4 As 393/2019

Nejvyšší správní soud obdržel dne 17. 10. 2019 blanketní kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2019, č. j. 11 Ad 12/2019 - 14, kterým byla odmítnuta žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, neboť tvrzený zásah spočíval v rozhodnutí žalovaného, přičemž účinným opravným prostředkem je v takovém případě žaloba na přezkum správního rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud v souladu s § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), usnesením ze dne 22. 10. 2019, č. j. 4 As 393/2019 - 8, vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení zaplatila soudní poplatek, ve lhůtě 2 týdnů od jeho doručení předložila plnou moc udělenou advokátovi, a dále aby ve lhůtě jednoho měsíce od jeho doručení prostřednictvím svého zástupce doplnila kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení Městského soudu v Praze a co navrhuje. Současně ji poučil o následcích spojených s neodstraněním nedostatků kasační stížnosti. Stěžovatelce bylo toto usnesení doručeno dne 28. 10. 2019.

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne. Dle § 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

Ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s. představuje prvek zásady koncentrace řízení o kasační stížnosti. Marné uplynutí lhůty k doplnění kasační stížnosti v případě vydání usnesení, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má tedy za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, s výjimkou případu, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty na základě žádosti stěžovatele, která je podána před jejím koncem.

V nyní projednávané věci byla výzva k doplnění důvodů a petitu kasační stížnosti doručena stěžovatelce dne 28. 10. 2019 (doručenka na č. l. 8 spisu Nejvyššího správního soudu). Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti tedy uplynula ve čtvrtek dne 28. 11. 2019. Stěžovatelka sice včas zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost a předložila plnou moc udělenou advokátovi, avšak kasační stížnost doplnila až dne 4. 12. 2019, přičemž před koncem uvedené lhůty nepožádala o její prodloužení. Za této situace má uplynutí lhůty k doplnění kasační stížnosti nezvratné účinky a způsobuje neodstranitelný nedostatek kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud ji proto odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení (zde kasační stížnost) před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč stěžovatelce k rukám jejího zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.