1 As 19/2021 — Nejvyšší správní soud

1 As 19/2021- 29 - text pokračování 1 As 19/2021 - 32 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: ROBSTAV k.s., se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, Praha 4, zastoupen Mgr. Filipem Toulem, advokátem se sídlem Otakarova 1427/41, České Budějovice, protižalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Nusle, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 30. září 2019, č. j. ÚOHS-R0132/2019/VZ-26460/2019/322/DJa, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2020, č. j. 31 Af 88/2019-55, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rozsudek krajského soudu [1] Žalobce podal dne 25. 6. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (osoby zúčastněné na řízení) učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení. Usnesením ze dne 12. 7. 2019, č. j. ÚOHSS0256/2018/VZ-18994/2019/523/GHo, žalovaný v souladu s § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, řízení zastavil, neboť návrhu žalobce na zahájení správního řízení nepředcházely včas podané námitky. Posledním dnem lhůty pro podání námitek byl totiž den 28. 5. 2018, avšak žalobce své námitky doručil zadavateli až dne 4. 6. 2018. [2] Předseda žalovaného v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl rozklad žalobce a usnesení žalovaného potvrdil. [3] Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu, ve které tvrdil, že své námitky proti vyloučení ze zadávacího řízení doručil zadavateli včas. Krajský soud žalobu neshledal důvodnou a zamítl ji. [4] Krajský soud shrnul obsah správního spisu, ze kterého vyplynulo, že zadavatel dne 9. 5. 2018 odeslal žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení zn. 1018/18-34000/Bu. Z doručenky České pošty vyplývá, že zásilka obsahující toto rozhodnutí byla uložena na poště dne 11. 5. 2018. Téhož dne bylo uložení zásilky na poště oznámeno žalobci (č. l. 28 správního spisu), který si ji převzal dne 21. 5. 2018. Krajský soud vysvětlil, že rozhodnutí zadavatele, kterým vyloučil žalobce z veřejné zakázky dle § 48 zákona o zadávání veřejných zakázek, představuje soukromoprávní kontraktační proces, byť s ohledem na judikaturu správních soudů proces vysoce formalizovaný. Bylo proto namístě uplatnit pravidla pro doručování vyplývající ze zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť se jednalo o doručování prostřednictvím České pošty, a nikoliv datovou schránkou, jež je samostatně upraveno v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „[p]rávní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Z rozhodovací praxe krajského soudu i Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že k doručení podání mezi stranami v soukromoprávním styku dojde tehdy, doručí-li odesílatel zásilku do sféry dispozice adresáta, aniž by se s ní musel adresát seznámit, natož doručení potvrzovat. Výklad § 570 odst. 1 občanského zákoníku týkající se okamžiku „dojití“ je přitom konstantní i z pohledu judikatury civilních soudů, která vyžaduje pouze „dojití“ do sféry dispozice adresáta, tedy do stavu, kdy adresát nabyl objektivní možnost se seznámit se zásilkou. [5] Soud tedy uzavřel, že oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení bylo doručeno na adresu provozovny žalobce dne 11. 5. 2018. Již od tohoto dne začala běžet lhůta 15 dní pro uplatnění námitek. Námitky uplatněné dne 4. 6. 2018 jsou tak opožděné, a žalovaný proto správně řízení zastavil. [6] Krajský soud rovněž konstatoval, že rozhodnutí o vyloučení žalobce bylo doručováno řádně na adresu provozovny (a nikoliv na adresu sídla, jak se domáhal žalobce), neboť žalobce si tuto adresu sám zvolil jako kontaktní a zasílací adresu. II. Důvody kasační stížnosti žalobce [7] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. [8] Nezákonnost napadeného rozsudku spatřuje v nesprávném posouzení právní otázky týkající se okamžiku doručení oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení. Nesouhlasil se závěrem soudu, že se zásilka dostala do sféry stěžovatele dne 11. 5. 2018 a tímto dnem byla doručena. Pokud by byl stěžovatel na doručovací adrese přítomen, zásilku by převzal. Názor krajského soudu by vedl k tomu, že by nebylo vůbec potřeba posílat zásilky doporučeně/do vlastních rukou, neboť by v každém případě postačilo k doručení jejich vhození do schránky adresáta, a nemusely by se tak ukládat po úložní dobu na poště. Pouze by se na dodejku poznamenalo, kdy se odehrál neúspěšný pokus o doručení a kdy byla zásilka vhozena do poštovní schránky adresáta. Stejné platí v případě datových schránek; vždy záleží na adresátovi, kdy datovou schránku otevře a dojde k doručení dodaných zpráv. Pokud by tedy byl správný názor soudu, byly by dokumenty do datové schránky doručovány dnem jejich dodání, neboť v tu chvíli se dostaly do dispozice adresáta. Závěry krajského soudu tak nemohou z logiky věci obstát, neboť by zjevně panoval chaos v tom, kdy považovat zásilku za doručenou. Zadavateli nic nebránilo zaslat oznámení datovou zprávou; okamžikem jejího doručení by pak byl den dodání do datové schránky stěžovatele. [9] Nepřezkoumatelnost rozsudku spočívá dle stěžovatele v tom, že soud obsáhle citoval judikaturu, která však na posuzovanou věc vůbec nedopadá. Soudem odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004, není na věc použitelný, neboť stěžovatel si vyzvedl zásilku v úložní době, a tudíž dle uvedeného judikátu včas. Krajský soud tak v rozporu s uvedeným judikátem dospěl k opačnému závěru, tedy že oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení bylo doručeno již 11. 5. 2018; to způsobuje vnitřní rozpornost napadeného rozsudku. Soud dále sice dospěl k tomu, že se jednalo o soukromoprávní vztah, zároveň se však dle stěžovatele týká soudem zmiňovaného veřejnoprávního elementu, kdy zadavatel musí postupovat striktně dle zákona o zadávání veřejných zakázek a v případě vyloučení uchazeče musí dodržet všechny stanovené podmínky (vydání rozhodnutí o vyloučení, jeho doručení apod.) a také lhůty. III. Vyjádření žalovaného [10] Žalovaný ve svém vyjádření vyslovil nesouhlas s kasační stížností a navrhl její zamítnutí. [11] K argumentaci stěžovatele ohledně okamžiku doručení zdůraznil, že v souladu s judikaturou je vztah dodavatele a zadavatele v zadávacím řízení obecně chápán jako vztah soukromoprávního charakteru. Soud správně uvedl, že konkrétně úkon zadavatele spočívající v bezodkladném oznámení o vyloučení stěžovatele dle § 48 zákona o zadávání veřejných zakázek je třeba považovat za soukromoprávní kontraktaci dvou subjektů; zadavatel v této souvislosti nevystupuje v pozici orgánu veřejné moci. Zadavatel odeslal oznámení o vyloučení stěžovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a proto bylo namístě vycházet z § 570 občanského zákoníku. Žalovaný nesouhlasí s názorem stěžovatele, že by závěry krajského soudu způsobily chaos v tom, kdy považovat zásilku za doručenou. Jak v případě fyzického doručování, tak i v případě elektronického doručování datovou schránkou (viz § 211 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek) se za okamžik doručení písemnosti považuje moment, kdy dojde písemnost do sféry dispozice adresáta, tj. kdy adresát má objektivní možnost se s písemností seznámit, aniž by se s ní však musel nutně skutečně seznamovat. Žalovaný je tak shodně s krajským soudem přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení bylo stěžovateli doručeno dnem oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb, tj. dne 11. 5. 2018. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. [13] Kasační stížnost není důvodná. [14] Nejprve se soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku, ke které