Stručně: Paragraf 13 Obchodního zákoníku upravuje, kdo a jakým způsobem může jednat za podnikatele, a stanoví pravidla pro odpovědnost podnikatele za jednání jeho statutárních orgánů a zástupců.
§ 13 Jednání podnikatele
(1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.
(2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele.
(3) Vedoucí organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2), který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky.
(4) Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon.
(5) Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.
Paragraf 13 Obchodního zákoníku upravuje, kdo a jakým způsobem může jednat za podnikatele, a stanoví pravidla pro odpovědnost podnikatele za jednání jeho statutárních orgánů a zástupců.
Co to znamená v praxi
Fyzická osoba podnikatel jedná buď sama, nebo prostřednictvím svého zástupce.
Právnická osoba podnikatel jedná svým statutárním orgánem (např. jednatel, představenstvo) nebo zástupcem.
Vedoucí organizační složky podniku, který je zapsán v obchodním rejstříku, může za podnikatele činit veškeré právní úkony související s touto složkou.
Právnická osoba je vázána jednáním svého statutárního orgánu, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, pokud toto jednání nepřekračuje zákonem svěřenou nebo dovolenou působnost orgánu.
Na co si dát pozor
Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu, která vyplývají z vnitřních dokumentů (stanovy, společenská smlouva) nebo rozhodnutí orgánů právnické osoby, nemají účinek vůči třetím osobám, a to ani v případě, že byla zveřejněna. To znamená, že třetí strana nemusí tato omezení znát a právnická osoba je jimi přesto vázána.