7 As 103/2017

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal v zákonné lhůtě kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2017, č. j. 3 A 63/2017 – 9. Tímto usnesením byla odmítnuta jeho žaloba, kterou se domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného ve formě rozhodnutí jeho předsedy ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. MSPH 77 INS 8514/2016, ve věci jmenování insolvenčního správce. Současně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce.

Usnesením ze dne 29. 6. 2017, č. j. 7 As 103/2017 – 52, Nejvyšší správní soud návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že on sám má vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností mu stanovil lhůtu 2 týdnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 7. 7. 2017. Stěžovatel však soudní poplatek nezaplatil a nedoložil zastoupení advokátem, resp. neprokázal, že on sám má vysokoškolské právnické vzdělání.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Jelikož stěžovatel soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil, a to ani v dodatečně stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.