1 As 335/2019 — Nejvyšší správní soud

1 As 335/2019- 97 - text pokračování 1 As 335/2019 - 109 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. J., zastoupen JUDr. Ivou Kuckirovou, advokátkou se sídlem Bašty 413/2, Brno, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Pardubický kraj, se sídlem Čechovo nábřeží 1791, Pardubice, týkající se žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 8. 2019, č. j. 52 A 142/2018  31, takto: I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 8. 2019, č. j. 52 A 142/2018  31, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Ivě Kuckirové, advokátce se sídlem Bašty 413/2, Brno, se přiznává odměna za zastupování ve výši 6.800 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 5. 1. 2017 podal žalobce u žalovaného žádost o výmaz poznámky omezení převodu nemovitosti (pozemku p. č. X a p. č. st. X v k. ú. P.), zapsané na základě § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „starý občanský zákoník“), ve znění do 31. 12. 1991. Tímto institutem byl zajištěn dluh žalobce vůči jeho bývalému zaměstnavateli Továrně mlýnských strojů, n. p., vzniklý v roce 1971 z titulu stabilizační půjčky na úpravu nemovitosti ve výši 20.000 Kčs. Žalobce uvedl, že bývalý zaměstnavatel již dávno neexistuje a k výmazu dosud nedošlo, protože se na to zapomnělo a dosud to nikomu nevadilo. Žalovaný písemností doručenou dne 23. 1. 2017 žalobci sdělil, že aby bylo možné provést výmaz poznámky, je třeba ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) vyhlášky 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky (dále jen „katastrální vyhláška“), doložit potvrzení o zániku práva vydané osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud zapsáno. Žalovanému je zřejmé, že oprávněný z poznámky již neexistuje, nicméně v úvahu by přicházelo obnovení zápisu právnické osoby dle § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a jmenování likvidátora, který by zánik práva mohl potvrdit. Žádost žalobce za této situace proto žalovaný považoval za bezpředmětnou. Ke stížnosti žalobce žalovaný upřesnil, že dle dohody měla být žalobci po 10 letech trvání pracovního poměru prominuta část půjčky ve výši 18.400 Kčs. K prominutí celé půjčky tak nemohlo dojít pouze uplynutím času. [2] Dne 15. 9. 2017 žalobce podal u žalovaného ve věci shora uvedeného omezení převodu nemovitosti návrh na jeho výmaz vkladem. Tento návrh žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 2. 2018 zamítl, neboť omezení převodu nemovitosti nemá věcně právní povahu a je proto evidováno pouze poznámkou. Výmaz vkladem tudíž nelze provést. [3] Dne 9. 11. 2018 žalobce znovu požádal žalovaného o výmaz omezení převodu nemovitosti. Žalovaný mu písemností ze dne 14. 11. 2018 sdělil, že na svém dosavadním stanovisku trvá. [4] Dne 19. 11. 2018 podal žalobce u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se domáhal, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost provést výmaz omezení převodu shora uvedených nemovitostí. [5] Krajský soud napadeným usnesením žalobu odmítl pro opožděnost. Konstatoval, že dle § 84 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce o zásahu dozvěděl, nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014  53, č. 3334/2016 Sb. NSS, neprovedení zápisu do katastru nemovitostí není trvajícím nezákonným zásahem a subjektivní lhůta k podání žaloby běží ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o neprovedení zápisu, přičemž opakované návrhy téhož obsahu nemohou vyvolat nový běh lhůty. Dne 23. 1. 2017 se žalobce od žalovaného prokazatelně dozvěděl, že výmaz omezení převodu nemovitosti nebude proveden. Již od tohoto dne běžela žalobci subjektivní dvouměsíční lhůta k podání žaloby. Žalobce se poté opakovaně obracel na žalovaného, Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Veřejného ochránce práv s různými stížnostmi a podáními. Zde však pouze opakoval svá skutková tvrzení a nepředložil žádné nové skutečnosti, k založení nového běhu lhůty k podání žaloby proto nemohlo dojít. [6] Krajský soud se vyjádřil také k věcné podstatě sporu. Shrnul, že omezení převodu nemovitosti dle § 58 starého občanského zákoníku je obligačním zajištěním pohledávky, které vzniklo okamžikem registrace státním notářstvím. Podle § 61 starého občanského zákoníku omezení převodu nemovitosti zaniká zánikem pohledávky nebo jejím promlčením. Při výmazu tohoto práva je třeba postupovat přiměřeně jako při výmazu poznámky, přičemž dle § 26 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se pro zápis a výmaz poznámky použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem. Starý občanský zákoník výslovně nestanovil listinu, která by měla prokazovat zánik omezení převodu nemovitosti. Dle § 66 odst. 1 katastrální vyhlášky přitom platí, že v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“). Nutnost doložení listinou se proto vztahuje i na případ, kdy omezení převodu nemovitosti zaniklo v důsledku promlčení podle § 61 starého občanského zákoníku. [7] Ve věci žalobce však není vůbec jisté, zda omezení převodu nemovitosti zaniklo až jeho promlčením, či zda zaniklo zánikem zajištěné pohledávky, neboť žalobce neuvedl bližší okolnosti o případném vrácení návratové částky Státní spořitelnou jeho zaměstnavateli. [8] Nad rámec nutného odůvodnění krajský soud ve shodě s žalovaným a rovněž ve shodě s Veřejným ochráncem práv uvedl, že je na žalobci, aby zvážil z právního hlediska obecně akceptovatelné řešení vyvoláním řízení podle § 209 občanského zákoníku, jak mu žalovaný již v roce 2017 doporučil. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [9] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítá, že žalovaný měl dostatek času od 5. 1. 2017 dát věc do pořádku, místo toho však vrátil stěžovateli žádost zpět jako bezpředmětnou. Žaloba nemohla být dle stěžovatele podána opožděně, neboť nezákonný zásah stále trvá. Zásahem je v nynějším případě existence poznámky, která omezuje převod stěžovatelovy nemovitosti, nikoliv pouze neprovedení výmazu na základě žádosti ze dne 5. 1. 2017. I sám krajský soud uvádí, že tvrzený zásah spočívá v tom, že žalovaný odmítá výmaz provést. Stěžovatel je formalistickým výkladem krajského soudu nucen s nejistým výsledkem usilovat o „obnovu“ několika společností za dobu cca 50 let. Stěžovatel krom zrušení napadeného usnesení žádá, aby Nejvyšší správní soud nařídil žalovanému požadovaný výmaz provést. Stěžovatel dále dodává, že návratová částka 1.600 Kčs měla být vrácena přímo Státní spořitelnou zaměstnavateli do 3 let od poskytnutí půjčky, tedy do 2. 3. 1974. Přesný termín návratu ani dokumentaci však již nelze doložit. [10] Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožňuje s výkladem krajského soudu ohledně běhu lhůty pro podání zásahové žaloby. Neprovedení zápisu není trvajícím zásahem, jak konstatoval rozšířený senát v usnesení ze dne ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014 – 53, č. 3334/2016 Sb. NSS. Věcnou stránkou žaloby se krajský soud zabýval nad rámec důvodů rozhodnutí a jeho závěry korespondují s postupem žalovaného i vyjádřením všech orgánů, na které se stěžovatel obrátil (Český úřad zeměměřický a katastrální, Veřejný ochránce práv atd.). Žádost o výmaz poznámky je třeba doložit listinou vydanou osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo doposud zapsáno. Předmětný zápis existuje již 44 let, oprávněný z daného omezení definitivně zanikl až v roce 2012. Skutečnost, že stěžovatel po dobu 37 let nezískal od oprávněného příslušné potvrzení, nelze přičítat k tíži žalovanému. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zá