10 As 144/2019 — Nejvyšší správní soud

10 As 144/2019- 59 - text 10 As 144/2019 - 64 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci navrhovatele: Yacht club Vranovská přehrada z. s., Kramářská 3492/14, Znojmo, zastoupený advokátem JUDr. Alešem Ondrušem, Bubeníčkova 502/42, Brno, proti odpůrci: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo náměstí 3, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 932/11, Brno, II) Státní plavební správa, Jankovcova 1534/4, Praha 7, III) Ing. Petr Koziel, Újezdy 29, Brno, IV) VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., Soběšická 820/156, Brno, V) Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, VI) APL – Asociace lodního průmyslu, z. s., Popovická 924/4, Praha 10, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 24. 4. 2018, čj. JMK 59707/2018, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2019, čj. 65 A 17/2018-169, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Opatřením obecné povahy ze dne 24. 4. 2018 odpůrce zrušil rozhodnutí č. 146 Okresního úřadu Znojmo ze dne 29. 5. 2000 a nově vymezil k ochraně vodního zdroje Vranov ochranné pásmo I. a II. stupně; současně stanovil pro tato ochranná pásma určité podmínky a povinnosti. Učinil tak podle § 104 odst. 1 a odst. 2 písm. d), ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 písm. n) a v) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a na podkladě § 30 vodního zákona a § 171, § 172 a § 173 správního řádu. [2] Navrhovatel, který na Vranovské přehradě provozuje jachetní sporty, napadl opatření obecné povahy u krajského soudu a žádal, aby bylo v části, v níž odpůrce zakázal plavbu plavidel se spalovacími motory, zrušeno. Krajský soud návrh zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření Kasační stížnost [3] Navrhovatel (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítl, že krajský soud nezákonně přiznal odpůrci kompetenci měnit práva a povinnosti stanovené vyhláškou č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, a to pouhým opatřením obecné povahy. S odkazem na rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2015, čj. 1 Ao 1/2005-98, stěžovatel uvedl, že opatření obecné povahy neslouží k tomu, aby v rozporu s právem nahrazovalo podzákonnou normotvorbu; obdobně viz čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 101d odst. 1 a 2 s. ř. s. a § 173 odst. 3 správního řádu, z nichž vyplývá, že opatření obecné povahy nemůže svým adresátům ukládat povinnosti nad rámec zákona. Úplný zákaz plavby plavidel se spalovacími motory na Vranovské přehradě odporuje zákonu č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a vyhlášce č. 46/2015 Sb. Stejně tak je nedůvodný a v rozporu s uvedenou vyhláškou zákaz použití spalovacích motorů pro plachetnice. [4] Stěžovatel nesdílí názor krajského soudu, že § 7 odst. 5 vodního zákona umožňuje volně stanovit další vodní nádrže či vodní toky, na kterých bude zakázána plavba, nad rámec omezení daných vyhláškou č. 46/2015 Sb. To odpůrce smí výhradně v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádražích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 vodního zákona nebo podle předpisů pro chov ryb. Stěžovatel kritizuje extenzivní výklad zákonných oprávnění vodoprávního úřadu učiněný odpůrcem a krajským soudem a odkazuje na nález IV. ÚS 188/94 a II. ÚS 487/2000. Přenos působnosti a pravomoci regulovat plavbu plavidel se spalovacími motory na vodoprávní úřad nelze dovodit ani z legislativního procesu předcházejícího vydání vyhlášky č. 232/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 46/2015 Sb. Zásadní je, že Ministerstvo dopravy nevyhovělo požadavku Ministerstva životního prostředí na přeřazení vodní nádrže Vranov z přílohy č. 2 do přílohy č. 1 k vyhlášce č. 46/2015 Sb., nikoli to, že Ministerstvo dopravy ponechalo úpravu ochrany tohoto vodního zdroje na opatření obecné povahy. [5] Odpůrce neprovedl kvalifikované objektivní posouzení tvrzených rizik plavby plavidel se spalovacími motory pro vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodního zdroje. Nezohlednil věcný obsah námitek a připomínek poukazujících na to, že Třebíčsko zahrnuje další dva zdroje pitné vody, vodní nádrž Vranov je víceúčelovou nádrží, plavidla osobní lodní dopravy, která jsou opatřením obecné povahy povolena, mohou způsobit závažnější ekologickou havárii, omezení se nedůvodně týká plachetnic, zákaz pomíjí motory na zemní plyn, jakož i to, že plavba drobných plavidel má příznivý vliv na kvalitu vody v důsledku provzdušňování vodní hladiny. Stěžovatel citoval z nesouhlasného stanoviska k návrhu napadeného opatření. V tomto stanovisku Státní plavební správa (OZNŘ II) připomněla přísné požadavky na bezpečnost rekreačních plavidel v členských státech EU. Odpůrce byl v souladu s § 3 a 51 správního řádu povinen v odůvodnění napadeného opatření uvést úvahy, kterými se řídil při jeho vydání. Místo toho pouze převzal argumenty navrhovatele napadeného opatření – VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. (jednající jménem Vodovody a kanalizace, dobrovolný svazek obcí), tj. soukromé osoby, jejíž zájmy nelze podřadit pod veřejný zájem. Stěžovatel uvedl pochyby, zda se v tomto případě nejednalo o systémovou podjatost. Stěžovatel přitom namítl tyto nedostatky již v žalobě, avšak krajský soud k nim nepřihlédl. V hodnocení skutkových zjištění krajským soudem také chybí určitá část faktů, která vyšla v řízení najevo. Vyjádření odpůrce [6] Odpůrce ve vyjádření ke kasační stížnosti sdělil, že stěžovatel vznesl námitku týkající se doložení případů, kdy havárie plavidla se spalovacím motorem do 10 kW skutečně ohrozila jakost či vydatnost vodního zdroje, až v řízení před NSS, proto se odpůrce evidencí havárií v řízení o vydání opatření obecné povahy nezabýval. Tvrzení o příznivých účincích provzdušňování vodní hladiny prostřednictvím malých plavidel není podloženo žádným výzkumem. Naproti tomu platí teze, že jeden litr ropných látek dokáže znečistit až jeden milion litrů vody. V tom tkví ohrožení významného a z dlouhodobého pohledu nenahraditelného vodního zdroje Vranov pro zásobování pitnou vodou cca sto tisíc obyvatel. V předchozím režimu rozhodnutí č. 146 Okresního úřadu Znojmo byla v ochranném pásmu II. stupně, území č. 1, zakázána plavba všech plavidel (až na vytyčené výjimky) se strojním pohonem. Veřejnost však zákaz porušovala. Pokud by se pravidla dodržovala, nemohly by na vodní nádrži Vranov vzniknout žádné spolky, jejichž plavidla jsou vybavena strojním pohonem. Nynější opatření obecné povahy je mírnější, neboť v tomto ochranném pásmu zakazuje pouze plavbu plavidel se spalovacími motory. [7] Odpůrce odmítl, že by opatření bylo nepřezkoumatelné. Jeho kompetence k vydání opatření vychází z § 30 vodního zákona. Odpůrce opatřením nemění vyhlášku, ale postupuje v souladu s uvedeným zákonným zmocněním. Jakožto místně a věcně příslušný vodoprávní úřad je to právě on, kdo má hodnotit, které činnosti mohou ohrozit nebo poškodit vodní zdroj, nikoli ministerstva při legislativním procesu. K dalším kasačním námitkám odpůrce sdělil, že nikdy netvrdil, že vodní nádrž Vranov není víceúčelová, naopak tuto skutečnost hodnotí a výsledkem jsou omezení v napadeném opatření. Veřejná lodní doprava byla povolena již v předešlém režimu a jedná se tak o legitimní očekávání opětovné výjimky ve vztahu k současným ochranným pásmům. Plachetnice mají možnost jiného pohonu, kterým je elektromotor. Řada jachtařů ho využívá. Během jachtařských závodů si může pořadatel smluvit záchrannou službu u subjektů, které mají výjimku k plavbě stanovenou přímo v opatření. Závěrem odpůrce důrazně odmítl nedoložené nařčení ze systémové podjatosti. Stěžovatel tuto námitku vznesl až v kasační stížnosti. Další vyjádření [8] OZNŘ II – Státní plavební správa uvedla, že je odborným správním orgánem schvalujícím a kontrolujícím technickou způsobilost plavidel. Proto přesně ví, jaká plavidla a za jakých technických podmínek mohou být v ČR provozována. Technické podmínky jsou u rekreačních plavidel stanoveny přísnými předpisy EU; v ČR je navíc nastaven systém pravidelných technických prohlídek. Plavba těchto plavidel se spalovacími motory nepředstavuje vyšší riziko oproti plavbě osobních motorových lodí. Napadené opatření neobsahuje žádné konkrétní odůvodnění ani empirické údaje, odpůrce se odvolal jen na obecná tvrzení v „Analýze rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje“. Státní plavební správa srovnává napadené opatření s režimem ochrany vodního zdroje v nádrži Lipno, kde nebyla omezena plavba nad rámec vyhlášky č. 46/2015 Sb