§ 10 zákon o životním prostředí – Ekologická újma
Zákon o životním prostředí · 17/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 10 zákona č. 17/1992 Sb. definuje ekologickou újmu jako ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, které vznikají poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Ekologická újma se týká narušení fungování celých ekosystémů, nikoli jen poškození jednotlivých složek. (§ 10 zákona č. 17/1992 Sb., zákon o životním prostředí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ekologická újma
- Judikatura: na § 10 odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 17/1992 Sb.
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ekologická újma se týká narušení fungování celých ekosystémů, nikoli jen poškození jednotlivých složek.
- Musí jít o ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí, což znamená, že ekosystém již neplní své role tak, jak by měl.
- Příčinou ekologické újmy je vždy lidská činnost, která vede k poškození složek ekosystému nebo narušení jeho vnitřních vazeb.
- K posouzení ekologické újmy je třeba zkoumat nejen jednotlivé části, ale i vzájemné vztahy a procesy v rámci ekosystému.
Na co si dát pozor
- Definice zdůrazňuje "přirozené funkce ekosystémů", což naznačuje, že se nejedná o jakékoli změny, ale o ty, které ovlivňují základní fungování přírodních systémů.
- Je třeba rozlišovat mezi pouhým znečištěním nebo poškozením a ekologickou újmou, která má širší dopad na ekosystém.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
… škody vzniklé z předčasného smýcení a v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2466/2014, v němž soud dovodil, že vlastníku neoprávněně pokácených porostů náleží náhrada škody ve výši odpovídající ceně vytěžené dřevní hmoty, nikoliv částka odvozovaná od tzv. ekologické újmy ve smyslu § 10 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Výši škody (§ 442 odst. 1 a 2 obč. zák.) soud určil na základě znaleckého posudku Ing. Jiřího Vanžury, podle nějž nebylo v daném případě možno uvažovat o ekologické újmě ve smyslu § 10 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Z důvodu absence definice soukromoprávní škody na životním prostředí v občanském zákoníku stěžovatel svůj nárok na náhradu škody v částce přesahující hodnotu odstraněných stromů opírá o ustanovení § 10 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Související
§ 18 Společná ustanovení (Vyhláška o stanovení postupů k zajištění)§ 15 PŘÍPADY PŘESHRANIČNÍ EKOLOGICKÉ ÚJMY (Zákon o předcházení ekologické újmě a o )§ 23g (Zákon o Antarktidě a o změně některých z)§ 10 Zemědělství (Nařízení vlády České republiky, kterým s)§ 1 (Nařízení vlády České a Slovenské Federat)