1 As 291/2021

Žalobce (stěžovatel) se kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného usnesení Krajského soudu v Plzni.

Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž za běžných okolností nelze zmeškání této lhůty prominout.

Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta „zachována, byloli podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanovíli tento zákon jinak.“

Ze spisu krajského soudu plyne, že napadené usnesení bylo doručováno stěžovateli poštovní zásilkou do vlastních rukou. Doručující orgán stěžovatele nezastihl, a proto usnesení dne 16. 8. 2021 uložil u provozovatele poštovních služeb a stěžovateli zanechal výzvu k vyzvednutí. Stěžovatel si zásilku nevyzvedl.

Podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „[n]evyzvedneli si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.“ Usnesení bylo proto stěžovateli doručeno tzv. fikcí ve čtvrtek dne 26. 8. 2021. Tento den určil počátek běhu dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti, která uplynula dne 9. 9. 2021.

V nyní posuzovaném případě předal stěžovatel kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 13. 9. 2021, tedy až po zákonem stanovené lhůtě. Nejvyšší správní soud ji proto dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. jako opožděnou odmítl.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.