JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou se sídlem Pellicova 29/8a, Brno, proti žalovanému: Úřad pro civilní letectví, se sídlem Letiště Ruzyně, Praha 6, ve věci ochrany proti nečinnosti správního orgánu, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Aeroklub Brno – Medlánky, občanské sdružení, se sídlem Letiště Medlánky, Brno, zast. JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem se sídlem Pražákova 1008/69, Brno, II) S.V., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2014, č. j. 8 A 162/2012 – 60, t a k t o : I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení I) a II) nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba stěžovatele na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu – Úřadu pro civilní letectví. II. Relevantní skutkové okolnosti vyplývající ze správního spisu [2] Stěžovatel se podáním ze dne 20. 7. 2009, který byl žalovanému doručen dne 22. 7. 2009, domáhal zahájení řízení, ve kterém by bylo vydáno rozhodnutí o zrušení povolení k provozování letiště Medlánky v Brně (dále jen „letiště“) dle ustanovení § 34 písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o civilním letectví“). [3] Vyrozuměním ze dne 10. 8. 2009, č. j. 3309-09-701, žalovaný oznámil žalobci a dalším osobám, že o výše uvedeném podání stěžovatele zahájil řízení z moci úřední, jehož byl stěžovatel též účastníkem. Dne 10. 2. 2011 žalovaný vydal usnesení, č. j. 3309-09-701, kterým řízení zastavil dle ustanovení § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“), neboť dle závěrů žalovaného odpadl předmět řízení. Z odůvodnění tohoto usnesení plyne, že v průběhu správního řízení bylo ověřeno, že provozovatel letiště [osoba zúčastněná na řízení I)] prokázal, že je nadpolovičním vlastníkem všech pozemků, na nichž se letiště nachází. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, které bylo Ministerstvem dopravy, coby nadřízeným orgánem, jako nepřípustné zamítnuto. V souladu s ustanoveními § 92 odst. 1 a § 98 správního řádu však Ministerstvo dopravy zahájilo zkrácené přezkumné řízení, v rámci něhož dospělo k závěru, že usnesení žalovaného je nepřezkoumatelné a rozhodnutím ze dne 2. 9. 2011, č. j. 794/2010-220-SP/5, jej zrušilo. Žalovaný vydal dne 5. 1. 2012, č. j. 7305-11-701, znovu usnesení o zastavení řízení dle § 66 odst. 2 správního řádu, které stěžovatel opět napadl odvoláním. Ministerstvo dopravy odvolání jako nepřípustné zamítlo, přičemž tentokrát neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení nebo pro obnovu řízení. [4] Následně stěžovatel dne 4. 6. 2012 požádal Ministerstvo dopravy o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného. Podle stěžovatele mělo být zahájeno řízení o žádosti stěžovatele a nikoli řízení z moci úřední, a to dnem doručení podání ze dne 20. 7. 2009 žalovanému, tj. 22. 7. 2009. Ministerstvo dopravy na žádost stěžovatele reagovalo přípisem ze dne 22. 6. 2012, podle kterého předmětné řízení lze zahájit výhradně z moci úřední. Podání stěžovatele proto žalovaný správně vyhodnotil jako podnět k zahájení řízení z moci úřední. III. Řízení před městským soudem [5] Stěžovatel podal dne 26. 11. 2012 žalobu dle části třetí, hlavy II, dílu 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platné znění (dále jen „s. ř. s.), podle které podání doručené žalovanému dne 22. 7. 2009 bylo žádostí, jejímž doručením žalovanému mělo být zahájeno správní řízení o této žádosti. Žalovaný podle stěžovatele účelově zahájil řízení z moci úřední, aby zbavil stěžovatele možnosti podat proti usnesení dle § 66 odst. 2 správního řádu řádné odvolání. Uvedené ustanovení přitom nebylo možné v předmětném řízení aplikovat. Podle názoru stěžovatele bylo na základě jeho žádosti ze dne 20. 7. 2009 zahájeno řízení o žádosti ve smyslu § 44 správního řádu, které dosud nebylo ukončeno. V řízení o žalobě proti nečinnosti se tedy stěžovatel domáhá vydání rozhodnutí v tomto řízení. [6] Městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Upozornil na obecné pravidlo správního řízení, dle něhož jsou řízení zahajována a vedena buď z moci úřední, nebo na žádost. Na žádost jsou řízení zahajována jen tehdy, stanoví-li to zvláštní právní předpis. Tím je v daném případě zákon o civilním letectví. Ustanovení § 34 písm. a) zákona o civilním letectví předpokládá možnost zahájení správního řízení o zániku povolení k provozování letiště na žádost pouze v případě, podá-li provozovatel letiště návrh na zrušení povolení k provozování letiště. V ostatních případech uvedených v § 34 zákona o civilním letectví se jedná o řízení vedená z moci úřední, včetně stěžovatelem uvedeného důvodu, že provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání rozhodnutí. Stěžovatel není provozovatelem předmětného letiště, nebyl tedy oprávněn podáním jakéhokoliv obsahu zahájit řízení dle § 34 zákona o civilním letectví. Jeho podání ze dne 20. 7. 2009 proto městský soud ve shodě se správními orgány vyhodnotil jako podnět k zahájení řízení. Žádné řízení o žádosti stěžovatele tedy u žalovaného nebylo zahájeno a žalovaný nemohl být v tomto řízení nečinný. IV. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení [7] Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel včas podanou kasační stížnosti z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., kterou dne 18. 4. 2014 doplnil. [8] Stěžovatel v kasační stížnosti shrnul dosavadní vývoj skutkových okolností. V úvodu uvedl své výhrady proti postupu provozovatele letiště při jeho vzniku, který dle stěžovatele nepostupoval korektně. Stěžovatel měl příležitost požádat o nápravu až po ukončení pozemkových úprav a změn v katastru nemovitostí, k čemuž došlo až v roce 2009. Dále uvedl, že městský soud nepostupoval správně, pokud vyhodnotil podání stěžovatele jako pouhý podnět. Dle stěžovatele se jednalo o žádost a jako s takovou s ní měl žalovaný zacházet. Postupem, který žalovaný zvolil, byl stěžovatel zkrácen na svých právech, především na právo podat řádné odvolání. Ustanovení § 34 zákona o civilním letectví stěžovatel považuje za protiústavní, neboť jeho prostřednictvím je právo provozovatele letiště upřednostněno před právem vlastníků pozemků, na kterých se letiště nachází, vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv svobod (dále jen „Listina“) a čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv. Omezení vlastnického práva je možné pouze za podmínek dle čl. 11 odst. 4 Listiny, tj. ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Ustanovení § 34 zákona o civilním letectví neposkytuje vlastníkům pozemků, na nichž jsou letiště provozována, žádnou ochranu. Žalovaný svým laxním přístupem nerozhoduje o zánicích letišť, u nichž není splněna podmínka, že provozovatel má právní vztah k pozemkům, na kterých letiště provozuje. Stěžovatel z uvedených důvodů navrhl Nejvyššímu správnímu soudu, aby řízení o kasační stížnosti přerušil a předložil Ústavnímu soudu dle čl. 95 odst. 2 Ústavy návrh na zrušení části § 34 zákona o civilním letectví. [9] Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil podáním ze dne 5. 5. 2014, jímž se ztotožnil s vypořádáním věci městským soudem. [10] Z vyjádření, které podaly osoby zúčastněné na řízení dne 9. 5. 2014, vyplývá, že stěžovatel neměl aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby. Vzhledem k tomu, že na základě podání stěžovatele bylo zahájeno řízení z moci úřední, existuje zde překážka litispendence, neboť o podání je již vedeno řízení. Stěžovatel se tedy nemůže domáhat vedení stejného řízení zahájeného pouze jinou formou. Návrh k zahájení řízení o zrušení povolení k provozování letiště může podat pouze provozovatel letiště. Nelze také dovozovat nečinnost správního orgánu tam, kde není správní řízení. Osoby zúčastněné na řízení podotkly, že v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nelze hodnotit věcnou správnost vydaných rozhodnutí. Žaloba byla podle osob zúčastněných na řízení podána opožděně, neboť lhůta pro její podání uplynula nejpozději 22. 10. 2010. [11] Stěžovatel podal repliku k vyjádření osob zúčastněných na řízení, podle které v úvodu kasační stížnosti pouze uvedl skutkové okolnosti případu, na jejichž základě nelze dovozovat, že k jejich uvedení neměl aktivní vě