10 As 272/2018 — Nejvyšší správní soud

10 As 272/2018- 188 - text 10 As 272/2018 - 192 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: PLESOLAR, s. r. o., se sídlem Vídeňská 172, Vestec, zastoupené Mgr. Davidem Satkem, advokátem se sídlem Na Příkopě 1047/17, Praha 1, proti žalované: Státní energetická inspekce, se sídlem Gorazdova 24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 4. 2016, č. 902019516, sp. zn. 88/062109313, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2018, čj. 62 Af 85/2016-239, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2018, čj. 62 Af 85/2016-239, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení. II. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce Mgr. Davida Satkeho, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, shledala svým rozhodnutím ze dne 11. 2. 2016 žalobkyni vinnou správním deliktem (nyní přestupkem) podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, jehož se žalobkyně dopustila jako provozovatelka fotovoltaické elektrárny Plenkovice. Na veškerou vyráběnou elektřinu totiž uplatnila výkupní cenu, která byla úředně stanovena jen pro výrobny uvedené do provozu v roce 2009, ačkoli část elektrárny takto uvedena do provozu nebyla. Licence opravňovala žalobkyni jen k výkonu 0,995 MW, kdežto skutečný instalovaný výkon, ve vztahu k němuž žalobkyně uplatňovala výhodnou výkupní cenu, činil 1,12418 MW. Tím vznikl žalobkyni neoprávněný majetkový prospěch ve výši bezmála dvou milionů Kč, a ve stejné výši jí tak byla uložena i pokuta. [2] Ústřední inspektorát Státní energetické inspekce v odvolacím řízení formulačně změnil výrok, jinak však rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím ze dne 15. 4. 2016. [3] Krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí o odvolání svým rozsudkem ze dne 18. 10. 2018. Žalovaná podle něj správně spočetla licencovaný výkon jako součin jednotkových výkonů fotovoltaických panelů a jejich množství; žalobkyně proti tomu nemůže uspět jen s argumentací, že podle ní by se měl výkon elektrárny počítat jinak (jako celkový výkon v místě připojení do elektrizační soustavy). Krajský soud nedal žalobkyni za pravdu ani v dalších námitkách (žalobkyně tvrdila, že jí bylo znemožněno seznámit se s podklady rozhodnutí prvního stupně a rovněž nebyly důkladně zváženy její námitky podjatosti). [4] Krajský soud se zabýval i otázkou, kdo byl oprávněn za žalobkyni jednat v řízení o žalobě: zda advokát Ondřej Toul jako její soudně ustanovený hmotněprávní opatrovník, resp. jím zmocněný advokát David Satke, který podal žalobu – nebo advokát Jan Kořán zmocněný k zastupování jednatelem Josefem Paulem a jednatelkou Renatou Dobešovou, který předložil soudu své zmocnění až během řízení a současně též doplnil žalobu. Krajský soud neshledal žádné skutečnosti, z nichž by plynulo, že ustanovení opatrovníka zaniklo či že byl opatrovník ze své funkce soudně odvolán. To, že Ondřej Toul nebyl ke dni rozhodnutí soudu zapsán v obchodním rejstříku, není podstatné, neboť zápis opatrovníka nemá konstitutivní účinky. Stejně tak neodpadly ani důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven: nezměnily se statutární orgány žalobkyně, u nichž je dán střet zájmů. Jan Paul a Renata Dobešová, kteří zmocnili k zastupování advokáta Jana Kořána, nebyli k takovému jednání oprávněni, neboť opatrovník byl soudem pověřen k tomu, aby za žalobkyni činil veškerá právní jednání. II. Kasační řízení [5] Proti rozsudku krajského soudu byly podány dvě kasační stížnosti. Jednu podal za žalobkyni advokát David Satke, jehož zmocnil k zastupování hmotněprávní opatrovník Ondřej Toul; druhou podal advokát Jan Kořán, jehož zmocnili k zastupování jednatelé Josef Paul a Renata Dobešová. Kromě meritorních otázek se oba advokáti zabývali i tím, kdo měl a má žalobkyni zastupovat před soudem. [6] Jan Kořán namítl, že krajský soud zatížil řízení o žalobě vadou, neboť odňal žalobkyni možnost jednat před soudem. Za jejího zástupce totiž považoval Davida Satkeho i poté, co jeho zmocniteli Ondřeji Toulovi zanikla funkce hmotněprávního opatrovníka, a naopak nevzal v potaz, že jednatelé žalobkyně ještě před prvním jednáním odvolali plnou moc pro Davida Satkeho a zmocnili k zastupování Jana Kořána. V důsledku toho krajský soud ani nereagoval na doplnění žaloby ze dne 5. 9. 2018 (které za žalobkyni učinil právě Jan Kořán). Nesprávnost postupu krajského soudu zdůvodnil Jan Kořán především judikaturou Nejvyššího soudu a článkem autorů Jana Dědiče a Jana Lasáka. Poukázal také na analogii s otázkou zániku funkce procesního opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř., jíž se ve své judikatuře opakovaně věnoval i NSS. [7] David Satke souhlasil s tím, jak věc zhodnotil krajský soud. Jan Kořán se odvolává na několik plných mocí udělených různými osobami, což svědčí o tom, že si svým zmocněním není jist. Krom toho zmocnitelka Renata Dobešová se za jednatelku jen vydává: její jmenování není zapsáno v obchodním rejstříku a zmocnitelka je nemůže ani jinak doložit. K otázce, kdo je za žalobkyni oprávněn jednat, David Satke předložil rozhodnutí společníků společnosti Plesolar ze dne 12. 5. 2020 přijaté mimo valnou hromadu. III. Právní hodnocení [8] NSS musel nejprve vyřešit, kdo byl za žalobkyni oprávněn jednat v řízení před krajským soudem (a to počínaje dnem 5. 9. 2018, kdy byla soudu předložena plná moc pro Jana Kořána a současně odvolání plné moci udělené opatrovníkem Davidu Satkemu) a kdo byl oprávněn podat jejím jménem kasační stížnost. Od toho se též odvíjí otázka, zda krajský soud reagoval na všechny argumenty vznesené v řízení o žalobě, na které reagovat měl. [9] NSS dospěl k závěru, že krajský soud měl jednat s Janem Kořánem a měl se zabývat jeho doplněním žaloby. Současně má NSS za to, že v průběhu kasačního řízení se oprávněným zástupcem žalobkyně stal opět David Satke. III.A Listiny předložené krajskému soudu [10] Jan Kořán předložil krajskému soudu před prvním jednáním nařízeným na 6. 9. 2018 (které se nakonec nekonalo, neboť nebylo jasné, se kterým z advokátů má soud jednat) a dále pak v dalším podání ze dne 10. 10. 2018 zejména tyto dokumenty: - sdělení o zániku funkce opatrovníka Ondřeje Toula a vypovězení plné moci udělené Davidu Satkemu, které dne 20. 7. 2016 učinila Renata Dobešová (č. l. 109 spisu krajského soudu); - notářský zápis ze dne 2. 11. 2016 o jednání valné hromady společnosti Plesolar, konané v jejím sídle téhož dne (č. l. 112 spisu krajského soudu) – k němu viz níže; - odvolání plné moci udělené Davidu Satkemu, které dne 4. 9. 2018 učinili Josef Paul a Renata Dobešová (č. l. 150 a 151 spisu krajského soudu); - plnou moc ze dne 31. 8. 2018, udělenou Janu Kořánovi Josefem Paulem, a plnou moc ze dne 26. 9. 2018, udělenou Janu Kořánovi Renatou Dobešovou (č. l. 88 a 213 spisu krajského soudu); Těmito dokumenty krajský soud neprovedl důkaz, udělal to tedy NSS při jednání konaném dne 15. 9. 2020. [11] Za podstatný pokládá NSS především notářský zápis ze dne 2. 11. 2016. V něm notářka uvedla, že společníci Michal Dřevo a Josef Paul předložili zápis z valné hromady konané dne 18. 7. 2016, z nějž plyne, že valná hromada vzala na vědomí oznámení tehdejších jednatelů M. D. a Josefa Paula o potenciálním střetu zájmů podle § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), a nepozastavila jim výkon funkce. Ze zápisu ze dne 18. 7. 2016 podle notářky dále plyne, že do funkce jednatelky byla zvolena Renata Dobešová. Notářka tedy konstatovala, že ke dni 18. 7. 2016 zanikla funkce hmotněprávního opatrovníka Ondřeje Toula a od tohoto dne jsou k zastupování společnosti (žalobkyně) oprávněni jednatelé Josef Paul a Renata Dobešová. [12] K vlastnímu jednání valné hromady dne 2. 11. 2016 byli pozváni všichni tři společníci  Josef Paul, M. D. a M. L. Jednání se nakonec účastnili jen Josef Paul a M. D. Valná hromada se usnesla na tom, že ke dni 2. 11. 2016 odvolává z funkce jednatelku Renatu Dobešovou a že ji současně volí do téže funkce ke dni 3. 11. 2016. (Důvodem tohoto postupu byla podle pozvánky na valnou hromadu „právní jistota“.) [13] Kromě výše uvedených dokumentů zaslal Jan Kořán dne 5. 9. 2018 krajskému soudu doplnění žaloby. V něm jednak rozvinul argumentaci týkající se již uplatněných žalobních bodů, jednak doplnil žalobní body o námitku, podle níž uběhla pětiletá objektivní lhůta, s jejímž uplynutím je ze zákona spojen zánik odpovědnosti za správní delikt. [14] Ze záznamu předsedy senátu krajského soudu ze dne 6. 9. 2018 plyne, že jednání nebylo toho dne zahájeno, neboť se dostavili jak David Satke, tak Jan Kořán, a oba zpochybňovali oprávnění druhého z nich k zastupování žalobkyně. [15] Všechny tyto dokumenty zho