4 As 247/2019 — Nejvyšší správní soud

4 As 247/2019- 30 - text 4 As 247/2019 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce: statutární město Olomouc, se sídlem Horní náměstí 583, Olomouc, zast. JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, se sídlem Riegrova 12, Olomouc, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 28. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R0098/2016/VZ-07270/2017/322/DJa, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2019, č. j. 31 Af 36/2017 - 38, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení o kasační stížnosti 4.114 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce JUDr. Petra Rittera, advokáta, se sídlem Riegrova 12, Olomouc. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Předseda žalovaného nadepsaným rozhodnutím změnil v řízení o rozkladu rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2016, č. j. ÚOHS-S0931/2015/VZ-10199/2016/551/DBo, tak, že podle výroku I se žalobce dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“). Delikt měl být spáchán tím, že při zadávání veřejné zakázky „Dolní náměstí – rekonstrukce“ v užším řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněn dne 13. 5. 2011 pod evidenčním číslem zakázky 60060052, žalobce nedodržel postup stanovený zákonem, když nevyloučil zájemce „Sdružení Dolní náměstí“, za účasti společností STRABAG a.s. (vedoucí účastník sdružení) a HORSTAV Olomouc (účastník sdružení), které na základě smlouvy o sdružení uzavřené dne 25. 5. 2011 podaly společnou nabídku, ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přestože tento zájemce nesplnil ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad podle § 55 odst. 1 písm. b) ZVZ. Smlouva uzavřená dne 23. 5. 2011 se subdodavatelem STRABAG AG – organizační složka a předložená zájemcem o účast v užším řízení k prokázání tohoto ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu, tj. splnění ukazatelů finanční a ekonomické analýzy – celková likvidita a celková zadluženost - nesplňovala náležitosti podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ, jelikož uvedený subdodavatel jako organizační složka zahraniční právnické osoby nemá právní subjektivitu, a nemůže se tudíž ve prospěch zájemce v rámci prokázání předmětného ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu zavazovat k poskytnutí plnění podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Tento postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Výrok II. prvostupňového rozhodnutí žalovaného, jímž za spáchání správního deliktu uložil žalobci pokutu ve výši 300.000 Kč, předseda žalovaného potvrdil a podaný rozklad zamítl. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu, v níž namítal, že neobstojí jeho právní názor ohledně neplatnosti subdodavatelské smlouvy uzavřené vybraným uchazečem z důvodu absence právní subjektivity organizační složky zahraniční právnické osoby. Podle žalobce není rozhodné, zda organizační složka v době uzavírání subdodavatelské smlouvy měla právní subjektivitu, nýbrž rozhodné je to, zda byla podpisující osoba zmocněna činit za podnikatele veškeré právní úkony týkající se této složky. Žalovaným citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011 ve věci sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 není pro posuzovanou věc přiléhavé. Žalobce namítl, že vedoucí organizační složky měl dle § 13 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákonné zmocnění k veškerým právním úkonům. Posuzovaná smlouva byla platná bez ohledu na to, zda organizační složka měla či neměla právní subjektivitu. Názor žalovaného i jeho předsedy ohledně neplatnosti smlouvy tak je mylný. [3] Pro případ, že by se soud s uvedeným názorem neztotožnil, brojil žalobce dále proti výroku o pokutě, neboť při jejím vyměření žalovaný pominul okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán. V této souvislosti žalobce zmínil, že otázka platnosti zákonného zmocnění vedoucího organizační složky uzavírat smlouvy tohoto typu nebyla doposud řešena. Uložení pokuty proto žalobce považuje za překvapivé a navrhl upuštění od jejího uložení nebo alespoň její snížení. [4] Krajský soud v Brně v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodnutí předsedy žalovaného zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud konstatoval, že správní orgány k závěru o spáchání správního deliktu dospěly na základě úsudku o nedostatku subjektivity u organizační složky společnosti STRABAG AG, což mělo způsobit neplatnost smlouvy. Krajský soud poukázal na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011 ve věci sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 a v rozsudku ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 32 Odo 119/2003. Konstatoval, že závěr o platnosti nebo neplatnosti smlouvy musí správní orgán opřít o výklad samotné smlouvy, projevu vůle jejích stran, a to se zohledněním všech identifikačních znaků prodávajícího a v návaznosti na výpis z obchodního rejstříku subdodavatele. Krajský soud žalovanému vytknul, že svůj závěr o vůli společnosti STRABAG AG opírá o jedinou skutečnost, kterou jsou účetní dokumenty požadované zadavatelem. Těmito dokumenty jsou jednak zpráva auditora a dále výkaz zisků a ztrát, rozvaha a příloha k účetní závěrce. Z obsahu správního spisu však nevyplývá, že by se žalovaný alespoň pokusil zjistit stanoviska obou účastníků předmětné subdodavatelské smlouvy. Samotné účetní doklady mohou být jistě indiciemi o vůli stran, nicméně také se mohlo jednat o pochybení při předložení dokladů prokazujících kvalifikační kritéria a jejich předložení nemuselo mít vztah k projevu vůle smluvních stran. Předseda žalovaného odkázal k důvodům neplatnosti smlouvy na prvostupňové rozhodnutí, které se zabývalo pouze a jedině formálními náležitostmi smlouvy. Žalovaný se tak věcně obsahem smlouvy ani zkoumáním vůle a její shody s projevem vůle stran subdodavatelské smlouvy nezabýval. [5] Krajský soud následně shrnul, že pokud se chce žalovaný zabývat platností subdodavatelské smlouvy, musí primárně zjišťovat vůli jednajících stran, nikoliv vycházet z formálně označených dokladů. K tomu však v posuzované věci nedošlo, neboť žalovaný vycházel pouze z účetních dokladů, které byly doloženy jako součást nabídky, ale nejsou součástí smlouvy, případně z vyjádření zadavatele, které ale nemůže být relevantním důkazním prostředkem prokazujícím vůli jiných subjektů, resp. z formálního označení smluvních stran. Žalovaný se nezabýval tím, zda naopak nebyly doloženy chybné doklady, tj. nebyl chybně realizován smluvní závazek. [6] Zároveň krajský soud poukázal na skutečnost, že i pokud by žalovaný dospěl k závěru, že vůlí smluvních stran subdodavatelské smlouvy bylo zavázat zahraniční společnost, nikoliv českou organizační složku, tak stále je správné jeho zjištění, že nebyly doloženy listiny k prokázání hospodaření zahraniční společnosti STRABAG AG, tj. má se zabývat tím, zda byla splněna ekonomická kritéria ze strany vítězného uchazeče bez ohledu na to, zda byla smlouva platná nebo ne. Krajský soud se nicméně touto otázkou nemohl zabývat, neboť naplnění skutkové podstaty správního deliktu bylo žalovaným i správním orgánem prvního stupně odvozeno od neplatnosti subdodavatelské smlouvy mezi STRABAG a.s. a STRABAG AG – organizační složka a soud v rozhodnutích správních orgánů neshledal dostatek důvodů pro tento závěr. Krajský soud zdůraznil, že neplatnost smlouvy je přímo součástí skutkové věty rozhodnutí o správním deliktu (tj. jeho výroku). I kdyby soud snad dospěl k závěru, že žalobce tak jako tak kvalifikační předpoklady nesplnil, nemohl by skutkovou větu výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně odpovídajícím způsobem přeformulovat, a napravit tak pochybení správního orgánu s ohledem na meze soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce [7] Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně podal žalovaný (dále též „stěžovatel”) kasační stížnost. Zdůraznil, že si na základě obdrženého podnětu vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce, ze které zjistil, že vybraný uchazeč k prokázání požadovaného kvalifikačního předpokladu stanoveného pro omezení počtu zájemců, jenž spočíval ve výpočtu ukazatelů ze dvou objektivních kritérií získaných z účetní závěrky, konkrétní hodnoty celkové likvidity a celkové zadluženosti, použil hodnoty z účetní závěrky svého subdodavatele – STRABAG AG, organizační složka. [8] Stěžovatel nepostavil své závěry pouze na účetních dokladech, ale vzal v úvahu další okolnosti případu, např. vyjádření zadavatele, ve kterém obhajuje označení smluvní strany subdodavatelské smlouvy, jíž byla STRABAG AG – organizační složka, nikoli zahraniční osoba STRABAG AG, nebo jednání vybraného uchazeče při předkládání dokladů v rámci prokazování kvalifikačního předpokladu. Vyb