7 As 365/2017 — Nejvyšší správní soud

7 As 365/2017- 57 - text 7 As 365/2017 - 60 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. M. D., proti žalované: Městská část Praha 18, se sídlem Bechyňská 639, Praha 9, zastoupena JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2017, č. j. 11 A 114/2015 - 72, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2017, č. j. 11 A 114/2015 - 72, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce se žádostmi o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) domáhal po Základní škole a Mateřské škole Fryčovická (nyní Základní škola Fryčovická), se sídlem v Praze 9 (dále jen „ZMŠ I“), a po Základní škole a Mateřské škole Tupolevova, se sídlem v Praze 9 (dále jen „ZMŠ II“), poskytnutí: 1) „anonymizovaného seznamu přijatých žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v MŠ pro školní rok 2014/2015, v rozsahu: (i) pořadové číslo přihlášky, (ii) datum narození žadatele, (iii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iv) zda sourozenec žadatele navštěvoval MŠ v daném školním roce a (v) zda žádost byla vzata účastníkem řízení zpět; 2) anonymizovaného seznamu všech dětí, jež navštěvují MŠ ve školním roce 2014/2015, v rozsahu: (i) datum narození dítěte, (ii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iii) zda sourozenec žadatele navštěvoval v daném roce MŠ, (iv) pokud lze spárovat tyto údaje s pořadovým číslem přihlášky podle předchozího odstavce, potom ztotožnění dle tohoto čísla přihlášky; 3) anonymizovaného seznamu přijatých žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v MŠ pro školní rok 2015/2016, v rozsahu: (i) pořadové číslo přihlášky, (ii) datum narození žadatele, (iii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iv) zda sourozenec žadatele navštěvoval MŠ v daném školním roce a (v) zda žádost byla vzata účastníkem řízení zpět; 4) anonymizovaného seznamu dětí, jimž bylo vydáno rozhodnutí o přijetí k předškolnímu vzdělávání ve školním roce 2015/2016 v rozsahu: (i) datum narození dítěte, (ii) trvalý pobyt dítěte alespoň v rozsahu uvedení obce (městské části), (iii) zda sourozenec žadatele navštěvoval v daném roce MŠ, (iv) pokud lze spárovat tyto údaje s pořadovým číslem přihlášky podle předchozího odstavce, potom ztotožnění dle tohoto čísla přihlášky.“ [2] Rozhodnutím ze dne 2. 6. 2015, č. j. 765/2015 (ve znění opravného usnesení ze dne 24. 6. 2015), rozhodla ZMŠ I podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím o částečném odmítnutí žalobcovy žádosti o informace. [3] Rozhodnutím ze dne 3. 6. 2015, č. j. TUPO/561/2015/V (ve znění opravného usnesení ze dne 23. 6. 2015), rozhodla ZMŠ II podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím o částečném odmítnutí žalobcovy žádosti o informace. [4] Žalobce napadl obě rozhodnutí o odmítnutí žádosti odvoláními. Rozhodnutími ze dne 2. 7. 2015, č. j. MČ 18 21452/2015 OKT, a č. j. MČ 18 21449/2015 OKT, žalovaná (Rada Městské části Praha 18) rozhodnutí o odmítnutí žádosti potvrdila (dále jen „rozhodnutí o odvolání“). II. [5] Žalobce podal proti rozhodnutím o odvolání žalobu k Městskému soudu v Praze. V ní mj. poukazoval na nicotnost rozhodnutí o odvolání. Předmětná rozhodnutí neměla vydat žalovaná. Požadované informace se vztahují k výkonu přenesené působnosti, neboť žádost se týkala údajů o přijímacím řízení a skladbě dětí navštěvujících mateřské školky. Vzhledem k tomu, že na věc nelze aplikovat § 178 odst. 1 větu první správního řádu, je nadřízený orgán nutno určit podle druhé věty předmětného ustanovení, podle které je nadřízeným správním orgánem ten orgán, který rozhoduje o odvolání. O odvolání proti rozhodnutím ředitele školy rozhoduje kraj (v případě hl. města Prahy Magistrát hlavního města Prahy). [6] Městský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 25. 8. 2016, č. j. 11 A 114/2015 - 30. [7] Označený rozsudek napadl žalobce kasační stížností. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2017, č. j. 7 As 202/2016 - 38, byl rozsudek městského soudu zrušen z důvodu řádného nevypořádání všech žalobních námitek a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení. [8] Městský soud následně rozsudkem ze dne 27. 10. 2017, č. j. 11 A 114/2015 - 72, vyslovil nicotnost obou rozhodnutí o odvolání. Uvedl, že žalovaná (Rada Městské části Praha 18), která rozhodla o odvoláních žalobce, je výkonným orgánem v rámci samostatné působnosti; v přenesené působnosti rozhoduje jen, stanoví-li tak zákon. Není pochyb o tom, že rozhodování podle zákona o svobodném přístupu k informacím je rozhodováním v přenesené působnosti. Rada městské části rozhoduje v přenesené působnosti jen v případech výslovně stanovených zákonem. Žádný zákon však radě městské části nesvěřuje pravomoc rozhodnout ve věci poskytování informací o přijetí či nepřijetí dětí do mateřské školy. Z napadaných rozhodnutí přitom není zřejmé, na základě jakých ustanovení žalovaná rozhodovala. Městský soud žalované vytkl i to, že rozhodnutí o odvolání byla podepsána starostou městské části. Starosta městské části je orgánem působícím v samostatné působnosti a není zřejmé, na základě jakého právního titulu podepsal rozhodnutí náležející do přenesené působnosti. To vyvolává i pochybnosti o tom, kdo ve věci rozhodl, což spolu s pochybnostmi o tom, zda rada byla oprávněna rozhodnout v přenesené působnosti, vede k nicotnosti rozhodnutí o odvolání pro vnitřní rozpornost. K vnitřní rozpornosti přispívá, že rozhodnutí jsou opatřena razítky s označením „Městská část“ a názvem městské části s malým státním znakem. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „ZHMP“) se takto označují rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti. Výrokem II pak městský soud vyslovil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. III. [9] Proti rozsudku městského soudu podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [10] Rozsudek je podle stěžovatelky nepřezkoumatelný z důvodu jeho nesrozumitelnosti a nedostatečného odůvodnění. Městský soud rozhodl o nicotnosti rozhodnutí o odvolání, ačkoliv neměl jistotu ohledně toho, zda je vydal nepříslušný orgán. V rozsudku vyjádřil ohledně této skutečnosti pouze pochybnosti. Městský soud nadto neuvedl, který orgán je v dané věci příslušným k rozhodnutí o odvolání, což taktéž svědčí o tom, že nenabyl ohledně předmětné otázky jistotu. [11] Stěžovatelka dále nesouhlasila se závěrem městského soudu, že rozhodování podle zákona o svobodném přístupu k informacím je rozhodováním v přenesené působnosti. Vyřizování žádostí o poskytnutí informací není specifickou působností, nýbrž je vždy součástí výkonu té působnosti, které se požadované informace týkají (§ 20 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím). Za nesprávný považovala stěžovatelka i názor městského soudu, že existují pochybnosti o tom, zda ve věci rozhodla rada, která je označena jako ten, kdo měl rozhodnout, nebo starosta, který rozhodnutí podepsal. V obou rozhodnutích o odvolání je jednoznačně uvedeno, že byla vydána radou městské části. [12] Stěžovatelka brojila i proti názoru městského soudu, že rada městské části není orgánem, který měl rozhodnout o odvoláních v projednávané věci. Podle § 16 zákona o svobodném přístupu k informacím je k rozhodnutí o odvolání příslušný nadřízený orgán. Podle § 178 odst. 1 správního řádu je nadřízeným orgánem ten, kdo vykonává dozor. ZMŠ I a ZMŠ II jsou příspěvkovými organizacemi, jejichž zřizovatelem je stěžovatelka. Podle § 27 odst. 11 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Zřizovatel příspěvkové organizace je tedy orgánem vykonávajícím dozor nad příspěvkovou organizací, a lze na něj tudíž nahlížet jako na nadřízený orgán ve smyslu § 178 odst. 1 správního řádu. Podle § 94 odst. 2 písm. g) ZHMP je pak radě městské části vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů. V této souvislosti stěžovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010 - 60, a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2012, č. j. 30 A 118/2010 - 46. Na stěžovatelku by pak bylo lze pohlížet jako na nadřízený orgán i podle § 178 odst. 2 správního řádu, neboť to bylo ona, kdo ZMŠ I a ZMŠ II pověřil