9 Ads 216/2019

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), které je označeno v záhlaví tohoto usnesení a kterým byla odmítnuta její žaloba, neboť z ní nebylo zřejmé, proti kterému rozhodnutí žalované směřuje, a stěžovatelka tuto vadu nenapravila ani na výzvu krajského soudu k jejímu odstranění.

Stěžovatelka navrhla, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů. Tuto žádost NSS usnesením ze dne 8. 8. 2019, č. j. 9 Ads 216/2019 - 19, zamítl a vyzval ji, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buď předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 12. 8. 2019, přičemž patnáctidenní lhůta ke splnění výzvy marně uplynula v úterý 27. 8. 2019, aniž by výzvě vyhověla. Stěžovatelka zaslala soudu podání ze dne 20. 8. 2019, ve kterém mimo jiné uvedla, že jí nebyl doručen formulář k jejímu návrhu na ustanovení zástupce. Tento formulář (stěžovatelka má zřejmě na mysli Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech fyzické osoby pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci) jí vskutku nebyl doručen, neboť NSS i bez něj dospěl k závěru, že stěžovatelčina kasační stížnost je zjevně neúspěšná. Ani vyplnění takového formuláře by na uvedeném nemohlo nic změnit, proto jej NSS stěžovatelce nezaslal. Doručenka, která dosvědčuje, že stěžovatelka byla vyzvána k odstranění nedostatku povinného zastoupení, se nachází na č. l. 20 spisu NSS. Stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudu plnou moc nezaslala a ani jinak tento nedostatek neodstranila.

Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatelka však do 27. 8. 2019, tedy do konce lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, výzvě soudu nevyhověla a nepředložila plnou moc, ani neprokázala své právnické vzdělání. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li kasační stížnost odmítnuta.