1 As 201/2015 — Nejvyšší správní soud

1 As 201/2015- 169 - text pokračování 1 As 201/2015 - 171 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové právní věci navrhovatelů: a) Ing. M. K. a b) VANDOS spol. s r. o. se sídlem Dukelských hrdinů 22/971, 170 00 Praha 7, proti odpůrkyni: Obec Kozomín, č. p. 28, 277 45 Kozomín, zastoupen JUDr. Hanou Gutovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Chodská 1705/2, Praha 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. M. R., II) Bc. K. R., III) Ing. O. W., IV) Ing. E. F., V) Mgr. L. G., VI) Mgr. T. G., VII) P. F., VIII) J. M., IX) K. M., X) L. J., XI) G. J., XII) M.H., XIII) M. P., XIV) M. V. D., XV) D. K., XVI) S. W., XVII) A. T., XVIII) BOR Biotechnology a. s., se sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4 - Braník, zastoupené JUDr. Alešem Janochem, advokátem se sídlem Národní třída 1010/9, Praha l a XIX) V. K., o návrhu na zrušení Opatření obecné povahy č. 1/2012, Změna č. 1 územního plánu obce Kozomín, schváleného usnesením zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2015, č. j. 50 A 4/2015 – 90, t a k t o : Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] V záhlaví specifikovaným rozsudkem Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) zrušil Opatření obecné povahy č. 1/2012, Změna územního plánu obce Kozomín, schválené usnesením zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012. Zrušená změna územního plánu obsahovala změnu využití plochy označené jako „Z12“ zahrnující pozemky p. č. 51/14, 51/35, 51/27, 51/28, 45 a 159/1 v k. ú. Kozomín. Konkrétně šlo o změnu účelu využití plochy z „plocha zemědělská (Z)“ na „výroba a skladování specifická (VSX)“. Hlavním důvodem změny územního plánu byl připravovaný záměr stavby elektrárny s teplárnou. Podle krajského soudu však tato změna územního plánu nebyla vydána zákonným způsobem, protože odpůrkyně nevyužila jiné sdělovací prostředky než (elektronickou) úřední desku obecního úřadu, aby občanům obce sdělila svůj záměr ohledně plochy „Z12“ a informovala je o související změně územního plánu, včetně jednotlivých fází jejího pořizování a řízení o ní, jak jí to ukládá § 10f odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění do 30. 1. 2012. Proti rozsudku krajského soudu podala odpůrkyně (dále také „stěžovatelka“) dne 1. 9. 2015 kasační stížnost, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku ve smyslu § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [2] V odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka uvádí, že vzhledem k povaze zrušeného opatření obecné povahy znamenají právní následky napadeného rozsudku jak pro ni, tak pro vlastníky nemovitostí dotčené změnou územního plánu nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. S přihlédnutím k době, po jakou byla změna územního plánu účinná (cca 3 roky), by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu ani s důležitým veřejným zájmem. Pokud by odkladný účinek Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal, stěžovatelce hrozí, že bude čelit žalobám vlastníků pozemků, které jsou dotčeny změnou územního plánu. Obzvláště pokud někteří z nich doposud nedisponují příslušnými správními rozhodnutími vyžadovanými pro výstavbu, může být rovněž žalována o náhradu škody, způsobené zmařenými investičními záměry. Dotčení vlastníci nebudou moci ani nakládat se svým vlastnictvím v souladu s územním plánem schváleným obcí. Pro stěžovatelku je také podstatné vymezení ploch pro zeleň a možnost pokračovat v navržené šíři protihlukových opatření navazujících na sousední obce. Nezanedbatelné jsou též vynaložené náklady a potenciální, v důsledku zrušeného opatření obecné povahy vzniklé, náklady administrativní a personální povahy. Ve svém souhrnu by tyto náklady, zejména v případě povinnosti nahradit škodu dotčeným osobám, mohly být pro obec s rozpočtem 5 milionů korun likvidační. [3] Navrhovatelé ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznili, že ho stěžovatelka odůvodňuje pouze obecným tvrzením o právních následcích zrušení opatření obecné povahy nejen pro ni, ale zejména pro vlastníky nemovitostí. Nepodloženě a neurčitě argumentuje souvisejícími potenciálními náklady. Tvrzení stěžovatelky jsou pouze obecná a nejsou podložena žádnými důkazy. Navrhovatelům není dále zřejmé, z jakého důvodu se stěžovatelka domnívá, že by ona sama nebo vlastníci jiných dotčených pozemků neměli mít možnost pokračovat v realizaci svých stavebních projektů. Jedinou výjimkou by mohly být ty stavby, při jejichž schvalování došlo k porušení právních předpisů a stavebník přitom nebyl v dobré víře ohledně těchto nedostatků. Stěžovatelka dále tvrdí, že přiznání odkladného účinku by nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž z jejího tvrzení již nevyplývá, v čem by měl tento veřejný zájem spočívat. [4] Osoby zúčastněné na řízení I) a II) podaly k návrhu na přiznání odkladného účinku společné vyjádření, v němž tvrdí, že žádost stěžovatelky je ryze účelová a má být využita pouze k prodloužení lhůty pro realizaci dalšího záměru, jehož předmětem je výstavba papírny na území obce. Přestože je elektrárna v současné době ve zkušebním provozu, který byl z důvodů nalezených nedostatků prodloužen, tak si osoba zúčastněná na řízení XVIII) zažádala o vydání kolaudačního souhlasu k elektrárně. Dále namítají, že účelový odkladný účinek umožní do budoucna i vydání stavebního povolení pro další záměr na území obce (papírnu), který může obyvatele obce ohrozit na jejich zdraví a životech, když budou nuceni dýchat zápach a zplodiny. Již nyní jsou obyvatelé nuceni zasílat stížnosti na zápach z elektrárny. Nejsou jim známy žádné budoucí stavby rodinných domů, které by byly ohroženy odkladným účinkem. Z těchto důvodů mají za to, že návrh na přiznání odkladného účinku je zcela účelovou záležitostí pouze ve prospěch osoby zúčastněné na řízení XVIII). [5] Vyjádření osob zúčastněných na řízení III) a XVI) se argumentačně shoduje s vyjádřením osob zúčastněných na řízení I) a II). [6] Taktéž osoby zúčastněné na řízení IV) a VII) podaly společné vyjádření. I jejich argumentace se ve většině shoduje s vyjádřením osob zúčastněných na řízení I) a II). Navíc dodávají, že došlo ke ztížení jejich životních podmínek, pobyt na zahradě bývá často nemožný z důvodu silného chemického zápachu. Kvůli nevybudované příjezdové cestě k elektrárně mimo obec také projíždí obcí velké množství nákladních aut. [7] Osoba zúčastněná na řízení V) a VI) tvrdí, že by v případě nepřiznání odkladného účinku byla největší újma způsobena společnosti BOR Biotechnology, na jejíž popud a ve spolupráci se zastupiteli obce Kozomín byla změna územního plánu provedena. Není známo, jak by nepřiznání odkladného účinku dopadlo na vlastníky několika málo nemovitostí v obci Kozomín, kterých se změna územního plánu dotýká. Jde o zkolaudované stavby, na které nebude mít nepřiznání odkladného účinku žádný přímý dopad. Napadená změna územního plánu a výstavba dřevoplynové elektrárny zásadním způsobem změnila mnoha občanům život. Počet stížností na zápach, hluk a prašnost v obci potvrzuje, že šlo bohužel o změnu k horšímu. Kromě významného zásahu do krajinného rázu obce, přinesla zrušená změna územního plánu i zhoršení kvality života a životního prostředí v obci Kozomín. Stavba nyní čeká na svou kolaudaci, ačkoliv její zkušební provoz byl více než problémový. Přiznání odkladného účinku by bylo jisté přínosné i pro druhou stavbu společnosti BOR Biotechnology, která se nedaleko Kozomína chystá. Má jít o papírnu, která vyroste na zemědělské půdě – podle změny územního plánu změněné na půdu vhodnou k průmyslovému využití. Není proto ve veřejném zájmu, aby kasační stížnost obce Kozomín získala odkladný účinek. Naopak je to v zájmu soukromém. Jde o zájem obchodní společnosti a několika jedinců na ni navázaných. Veřejný zájem vyjádřili občané Kozomína již v dubnu 2014, kdy v referendu odmítli výstavbu papírny. I přesto k ní nejspíše dojde a přiznání odkladného účinku celý proces urychlí. [8] Osoba zúčastněná na řízení XIII) se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřila tak, že odložením účinku napadeného rozhodnutí hrozí vydání dalšího územního rozhodnutí, které by se negativně dotýkalo obyvatel Kozomína (papírna). [9] Ostatní osoby zúčastněné na řízení se ve stanovené lhůtě k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřily. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1)