1 As 340/2021

Stěžovatel podal kasační stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Brně, jímž tento soud zastavil řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 11. 2021.

Dle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost „podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.“ Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. „lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.“

V nyní projednávané věci lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula v úterý 16. 11. 2021. Stěžovatel sice předal kasační stížnost k poštovní přepravě již dne 9. 11. 2021, adresoval ji však Městskému soudu v Praze. Jmenovaný soud kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu přeposlal dne 19. 11. 2021 (doručena byla dne 24. 11. 2021).

Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost „podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, bylali kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.“ V daném případě nepodal stěžovatel kasační stížnost v zákonné lhůtě ani u Nejvyššího správního soudu, ani u soudu, který napadené rozhodnutí vydal (Krajský soud v Brně), ale zaslal ji pouze nepříslušnému soudu. V takovém případě by bylo pro včasnost kasační stížnosti nezbytné, aby ji Městský soud v Praze, jakožto soud nepříslušný, v zachované zákonné lhůtě odeslal (podal k poštovní přepravě) Nejvyššímu správnímu soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Azs 51/2007  55). K postoupení podání však došlo až po marném uplynutí lhůty, a to 19. 11. 2021.

Kasační stížnost je tedy opožděná, a proto ji Nejvyšší správní soud podle § 120 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s § 120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Pro úplnost soud dodává, že o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce a žádosti o osvobození od soudního poplatku z důvodu zjevné opožděnosti kasační stížnosti nerozhodoval.