8 As 402/2018

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec.

S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

Stěžovatel soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil a v kasační stížnosti výslovně uvedl: „výzva k úhradě soudního poplatku nechť je zaslána přímo žalobci“. Nejvyšší správní soud jej tudíž usnesením ze dne 3. 1. 2019, čj. 8 As 402/2018-12, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň jej poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Stěžovatel na výzvu ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí nereagoval a soudní poplatek nezaplatil.

Nejvyšší správní soud proto následně zaslal výzvu k zaplacení soudního poplatku i zástupci stěžovatele, kterému byla doručena do datové schránky dne 14. 2. 2019. Posledním dnem patnáctidenní lhůty k úhradě soudního poplatku byl 1. 3. 2019. Ani na základě této výzvy stěžovatel soudní poplatek nezaplatil.

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vznikla stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek společně s podáním kasační stížnosti. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená usnesením ze dne 3. 1. 2019, čj. 8 As 402/2018-12, byla tedy pouze lhůtou dodatečnou (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost byl splatný již okamžikem jejího podání.

Stěžovatel v uvedených lhůtách soudní poplatek nezaplatil, a to i přesto, že byl o negativních důsledcích jeho nezaplacení řádně poučen. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.