10 Azs 316/2020

Žalobce se správní žalobou bránil proti rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou. Městský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Rozsudek se nepodařilo žalobci doručit, jelikož svévolně opustil pobytové středisko a nesdělil, kde bude dále pobývat. Soud proto ustanovil opatrovníkem žalobce advokáta Backu. Dne 9. 9. 2020 městský soud opatrovníkovi doručil napadený rozsudek (doručenka na č. l. 45 spisu městského soudu).

Dne 24. 9. 2020 těsně po půlnoci JUDr. Backa jménem stěžovatele zaslal NSS blanketní kasační stížnost z e-mailové adresy X; toto podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem. Stejnou kasační stížnost doručil téhož dne po půl desáté ráno, a to prostřednictvím datové schránky.

Při posuzování kasační stížnosti dospěl NSS k závěru, že byla podána opožděně.

Podle § 37 odst. 2 s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Onou elektronickou formou pak zákon míní e-mail opatřený elektronickým podpisem či datovou zprávou odeslanou z datové schránky – tedy takové formy elektronické komunikace, které umožňují ověřit totožnost pisatele (srov. usnesení ze dne 21. 12. 2016, čj. 7 As 274/2016-16, č. 3549/2017 Sb. NSS).

Stěžovateli běžela ode dne doručení rozsudku, tj. od 9. 9. 2020 dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Posledním dnem lhůty, během níž mohl stěžovatel podat kasační stížnost, tak byla středa 23. 9. 2020. Tento den stěžovatel ovšem nestihl zaslat ani e-mail bez elektronického podpisu, v němž by uvedl, že podává blanketní kasační stížnost. Na tom nic nemění ani skutečnost, že tento e-mail stěžovatel, resp. jeho opatrovník, doručil do e-mailové schránky NSS jen 47 sekund po půlnoci ze středy 23. 9. 2020 na čtvrtek 24. 9. 2020.

Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. proto NSS odmítl kasační stížnost pro opožděnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení.

NSS nepřiznal opatrovníkovi odměnu za zastupování. Jakkoli opatrovník podal v této věci kasační stížnost, nepodal ji ve lhůtě dle § 106 odst. 2 s. ř. s. Jako opatrovník tak neučinil žádný procesní úkon, který by byl ku prospěchu stěžovatelových (opatrovancových) práv.