7 Azs 265/2019

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 19. 6. 2019, č. j. 65 A 43/2018 - 54 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 14. 3. 2018, č. j. 102036-3/2018-OPL o rozkladu proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 7. 12. 2017, č. j. 3757/2017-HANOI-25/a, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o upuštění od osobního podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty a řízení zastaveno podle § 169d odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu v zákonné lhůtě kasační stížnost.

V průběhu řízení stěžovatel vzal kasační stížnost v celém rozsahu zpět, a to podáním ze dne 2. 9. 2019, které bylo téhož dne doručeno Nejvyššímu správnímu soudu.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.