Nejvyšší správní soud Pst 1/2018
Nejvyšší správní soud · 15. 8. 2018
Aplikovaná ustanovení
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: K. P., proti odpůrci: Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD), se sídlem Rytířská 410/6, Praha 1, týkající se návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
Návrh se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Dne 15. 8. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh na pozastavení činnosti odpůrce. Navrhovatel uvádí, že odpůrce nemá demokraticky ustanovené orgány dle § 4 písm. b) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Proces volby delegátů na konferenci, která je podle stanov nejvyšším orgánem odpůrce, nebyl demokratický. V důsledku této skutečnosti ani ostatní orgány (předseda, členové předsednictva, revizor, rozhodčí orgány) volené konferencí nebyly demokraticky ustanoveny. Podle navrhovatele došlo k porušení řady pravidel stanovených volebními a jednacími řády na úrovni regionálních konferencí odpůrce.
Podle § 15 odst. 1 zákona o politických stranách [o] rozpuštění strany a hnutí (§ 13 odst. 1 písm. b)), pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky.
Z uvedeného zákonného ustanovení je tedy zřejmé, že k podání návrhu na rozpuštění politické strany jsou aktivně legitimovány pouze dva subjekty, tzn. vláda a prezident. Navrhovatel toto právo zjevně nemá a – jakožto fyzická osoba – je oprávněn toliko k podání zmíněného podnětu vládě, příp. prezidentovi republiky, přičemž tyto orgány následně uváží, zda k podání příslušného návrhu přistoupí či nikoliv.
Nejvyšší správní soud proto musel návrh odmítnout, neboť byl podán osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož při odmítnutí návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2018
Tomáš Langášek
předseda senátu