8 Afs 167/2015

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2012, čj. 88146/2012-MZE-14132, čj. 88116/2012-MZE-14132 a čj. 88141/2012-MZE-14132.

Městský soud zamítl žalobu rozsudkem ze dne 3. 11. 2015, čj. 5 A 132/2012 – 42. Rozsudek městského soudu je dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj pro stručnost zcela odkazuje.

Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku městského soudu kasační stížností.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním kasační stížnosti poplatková povinnost. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona soud vyzve poplatníka k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určí, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek za podanou kasační stížnost spolu s kasační stížností, ani později ve lhůtě, kterou jí soud stanovil usnesením ze dne 24. 11. 2014, čj. 8 Afs 167/2015 – 9. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 25. 11. 2015, soudem určená lhůta 2 týdnů pro zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 9. 12. 2015. Stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek ani později, ke dni rozhodování soudu.

Nejvyšší správní soud uzavřel, že podmínky řízení o kasační stížnosti nebyly splněny, proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.

Podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.