12 Co 246/2018 — Nejvyšší správní soud

15 Kse 1/2019- 45 - text 15 Kse 1/2019 - 49 pokračování ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a členů JUDr. Jitky Dýškové, Mgr. Stanislava Moláka, Mgr. Jana Valenty, Mgr. Štěpána Holuba a JUDr. Petry Janouškové o návrhu předsedy Okresního soudu ve Vyškově ze dne 7. 8. 2019 na zahájení kárného řízení proti kárně obviněnému JUDr. Lukáši Jíchovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem Komenského 38, Přerov, zast. Mgr. Tomášem Greplem, advokátem se sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc, v neveřejném zasedání konaném dne 11. 3. 2020, takto: Řízení o kárném návrhu se podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, zastavuje. Odůvodnění: [1] Dne 9. 8. 2019 podal k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému předseda Okresního soudu ve Vyškově (dále též „kárný žalobce“) kárnou žalobu proti soudnímu exekutorovi JUDr. Lukáši Jíchovi (dále též „kárně obviněný“, nebo „soudní exekutor“). Na výzvu soudu ze dne 12. 12. 2019 kárný žalobce žalobu doplnil. Kárný žalobce kárně obviněného viní z toho, že v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 24 EXE 1791/2014, ve kterém jsou oprávněnými P. B., E. B. a T. B. a povinným je Pe. B., vyplatil dne 8. 3. 2017 částku 46 000 Kč a dne 4. 4. 2017 částku 4 000 Kč oprávněným a taktéž nezajistil, aby částky stržené z důchodu povinného (dne 4. 7. 2017 částka 9 000 Kč a dne 22. 8. 2017 částka 7 000 Kč) nebyly vyplaceny plátcem důchodu oprávněným, a to přestože v uvedenou dobu nebylo soudem pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na odklad exekuce ze dne 13. 6. 2014, a trval tak procesní stav, za kterého je soudní exekutor oprávněn činit toliko úkony zajišťovacího charakteru a není oprávněn činit úkony, které bezprostředně znamenají provádění exekuce. Tímto jednáním měl kárně obviněný porušit § 54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále též „exekuční řád“), podle kterého do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. [2] Podle § 117 odst. 3 exekučního řádu musí být kárná žaloba podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Podle rozhodnutí kárného senátu ze dne 10. 9. 2019, č. j. 15 Kse 5/2018 - 135, je v řízení o kárné odpovědnosti soudních exekutorů nutno kromě tříleté objektivní lhůty dodržet i šestiměsíční subjektivní lhůtu k podání kárné žaloby dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný řád“), podle kterého musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. [3] Podle § 14 písm. a) kárného řádu kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně. [4] Kárný senát se proto zabýval tím, zda byla kárná žaloba podána v uvedené šestiměsíční subjektivní lhůtě. Dospěl k závěru, že kárná žaloba byla podána opožděně. [5] Ze spisu vyplývá, že Okresnímu soudu ve Vyškově bylo dne 6. 12. 2017 doručeno podání Pe. B. (dále též „povinný“) ze dne 4. 12. 2017 nazvané „Návrh na odklad exekuce ze dne 13. 6. 2014  čj. 24 EXE 1791/2014“ (dále též „podání povinného ze dne 4. 12. 2017“). V tomto podání povinný konstatoval, že netrvá na jím podaném návrhu na odklad exekuce ze dne 13. 6. 2014. Uvedl, že o tomto návrhu na odklad exekuce nebylo doposud rozhodnuto (Krajský soud v Brně dvakrát změnil usnesení Exekutorského úřadu Přerov, kterými byl návrh povinného na odklad exekuce odmítnut, tak, že návrh na odklad exekuce se neodmítá). Dále pak povinný uvedl, že „žádá soud o rozhodnutí, zda Exekutorský úřad Přerov nekonal v rozporu s ust. § 54 odst. 2 ex. ř. tzn., že do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce.“ Povinný vyjádřil nesouhlas s postupem kárně obviněného, který dle jeho názoru v době, kdy není pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na odklad exekuce, nerespektuje § 54 odst. 2 exekučního řádu a činí úkony směřující k provedení exekuce. Dále pak povinný uvedl výčet úkonů kárně obviněného, které měly být provedeny v rozporu s § 54 odst. 2 exekučního řádu, a popsal jejich důsledky pro povinného. [6] Okresní soud ve Vyškově následně vydal usnesení ze dne 2. 1. 2018, č. j. 24 Exe 1791/2014 - 75 (dále též „usnesení č. j. 24 Exe 1791/2014 - 75“), jehož výrokem I bylo zastaveno řízení „o návrhu povinného na odklad exekuce nařízené na základě pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem ve Vyškově dne 30. 4. 2014, č. j. 24 EXE 1791/2014 - 21“ (neboť povinný vzal podáním ze dne 4. 12. 2017 tento návrh zpět) a výrokem II pak bylo zastaveno řízení „o návrhu povinného, aby Okresní soud ve Vyškově vydal rozhodnutí, zda Exekutorský úřad nekonal v rozporu s ust. § 54 odst. 2 ex. ř. tzn., že do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce“. Soud uvedl, že „v rámci zpětvzetí návrhu na odklad exekuce povinný nově požádal, aby exekuční soud přezkoumal dosavadní postup soudního exekutora v tomto exekučním řízení. Jelikož k projednání takového návrhu či žádosti není dána funkční příslušnost exekučního soudu, soud v tomto rozsahu řízení rovněž zastavil.“ [7] Povinný se proti usnesení č. j. 24 Exe 1791/2014 - 75 odvolal podáním ze dne 7. 2. 2018 doručeným Okresnímu soudu ve Vyškově dne 8. 2. 2018 (dále též „podání ze dne 7. 2. 2018“). Konstatoval, že pokud soud nemá funkční příslušnost, neměl řízení zastavit, nýbrž „měl požadavek (návrh) povinného postoupit k rozhodnutí orgánu k tomu funkčně příslušnému, nebo uvést orgán, který je funkčně příslušný (např. Ministerstvo spravedlnosti v rámci státního dohledu nad exekutorskými úřady?).“ Dále zopakoval, že má za to, že soudní exekutor postupoval v rozporu s § 54 odst. 2 exekučního řádu. V době, kdy nebylo rozhodnuto o návrhu povinného na odklad exekuce, exekutor činil kroky, které mu zákon neumožňoval (povinný odkázal na tři exekuční příkazy vydané v roce 2017). Povinný uzavřel, že „navrhuje, aby odvolací soud posoudil a rozhodl, zda postup soudního exekutora nebyl v rozporu s § 54 odst. 2 ex. ř. a pokud ano, jaké má tato skutečnost důsledky.“ [8] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. 12 Co 246/2018 - 103 (dále též „usnesení č. j. 12 Co 246/2018 - 103“), k odvolání povinného zrušil výrok II usnesení Okresního soudu ve Vyškově č. j. 24 Exe 1791/2014 - 75 s odůvodněním, že podle § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů se každý úkon posuzuje podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. Dodal, že „[p]odáním ze dne 4. 12. 2017 povinný v jeho části, kde vyjadřuje nesouhlas s postupem soudního exekutora v posuzované věci – pokud tento přes uplatněný návrh na odklad provedení exekuce činil úkony směřující k provedení exekuce, konkrétně vydával exekuční příkazy – žádný návrh na zahájení řízení zjevně neučinil. Zřetelně se jednalo o podnět (stížnost) k výkonu státního dohledu nad postupem soudního exekutora, kdy ve smyslu § 7 ex. ř. státní dohled nad exekuční činností a nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) ex. ř. je oprávněn vykonávat mimo Ministerstva spravedlnosti a Exekutorské komory České republiky rovněž předseda soudu, do jehož obvodu je soudní exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda exekučního soudu, tedy soudu, který soudního exekutora pověřil provedením exekuce. Protože dohledovým orgánem je v daném případě i předseda soudu prvního stupně (jako soudu exekučního), měl být předmětný podnět povinného tomuto bez dalšího předložen k vyřízení ve smyslu Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 28. 2. 2013, číslo 8/2011/OSD/ORGS/20, která upravuje postup soudů při výkonu státního dohledu nad exekuční činností a činností soudních exekutorů a o tomto postupu měl být povinný informován. […] Odvolací soud považuje za nezbytné současně zdůraznit, že nyní bude na soudu prvního stupně, aby bezodkladně podání povinného ze dne 4. 12. 2017 ve znění jeho doplnění podáním ze dne 7. 2. 2018 (odvolání) předložil k vyřízení dohledovému orgánu, tedy předsedovi (exekučního) soudu.“ (důraz přidán). [9] Dne 26. 4. 2019 byla podání povinného ze dne 4. 12. 2017 a ze dne 7. 2. 2018 (odvolání) v rámci Okresního soudu ve Vyškově interním postupem předložena kárnému žalobci (předsedovi Okresního soudu ve Vyškově). Kárný žalobce následně mj. zaslal kárně obviněnému několik výzev, kterými se snažil blíže objasnit nastalý skutkový stav (požadoval předložení exekučního spisu a vyjádření kárně obviněného k podáním povinného; dotazoval se, zda byla exekuce dle konkrétních exekučních příkazů prováděna, zda byly vymožené