3 As 98/2019 — Nejvyšší správní soud

3 As 98/2019- 47 - text 3 As 98/2019 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce M. B., zastoupeného Mgr. Janem Lipavským, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Pardubicích, se sídlem Pardubice, Čechovo nábřeží 1791, za účasti I) Ing. P. M., II) M. B., III) M. M., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 6. 3. 2019, č. j. 52 A 112/2016-151, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce a osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Katastrální úřad pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim (dále jen „katastrální úřad“), v měsíci červnu 2012 dokončil obnovu katastrálního operátu katastrálního území Bojanov, a to formou přepracování souboru geodetických informací a převodem dosavadních map do digitální podoby. [2] Dne 30. 11. 2015 podal žalobce katastrálnímu úřadu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) návrh na provedení opravy chyby v (obnoveném) katastrálním operátu z důvodu „chybného přenesení původního geometrického a polohového určení pozemků“ parc. č. X, v daném katastrálním území, které jsou ve vlastnictví jeho a jeho manželky - osoby zúčastněné na řízení II), a sousedního pozemku parc. č. X, který je ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení I) a III). K návrhu přiložil znalecký posudek Ing. Aleše Kubáta, podle něhož zákres vlastnických hranic mezi uvedenými pozemky v katastrální mapě neodpovídá jejich stavu v terénu, kde jsou vyznačeny několika kamennými mezníky. Katastrální úřad žalobci a všem osobám zúčastněným na řízení dne 24. 2. 2016 oznámil, že navrženou opravu neprovedl, neboť geometrické a polohové určení příslušných pozemků se při obnově katastrálního operátu nezměnilo. Současně účastníky upozornil, že shodnou-li se, že příslušné hranice pozemků jsou v katastrální mapě evidovány chybně, mají postupovat podle § 44 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), tedy sepsat prohlášení všech vlastníků, že hranice pozemků jimi nebyla měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna, které s přiloženým geometrickým plánem, který za daným účelem nechají vyhotovit, předloží katastrálnímu úřadu, a ten na tomto podkladě zákres v katastrální mapě opraví. [3] Žalobce spolu s osobou zúčastněnou na řízení II) podali katastrálnímu úřadu dne 29. 3. 2016 nesouhlas s neprovedením navržené opravy, v němž argumentovali tím, že sporná hranice je v terénu vytyčena historickými kamennými mezníky a jinou hranici nelze akceptovat. Jediný, kdo ji zpochybňuje, jsou osoby zúčastněné na řízení I) a III), které za ni pronikají a na sousedních pozemcích způsobují škody. [4] Katastrální úřad tomuto nesouhlasu rozhodnutím ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. OR 681/2015-603, nevyhověl. Odvolání žalobce a osoby zúčastněné na řízení II) žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 9. 2016, č. j. ZKI PA-O-31/216/2016/7, zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. Žalovaný shrnul, že při obnově katastrálního operátu nedošlo k žádné chybě vzniklé zřejmým omylem ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Současně byla vyloučena i existence chyby spočívající nepřesnosti zobrazení předmětu měření ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Žalobce mohl uplatnit námitky již při provádění obnovy katastrálního operátu, což neučinil. Jeho současný návrh se tak jeví jako účelový, patrně plynoucí ze sousedských neshod o průběh hranic v terénu. Katastrální úřad je však oprávněn opravovat pouze chyby, které jsou nesporné. [5] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, který ji shledal nedůvodnou a v záhlaví uvedeným rozsudkem ji zamítl. [6] Za rozhodnou otázku krajský soud označil posouzení, zda bylo možné v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona vyhovět požadavku žalobce na úpravu geometrického a polohového určení (hranic) příslušných pozemků. [7] Krajský soud odmítl argumentaci, jíž žalobce brojil proti vyjádření žalovaného, že mohl uplatnit námitky již v průběhu obnovy katastrálního operátu v roce 2012, což neučinil, a jeho nynější návrh je tak účelový. Uvedl, že žalovaný sice konstatoval, že žalobce mohl takové námitky podat, avšak to, že tak neučinil, nebylo důvodem, proč byl jeho návrh na opravu chyby v katastrálním operátu zamítnut. [8] Dále krajský soud zdůraznil, že institut opravy chyby v katastrálním operátu slouží k uvedení evidovaných údajů do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Zákonnost podkladů, jež má katastrální úřad k dispozici, tímto postupem přezkoumávat nelze. Opravou chyby v katastrálním operátu nelze zasahovat do vlastnických práv. [9] V posuzované věci byla provedena obnova katastrálního operátu přepracováním, při němž byla dosavadní katastrální mapa pouze převedena do podoby počítačového souboru (do digitální podoby). Na rozdíl od obnovy katastrálního operátu novým mapováním se při jeho obnově přepracováním nevychází z nového šetření hranic v terénu. Proto také katastrální úřad při obnově příslušného katastrálního operátu „nevyšetřoval“ v terénu průběh hranic mezi jednotlivými pozemky, tedy neprováděl jejich nové zaměření. [10] Hranice pozemků jsou evidovány v souladu s podklady, jež jsou v katastru založeny. Žalobce ani netvrdí, že by se některý z pracovníků katastrálního úřadu dopustil při obnově katastrálního operátu zřejmého omylu, nýbrž se domáhá, aby byly hranice pozemků zakresleny odlišně (podle kamenných mezníků umístěných v terénu), než jak vyplývá z podkladů, z nichž katastrální úřad vycházel při obnově katastrálního operátu. Primárně se tak domáhá zjištění skutečného průběhu hranic v terénu, o který mezi ním a osobami zúčastněnými na řízení zjevně panuje spor. Takový spor však cestou opravy chyb v katastrálním operátu řešit nelze. Rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu má pouze evidenční účinky a nelze jím řešit otázky právních vztahů k nemovitostem. Katastrální úřady nejsou oprávněny rozhodovat spory vlastníků o průběh hranic mezi jejich pozemky. Současně takový spor není oprávněn rozhodnout ani správní soud, který rozhodnutí katastrálního úřadu přezkoumává. Takový spor mohou řešit výlučně soudy rozhodující v občanském soudním řízení, neboť rozhodnutí o průběhu vlastnické hranice je rozhodováním o vlastnickém právu. Konkrétně krajský soud žalobce odkázal na možnost podání návrhu podle § 1028 občanského zákoníku [žaloby o určení hranice pozemků, je-li hranice mezi nimi neznatelná nebo pochybná – pozn. NSS]. [11] Krajský soud dále konstatoval, že zadal znalci pro obor geodezie a kartografie Ing. Zbyňku Pilařovi zpracování znaleckého posudku, jímž provedl při jednání dokazování. Z tohoto posudku nevyplývá, že by došlo při obnově katastrálního operátu ke zjevnému omylu. Krajský soud přitom nemohl vyhovět požadavku, který mu žalobce adresoval v reakci na obsah tohoto posudku, aby byl přímo v řízení před správním soudem zpracován geometrický plán pozemků, na jehož základě by soud o průběhu vlastnických hranic rozhodl, neboť takové rozhodnutí může učinit pouze civilní soud. [12] Důvodnou krajský soud neshledal ani námitku, že žalobci bylo rozhodnutí žalovaného doručeno poštou, ačkoliv má zřízenu datovou schránku. Má ji totiž zřízenu jako podnikající fyzická osoba, v tomto postavení však v řízení nevystupoval. Nadto není pochyb, že se s rozhodnutím žalovaného seznámil, neboť proti němu v zákonné lhůtě podal žalobu. [13] Konečně krajský soud nepřisvědčil námitce, že vada řízení před katastrálním úřadem spočívající v tom, že jeho pracovníci provedli na pozemcích žalobce místní šetření, aniž by ho o tom v souladu s § 7 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zeměměřičství“), vyrozuměli, měla vliv na zákonnost rozhodnutí správních orgánů a věcné závěry v nich učiněné. S touto námitkou se vypořádal již žalovaný, který vysvětlil, že katastrální úřad místní šetření sice skutečně provedl, aniž by o tom žalobce vyrozuměl, toto pochybení však nemá vliv na závěry, k nimž správní orgány dospěly, neboť se jednalo o úkon pro řízení nadbytečný. Katastrální úřad v řízení vycházel z listinných podkladů, nikoliv ze šetření v terénu. [14] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [15] Namítá, že se krajský soud nezabýval otázkami, které jsou pro posouzení věci podstatné, a předmět sporu vymezil chybně. K žalobě totiž přistupoval jako by se jednalo o návrh podle § 1028 občanskéh