4 As 318/2019 — Nejvyšší správní soud

4 As 318/2019- 36 - text 4 As 318/2019 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. D., zast. JUDr. Milanem Ježkem, advokátem, se sídlem Za Pilou 832, Králíky, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2018, č. j. 57508/2018/OŽPZ/VR, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 19. 6. 2019, č. j. 52 A 113/2018 - 75, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 8. 2018, č. j. 57508/2018/OŽPZ/VR, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Česká Třebová (dále jen „městský úřad“) ze dne 23. 5. 2018, č. j. 8605/2013/ZPR/JAR/1171-69 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), změněno rozhodnutí městského úřadu ze dne 17. 8. 2011, č. j. 16889/2011/ZPR/JAR/1916-4, jímž bylo původně podle § 8 odst. 1 ZOPK povoleno kácení jedné lípy srdčité (Tilia cordata) o obvodu kmene 300 cm rostoucí na pozemku p. č. X v katastrálním území S. u České Třebové, a dále bylo podle § 9 odst. 1 ZOPK uloženo provedení náhradní výsadby 2 ks lípy srdčité o min. obvodu kmenů 10 - 12 cm na pozemku p. č. X v katastrálním území S. u České Třebové, a to do jednoho roku od provedení kácení, včetně následné pětileté péče o nově vysazené dřeviny. Předmětné rozhodnutí bylo změněno tak, že pozemek určený k náhradní výsadbě byl změněn na pozemek p. č. 581/30 v katastrálním území S. u České Třebové a lhůta k provedení náhradní výsadby byla nově stanovena do 30. 11. 2018. [2] Žalovaný konstatoval, že hodnocení stavu stromu vycházelo zejména z odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „agentura“) ze dne 11. 7. 2016, č. j. 01627/ZH/2016 (dále jen „stanovisko“), podle kterého byl stav lípy značně zhoršený, vyžadující stabilizační zásah a se zkrácenou perspektivou dalšího setrvání v místě, přičemž se nejednalo o stav bezprostředně ohrožující okolí, a tedy havarijní ve smyslu § 8 odst. 4 ZOPK. Žalovaný zdůraznil, že výše uvedené skutečnosti podporuje také fakt, že strom byl skácen až po uplynutí 9 měsíců po vydání povolení, přičemž žalobce jej ponechal v tomto poškozeném stavu i v průběhu podzimního a zimního počasí, které představovalo zvýšené riziko pádu stromu. Skácením lípy pak vznikla ekologická újma spočívající jak ve ztrátě biotopu vhodného pro sídlení řady živočichů, tak zániku ochranných funkcí stromu. Ke kompenzaci ekologické újmy pak byla žalobci uložena podle § 9 odst. 1 ZOPK náhradní výsadba, která byla podle žalovaného přiměřená jak vzhledem k vyčíslené celospolečenské hodnotě pokácené lípy (necelých 170.000 Kč), přičemž náhradní výsadba byla oceněna částkou zhruba 21.000 Kč, tak k poměrům žalobce. Žalovaný dále konstatoval, že ačkoli žalobce namítal svůj nepříznivý finanční a zdravotní stav, uvedené skutečnosti k výzvě městského úřadu nijak nedoložil. V souvislosti s těmito skutečnostmi pak žalovaný odkázal také na cenové nabídky na provedení náhradní výsadby i následné péče. Žalobce podle žalovaného současně neprokázal ani tvrzení, že náhradní výsadbu již na jiných pozemcích v katastrálních územích T. a Z. provedl, přičemž na základě dostupných veřejných zdrojů žalovaný vyvrátil tvrzenou výsadbu 40 stromů na pozemku p. č. X v katastrálním území Z. Žalovaný uzavřel, že ani změna bydliště žalobce nebyla dostatečným důvodem pro upuštění od povinnosti náhradní výsadby. [3] Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 19. 6. 2019, č. j. 52 A 113/2018 - 75, žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl. Konstatoval, že závěry prvostupňového rozhodnutí byly založeny zejména na stanovisku agentury, která zhodnotila stav lípy jako výrazně zhoršený, avšak nikoli havarijní. Takové hodnocení pak podle krajského soudu odpovídalo údajům uvedeným v protokolu o ohledání na místě ze dne 26. 7. 2011. Dále doplnil, že závěr o absenci havarijního stavu stromu potvrzuje také fakt, že k samotnému kácení došlo až 9 měsíců po vydání předmětného povolení. V případě poškození líp srdčitých způsobených větrem současně běžně dochází k jejich sanaci nákladnými prostředky, proto nelze bez dalšího přijmout závěr, že předmětná lípa byla vinou silného větru v havarijním stavu, který podle § 8 odst. 4 ZOPK nevyžadoval povolení ke kácení. Krajský soud dále ve shodě s žalovaným konstatoval, že právě předmětným kácením vznikla ekologická újma, kterou bylo potřeba kompenzovat náhradní výsadbou. Žalovaný pak podle krajského soudu dostatečně odůvodnil její parametry, přičemž žalobce ve správním řízení nijak nedoložil tvrzený nepříznivý zdravotní stav, finanční situaci či provedení náhradní výsadby dubu na jiných pozemcích, a proto nemohly být tyto skutečnosti při ukládání předmětné povinnosti zohledněny. Co se týče finanční náročnosti náhradní výsadby, krajský soud konstatoval, že z cenových nabídek založených ve správním spise vyplývá částka do 10.000 Kč za jeden kus stromu. Vzhledem k vyčíslené hodnotě lípy dosahující částky 167.597 Kč je uložení náhradní výsadby přiměřené a pro žalobce současně není likvidační. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [4] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost. V ní namítl, že předmětná lípa byla v havarijním stavu, přičemž v takovém případě byl na místě postup podle § 8 odst. 4 ZOPK. Žalovaný ani krajský soud si současně neopatřili dostatek relevantních podkladů pro závěr o stavu stromu. Doplnil, že poškozený strom pokácel až po uplynutí 9 měsíců od vydání povolení z důvodu nepříznivé finanční situace. Podle stěžovatele je také povinnost náhradní výsadby vzhledem k havarijnímu stavu lípy nepřiměřená, přičemž k tomuto stavu stěžovatel sám nijak nepřispěl vzhledem k tomu, že na předmětném pozemku bydlel pouze necelé tři roky. Zdůraznil, že za situace, kdy žalovaný stěžovatele neupozornil na možnost provedení sanačních opatření a kácení stromu povolil, je uložení náhradní výsadby neoprávněným „trestem“. Dále namítl, že provedené vyčíslení ekologické újmy podle internetové kalkulačky je kusé a nepřezkoumatelné, realitě pak podle stěžovatele neodpovídá ani vyčíslení nákladů na náhradní výsadbu a následnou péči. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí nezohlednil ani skutečnost, že se stěžovatel v mezidobí přestěhoval do zhruba 29 km vzdálené obce. Závěr agentury, že náhradní výsadbu je potřeba provést co nejblíže původnímu pozemku, pak podle stěžovatele nemá oporu v žádném právním předpise. [5] V doplnění kasační stížnosti ze dne 11. 9. 2019 stěžovatel dále namítl, že výpočet společenské hodnoty lípy provedený podle metodiky „Oceňování dřevin rostoucích mimo les, Metodika AOPK ČR, Praha 2009“ neobsahuje všechny požadované vstupní údaje, jako je průměr koruny, výšku stromu a koruny apod. Předmětná metodika současně neobsahuje stupnici hodnocení zdravotního stavu dřeviny, ta je uvedena pouze v publikaci J. Kolaříka a kolektivu s názvem „Oceňování dřevin rostoucích mimo les včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácení nebo poškození dřeviny“ z roku 2013. Tuto publikaci však podle stěžovatele nelze v posuzovaném případě využít pro výpočet ekologické újmy, přičemž současně nelze pro výpočet hodnoty lípy, jejíž kácení bylo povoleno v roce 2011, použít ani koeficient ceny jednoho bodu platný pro rok 2016. V posuzovaném případě tak bylo nezbytné, aby zdravotní stav lípy posoudil odborník formou znaleckého posudku. Nejvyššímu správnímu soudu proto stěžovatel navrhl, aby napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že stav lípy byl zhodnocen jako ohrožující okolí, avšak nikoli bezprostředně ohrožující s nutností provést okamžitý zásah. Doplnil, že stav lípy byl vyhodnocen jako v místě neperspektivní, proto také městský úřad povolil její kácení a uložil náhradní výsadbu jako kompenzaci vzniklé ekologické újmy, která spočívala zejména ve ztrátě biotopu významného pro živočichy. Proti této povinnosti ostatně stěžovatel nijak nebrojil až do chvíle, kdy městský úřad začal její splnění vyžadovat. Tvrzení stěžovatele, že prodleva s kácením vznikla kvůli jeho nepříznivé finanční situaci, pak žalovaný vyhodnotil jako účelové. Podle žalovaného bylo dále na stěžovateli, aby svá tvrzení stran nepříznivého zdravotního a finančního stavu prokázal, pokud je měl žalovaný při svém rozhodování zohlednit. Následně žalovaný odmítl také námitku stěžovatele ohledně délky vlastnictví stromu s tím, že tuto námitku stěžovatel uplatnil až v kasační s